{"id":3429,"date":"2022-07-06T07:35:23","date_gmt":"2022-07-06T06:35:23","guid":{"rendered":"http:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3429"},"modified":"2022-07-18T20:26:18","modified_gmt":"2022-07-18T19:26:18","slug":"lockheed-p-38-lightning","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3429","title":{"rendered":"Lockheed P-38 Lightning"},"content":{"rendered":"
\"Lockheed<\/a>

Lockheed P-38 H jako st\u00edhac\u00ed bombard\u00e9r. Unesl 2000 liber bomb. Fotografie byla po\u0159\u00edzena v AAF Tactical Center v Orlandu na Florid\u011b. Autor: U.S. Air Force \u2013 https:\/\/media.defense.gov\/2004\/Mar\/12\/2000593925\/-1\/-1\/0\/021001-O-9999G-005.JPG<\/a>, Voln\u00e9 d\u00edlo, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=4012931<\/a><\/p><\/div>\n

Konec t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let byl v leteck\u00e9m pr\u016fmyslu obdob\u00edm p\u0159evratn\u00fdm. Dvojplo\u0161n\u00edky byly nahrazov\u00e1ny jednoplo\u0161n\u00edky, ale konstrukce byly st\u00e1le sp\u00ed\u0161e lehk\u00e9, v\u00fdkon motor\u016f s v\u00fdvojem drak\u016f bohu\u017eel je\u0161t\u011b krok nedr\u017eel. I kdy\u017e i to se m\u011blo ji\u017e brzy zm\u011bnit, zat\u00edm vznikaly st\u00edha\u010dky s pom\u011brn\u011b slabou v\u00fdzbroj\u00ed. Nej\u010dast\u011bji kulomety 7,62 mm, ob\u010das kulomety 12,7 mm, a jen vz\u00e1cn\u011b kan\u00f3n r\u00e1\u017ee 20 mm.
\nZ\u00e1rove\u0148 je to obdob\u00ed, kdy nikdo nepl\u00e1nuje n\u011bjakou z\u00e1sadn\u00ed modernizaci letectva, v\u0161ichni maj\u00ed hluboko do kapsy a prototypy vznikaj\u00ed sp\u00ed\u0161e ze soukrom\u00fdch iniciativ, s nad\u011bj\u00ed, \u017ee se uchyt\u00ed. A v tomto obdob\u00ed vznik\u00e1 stroj, zcela nezam\u011bniteln\u00fd stroj, kter\u00fd na v\u00e1le\u010dn\u00e9m d\u011bn\u00ed zanechal nesmazatelnou stopu. Stroj, kter\u00fd n\u011bkter\u00fdm boji\u0161t\u00edm dominoval, kter\u00fd n\u011bkter\u00fdm letc\u016fm umo\u017enil dob\u00fdt si ostruhy leteck\u00e9ho esa. Stroj, kter\u00fd byl natolik univerz\u00e1ln\u00ed, \u017ee dovedl zastat i role, pro kter\u00e9 nebyl navr\u017een. Stroj, kter\u00fd proslavil do t\u00e9 doby nezn\u00e1m\u00e9ho Clarence Johnsona, \u0159e\u010den\u00e9ho Kelly.
\n\u0160ance pro leteck\u00e9 tov\u00e1rny a konstrukt\u00e9ry nast\u00e1v\u00e1 s d\u011bn\u00edm v Evrop\u011b, s expanz\u00ed Musoliniho a zejm\u00e9na n\u00e1stupem Hitlera, jako\u017e i s expanz\u00ed japonskou. A tehdy americk\u00e1 arm\u00e1da za\u010d\u00edn\u00e1 hledat stroj, kter\u00fd by dosahoval rychlosti 580 km\/h ve v\u00fd\u0161ce 6100 m, kter\u00fd by vydr\u017eel hodinu let\u011bt na pln\u00fd v\u00fdkon, a kter\u00fd by m\u011bl dvojn\u00e1sobnou v\u00fdzbroj proti tehdej\u0161\u00edmu standardu.
\nStroj byl za\u0159azen, aspo\u0148 prozat\u00edm, do zcela nov\u00e9 kategorie interceptor. To byl taktick\u00fd tah, jak sn\u00e1ze proj\u00edt schvalovac\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm. \u010cistokrevn\u00e9 st\u00edha\u010dky nem\u011bly p\u0159\u00edli\u0161 vysokou prioritu. Ot\u00e1zka byla tak\u00e9, bude-li v\u016fbec co schvalovat. Po\u017eadavky toti\u017e vypadaly tak nesplmiteln\u011b, \u017ee v\u011bt\u0161ina v\u00fdrobc\u016f na toto zad\u00e1n\u00ed ani nereagovala. Jedin\u00fd, kdo to vid\u011bl jinak, byl pr\u00e1v\u011b Kelly Johnson. \u0158\u00edk\u00e1 se nikdy ne\u0159\u00edkej, \u017ee n\u011bco nejde, v\u017edycky se najde n\u011bkdo, kdo to nev\u00ed, a ud\u011bl\u00e1 to. Kelly Johnson m\u011bl nulov\u00e9 zku\u0161enosti se stavbou st\u00edha\u010dek. \u0158\u00eddil se celkem jednoduchou matematikou. V\u011bd\u011bl, \u017ee ani s nejv\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edm motorem po\u017eadovan\u00fdch v\u00fdkon\u016f nedos\u00e1hne. Rozhodl se proto pou\u017e\u00edt dva.
\nPo n\u011bkolika pokusech tak nakonec p\u0159edlo\u017eil 13. dubna 1937 studii letounu s ozna\u010den\u00edm Model 22. Cel\u00fd letoun byl pom\u011brn\u011b neobvykl\u00fd. Kabina a pl\u00e1novan\u00e1 v\u00fdzbroj se nach\u00e1zela v mal\u00e9 gondole, motorov\u00e9 gondoly byly prota\u017eeny dozadu do nosn\u00edk\u016f, kter\u00e9 kon\u010dily p\u00e1rov\u00fdmi k\u00fdlovkami, spojen\u00e9 nap\u0159\u00ed\u010d jednou velkou v\u00fd\u0161kovkou. V motorov\u00fdch gondol\u00e1ch se nach\u00e1zely dva vidlicov\u00e9 dvan\u00e1ctiv\u00e1lce Allison V-1710 o v\u00fdkonu 960 k ka\u017ed\u00fd. To d\u016fle\u017eit\u00e9 se nach\u00e1zelo za nimi. Tam se nach\u00e1zela tehdy novinka – turbodmychadlo. Zejm\u00e9na v USA se na p\u0159epl\u0148ov\u00e1n\u00ed moc nehr\u00e1lo. A kdy\u017e u\u017e, bylo realizov\u00e1no mechanick\u00fdm dmychadlem, kter\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b, poh\u00e1n\u011bn\u00e9 od motoru, odeb\u00edralo \u010d\u00e1st v\u00fdkonu.<\/p>\n

\"Lockheed<\/a>

Lockheed P-38J-20-LO Lightning jm\u00e9nem “Yippee” Autor: Taken from the Air Force web page, Voln\u00e9 d\u00edlo, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=362123<\/a><\/p><\/div>\n

Motory nav\u00edc byly protib\u011b\u017en\u00e9. To byla tak\u00e9 v\u011bc, kter\u00e1 obvykle nepro\u0161la. Znamenala toti\u017e, \u017ee bylo t\u0159eba dr\u017eet dvojn\u00e1sobn\u00fd po\u010det motor\u016f. To bylo samoz\u0159ejm\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9 logisticky i finan\u010dn\u011b, a proto to v\u011bt\u0161inou \u00fa\u0159edn\u00edci u stolu zam\u00edtli. Za co\u017e jim byli pak letci \u201eneskonale vd\u011b\u010dn\u00ed\u201c. Ono to toti\u017e m\u00e1 mnoh\u00e9 v\u00fdhody. Jeden motor m\u00e1 ur\u010dit\u00fd klopn\u00fd moment, tedy snahu letounu se nakl\u00e1n\u011bt na jednu stranu. Dva stejnob\u011b\u017en\u00e9 motory maj\u00ed klopn\u00fd moment je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed. Zato protib\u011b\u017en\u00e9 motory se kompenzuj\u00ed navz\u00e1jem, a pilot nemus\u00ed neust\u00e1le vyva\u017eovat, a m\u016f\u017ee se soust\u0159edit na vzdu\u0161n\u00fd boj. Ke stabilit\u011b krom motor\u016f pak p\u0159isp\u011bla i samotn\u00e1, v\u00fd\u0161e popsan\u00e1 konstrukce trupu. D\u00edky d\u00e9lce nosn\u00edk\u016f m\u011bly ocasn\u00ed plochy velkou p\u00e1ku, a tud\u00ed\u017e mohly b\u00fdt men\u0161\u00ed. To se zase podepsalo na ni\u017e\u0161\u00edm aerodynamick\u00e9m odporu. Ona konstrukce m\u011bla je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed v\u00fdhody. Mezi n\u011b pat\u0159il v\u00fdborn\u00fd v\u00fdhled z kabiny, v\u00fdborn\u00e1 pohyblivost na zemi a tak\u00e9, soust\u0159ed\u011bn\u00ed zbran\u00ed v nose letounu velmi usnad\u0148ovalo st\u0159elbu i nezku\u0161en\u00fdm letc\u016fm. Tuto v\u00fdzbroj m\u011bly p\u016fvodn\u011b tvo\u0159it \u010dty\u0159i p\u016flpalcov\u00e9 kulomety, dopln\u011bn\u00e9 kan\u00f3nem r\u00e1\u017ee 25 mm. Zjistilo se ov\u0161em, \u017ee 25mm kan\u00f3n nen\u00ed, a tak byl zastav\u011bn 23mm kan\u00f3n. Jednalo se o d\u00e1nsk\u00fd Madsen se z\u00e1sobou 50 n\u00e1boj\u016f. To v\u0161echno jsou pozitiva nov\u00e9ho letouny. Jen\u017ee mince m\u00e1 dv\u011b strany a chl\u00e9b dv\u011b k\u016frky. A i Lockheed Model 22 m\u011bl sv\u00e9 nev\u00fdhody. P\u0159edev\u0161\u00edm hmotnost. Siln\u00e1 v\u00fdzbroj, velk\u00e9 rozm\u011bry, dv\u011b pom\u011b\u0159n\u011b rozm\u011brn\u00e1 turbodmychadla, to v\u0161e zp\u016fsobilo, \u017ee stroj byl t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e soudob\u00e9 lehk\u00e9 bombard\u00e9ry. V\u0161em bylo dop\u0159edu jasn\u00e9, \u017ee ve srovn\u00e1n\u00ed s ultraobratn\u00fdmi Japonci to bude jinde. Mohlo se to v\u0161ak zm\u011bnit, a tak\u00e9, jak historie ukazuje, zm\u011bnlo.<\/p>\n

U Lockheed\u016f po\u010d\u00edtali s n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi v\u00fdkony: rychlost 670 km\/h v 6100 m, dolet 2200 km a do t\u011bch 6100 m m\u011bl nastoupat za 4,5 minuty. To se pat\u0159i\u010dn\u00fdm org\u00e1n\u016fm zamlouvalo, a tak byl kontrakt podeps\u00e1n. Te\u010f se m\u011blo uk\u00e1zat. Prototyp byl dokon\u010den v prosinci 1938 a slavnostn\u011b p\u0159edstaven byl v lednu 1939. Za knipl se posadil \u010dlov\u011bk, kter\u00fd byl u projektu od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku, poru\u010d\u00edk Ben Kelsey. Ani nov\u00fd prototyp nebyl prost d\u011btsk\u00fdch nemoc\u00ed, a prvn\u00ed probl\u00e9m se objevil u\u017e p\u0159i poj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed. Brzdy na tak velk\u00fd a t\u011b\u017ek\u00fd stroj nesta\u010dily a pilot i s prototypem skon\u010dili v p\u0159\u00edkopu. Na\u0161t\u011bst\u00ed se z\u00e1sadn\u011b nepo\u0161kodili. Brzy byly p\u0159epracov\u00e1ny a p\u0159i\u0161el prvn\u00ed vzlet. Byl konec ledna 1939. Hned p\u0159i prvn\u00edm vzletu selhala vztlakov\u00e1 klapka, pilot v\u0161ak nenad\u00e1lou situaci zvl\u00e1dl a bezpe\u010dn\u011b p\u0159ist\u00e1l.
\nA laboruje se, laboruje se a laboruje se. Brzdy jsou nadimenzov\u00e1ny na dvojn\u00e1sobek prototypu, ani tak nejsou b\u016fhv\u00edjak \u00fa\u010dinn\u00e9. Mus\u00ed b\u00fdt zv\u011bt\u0161ena plocha stabiliz\u00e1toru, nebo\u0165 letoun je pod\u00e9ln\u011b nestabiln\u00ed. V\u00fd\u0161kovka vlivem turbulentn\u00edho proud\u011bn\u00ed kmit\u00e1. Vrtule se toti\u017e to\u010d\u00ed sm\u011brem od konc\u016f k\u0159\u00eddel a nejturbulentn\u011bj\u0161\u00ed br\u00e1zda vznika v ose letounu. Tento probl\u00e9m \u0159e\u0161\u00ed zm\u011bna ot\u00e1\u010den\u00ed vrtul\u00ed. Upraveno je i chlazen\u00ed. Ji\u017e v \u00fanoru, po \u0161esti vzletech a p\u011bti nal\u00e9tan\u00fdch hodin\u00e1chdosp\u00edv\u00e1 t\u00fdm k z\u00e1v\u011bru, \u017ee stroj je p\u0159ipraven\u00fd k arm\u00e1dn\u00edm test\u016fm. P\u0159elet na arm\u00e1dn\u00ed leti\u0161t\u011b Wright Field byl tak rychl\u00fd, \u017ee gener\u00e1l Arnold navrhnul p\u0159elet do Mitchell Field, p\u0159i\u010dem\u017e by se mohl Kelsey pokusit p\u0159ekonat transkontinent\u00e1ln\u00ed rekord. Slovo dalo slovo a Kelsey let\u011bl a rekord p\u0159ekonal. P\u0159i p\u0159ist\u00e1n\u00ed ale p\u0159i\u0161la katastrofa. Stroj byl p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00fd na p\u0159ist\u00e1n\u00ed a pilotovi se neda\u0159ilo zv\u00fd\u0161it v\u00fdkon. Prototyp se p\u0159i sto\u0161edes\u00e1tikilometrov\u00e9 rychlosti prok\u00e1cel h\u00e1jkem na okraji leti\u0161t\u011b. Letadlo bylo na odpis. Kelsey m\u011bl op\u011bt \u0161t\u011bst\u00ed a nic moc se mu nestalo. Rekordn\u00ed p\u0159elet, kter\u00fd trval pouh\u00fdch sedm hodin, p\u0159esv\u011bd\u010dil odpov\u011bdn\u00e1 m\u00edsta, \u017ee stroj m\u00e1 perspektivu.<\/p>\n

\"P-38L-5-LO<\/a>

Lightning P-38L-5-LO je p\u0159ipraven ke startu na n\u011bkter\u00e9m z tichomo\u0159sk\u00fdch atol\u016f.<\/p><\/div>\n

B\u011bhem t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f, koncem dubna, objednala arm\u00e1da 13 p\u0159eds\u00e9riov\u00fdch stroj\u016f YP-38, jak byly ozna\u010deny (prototypy byly XP-38). Viditelnou zm\u011bnou proti prototypu byl tvar motorov\u00fdch gondol, kter\u00fdm se navenek projevily zm\u011bny chlazen\u00ed. Do\u0161lo k m\u00edrn\u00e9 zm\u011bn\u011b v\u00fdzbroje. 23 mm kan\u00f3n byl nahrazen 37 mm kan\u00f3nem Browning M9 se z\u00e1sobou 15 n\u00e1boj\u016f. Kv\u016fli kompenzaci v\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hy kan\u00f3nu byl jeden p\u00e1r p\u016flpalcov\u00fdch kulomet\u016f nahrazen p\u00e1rem t\u0159ic\u00edtek, se z\u00e1sobou 500 n\u00e1boj\u016f na zbra\u0148. Tato v\u00fdzbroj byla asi sp\u00ed\u0161 pokusn\u00e1, nav\u00edc v\u011bt\u0161ina YP-38 l\u00e9tala beze zbran\u00ed. Velmi z\u00e1sadn\u00ed byla mont\u00e1\u017e jin\u00fdch turbodmychadel, co\u017e zv\u00fd\u0161ilo v\u00fdkony. V\u0161echny zm\u00edn\u011bn\u00e9 \u00fapravy nav\u00edc sn\u00ed\u017eily hmotnost stroje. Ten se tak za\u010dal bl\u00ed\u017eit po\u017eadavk\u016fm specifikace. Nepoda\u0159ilo se v\u0161ak uspokojiv\u011b vy\u0159e\u0161it aeroelastick\u00e9 jevy. Stroj m\u011bl tendenci p\u0159i st\u0159emhlav\u00e9m letu samovoln\u011b zv\u011bt\u0161ovat \u00fahel kles\u00e1n\u00ed a komplikovat vyb\u00edr\u00e1n\u00ed. P\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed t\u011bchto jev\u016f zahynul 4. listopadu 1939 tov\u00e1rn\u00ed pilot Ralph Virden. Nepoda\u0159ilo se mu vybrat st\u0159emhlav\u00fd let.
\nTo se nakonec nepovedlo ani u 66 stroj\u016f zku\u0161ebn\u00ed s\u00e9rie, kter\u00e1 byla objedn\u00e1na b\u011bhem t\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f po p\u0159eds\u00e9riov\u00fdch stroj\u00edch. Byly ozna\u010deny jako P-38-LO.
\nUd\u00e1losti ne\u010dekaj\u00ed, a na druh\u00e9 stran\u011b oce\u00e1nu se p\u0159ipravuje sc\u00e9na k v\u00e1lce. S t\u00edm p\u0159ich\u00e1z\u00ed snaha dozbrojit, jak jsem zm\u00ednil v moha jin\u00fdch \u010dl\u00e1nc\u00edch. Tak v\u00fdkonn\u00fd letou samoz\u0159ejm\u011b nemohl uj\u00edt pozornosti. Letoun objedn\u00e1vaj\u00ed jak Francouzi, tak Britov\u00e9. A\u017e po nich reaguje US Army a objedn\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00edch 410 stroj\u016f. To se p\u00ed\u0161e srpen 1940 a Francie sv\u00e9 letouny u\u017e nedostane. Padla d\u0159\u00edve, ne\u017e byly dod\u00e1ny. Objedn\u00e1vku tedy p\u0159evzali Britov\u00e9, a m\u011bli m\u00edt tak k dispozici 667 stroj\u016f. Ov\u0161em m\u00edt stroje teoreticky a fyzicky je rozd\u00edl. Po\u017eadovan\u00e9 stroje byly toti\u017e objedn\u00e1ny je\u0161t\u011b p\u0159ed produkc\u00ed YP-38. A po YP-38 je\u0161t\u011b muselo b\u00fdt vyrobeno 66 P-38-LO. To byly prvn\u00ed s\u00e9riov\u00e9 stroje. Tyto stroje u\u017e nesly panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed, a zbra\u0148ov\u00fd syst\u00e9m byl op\u011bt upraven, na z\u00e1klad\u011b zku\u0161enost\u00ed s kulomety men\u0161\u00edch r\u00e1\u017e\u00ed. V\u00fdzbroj se tak ust\u00e1lila na kan\u00f3nu 37 mm a p\u016flpalcov\u00fdch kulometech. Byly provedeny tak\u00e9 aerodynamick\u00e9 \u00fapravy. V\u0161echny P-38-LO obdr\u017eela 1.PG, kter\u00e1 s nimi dos\u00e1hla opera\u010dn\u00ed zp\u016fsobilosti. Pak teprve p\u0159i\u0161la \u0159ada na Francouze a Brity, respektive jen na Brity. Jak se nejednou stalo – trochu p\u0159edb\u011bhnu – nebyli se sv\u00fdmi stroji p\u0159\u00edli\u0161 spokojeni. A p\u0159edb\u011bhl jsem proto, abych upozornil na specifikaci na speci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. Kterou Lightning zkazili. Jednak objednali letouny s p\u016fvodn\u00edmi motory, kter\u00e9 m\u011bl XP-38, Allison V-1710-C, kter\u00e9 d\u00e1valy 960 k v nulov\u00e9 v\u00fd\u0161ce. Nav\u00edc bez turbodmychadel, co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee nad 4000 m v\u00fdkon strm\u011b klesal. Britov\u00e9 se s t\u00edm setkali nejednou a nepou\u010dili se. Nicm\u00e9n\u011b po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b v\u00fdkon sta\u010dil na dosa\u017een\u00ed rychlosti 640 km\/h, a oni se s t\u00edm spokojili. Na jejich obhajobu dlu\u017eno \u0159\u00edct, \u017ee nem\u011bli p\u0159\u00edli\u0161 na vybranou, proto\u017ee General Electric nest\u00edhal turba vyr\u00e1b\u011bt. Nicm\u00e9n\u011b bez nich byl letoun nad 4000 m v podstat\u011b nepou\u017eiteln\u00fd. Dal\u0161\u00ed degradaci pak zp\u016fsobily motory se stejn\u00fdm smyslem ot\u00e1\u010den\u00ed. Zde u\u017e nejednali z donucen\u00ed, ale sledovali zjednodu\u0161en\u00ed logistiky, jednalo se o tyt\u011b\u017e motory, kter\u00e9 pou\u017e\u00edval Curtiss Tomahawk, kter\u00fd Britov\u00e9 rovn\u011b\u017e pou\u017e\u00edvali. To se projevilo na letov\u00fdch vlastnostech a stabilit\u011b letounu. Je\u0161t\u011b ne\u017e je vyzkou\u0161eli, dali Britov\u00e9 letounu bojov\u00e9 jm\u00e9no Lightning, kter\u00e9 u\u017e mu z\u016fstalo. Ameri\u010dan\u00e9 p\u016fvodn\u011b cht\u011bli letoun pojmenovat Atlanta<\/i>, ale Lightning se jim zal\u00edbilo v\u00edce. Ale zp\u011bt k Brit\u016fm. Ti nov\u00e9 letouny testovali ve Farnborough a Boscombe Dawn v b\u0159eznu 1942, a dopadlo to, jak muselo. Britov\u00e9 byli stra\u0161liv\u011b zklaman\u00ed, a celou objedn\u00e1vku stornovali.
\nPro Lockheed to byla r\u00e1na. Na\u0161t\u011bst\u00ed si letouny vzalo letectvo USA. Letouny byly samoz\u0159ejm\u011b p\u0159estav\u011bny zp\u011bt podle americk\u00e9 specifikace. USAAF se rychle dostupn\u00e9 stroje hodily, av\u0161ak z\u00e1rove\u0148 byl d\u00e1n Lockheed\u016fm impuls, aby neusnuli na vav\u0159\u00ednech a umo\u017enili stroji vyzr\u00e1t.<\/p>\n

\"Lightning<\/a>

Lightning Richarda Bonga v Richard Bong Heritage Center v Superioru ve Wisconsinu. Autor: Fotografie po\u0159\u00edzena Kevinem Rofidalem, CC BY-SA 3.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=109353766<\/a><\/p><\/div>\n

Prvn\u00ed opravdu bojeschopnou verz\u00ed byl P-38D (p\u00edsmena A-C byla prost\u011b p\u0159esko\u010dena). Byla d\u00e1le zlep\u0161ena ochrana stroje. P\u0159ibylo panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed okolo d\u016fle\u017eit\u00fdch agreg\u00e1t\u016f stroje, \u0161t\u00edtek z nepr\u016fst\u0159eln\u00e9ho skla a samosvorn\u00e9 obaly n\u00e1dr\u017e\u00ed. To se projevilo m\u00edrn\u00fdm zmen\u0161en\u00edm doletu. Byla upravena kysl\u00edkov\u00e1 soustava, kter\u00e1 nyn\u00ed pracovala s ni\u017e\u0161\u00edm tlakem. Nov\u00e9 stroje obdr\u017eela v \u010dervenci 1941 1.FG v Selfridge Field v Michiganu a 14.FG v Hamilton Field v Kalifornii. Prvn\u00ed sest\u0159el n\u011bmeck\u00e9ho stroje Lightningem si tak\u00e9 p\u0159ipsal P-38D, kdy\u017e v srpnu 1942 sest\u0159elil poru\u010d\u00edk Shanan nad Atlantikem Fw-200 Condor.
\nD\u00e9\u010dko bylo brzy nhrazeno \u00c9\u010dkem. To se li\u0161ilo p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdzbroj\u00ed. 37 mm kan\u00f3n byl sice \u00fa\u010dinn\u00fd, ale z\u00e1soba patn\u00e1cti n\u00e1boj\u016f jej ne\u010dinila v boji p\u0159\u00edli\u0161 efektivn\u00edm. Byl proto nahrazen kan\u00f3nem Hispano r\u00e1\u017ee 20 mm. Ten m\u011bl z\u00e1sobu n\u00e1boj\u016f desetin\u00e1sobnou. To samoz\u0159ejm\u011b znamenalo, \u017ee dvac\u00edtka s n\u00e1boji zabere v\u00edc m\u00edsta ne\u017e sedmat\u0159ic\u00edtka. Toho se doc\u00edlilo p\u0159esunut\u00edm vzp\u011bry p\u0159\u00ed\u010fov\u00e9ho podvozku dozadu a zkr\u00e1cen\u00edm podvozkov\u00e9 \u0161achty. Zmizely lapa\u010de vzduchu pro karbur\u00e1tory a v pr\u016fb\u011bhu v\u00fdroby se objevily nov\u00e9 vrtule. P-38E se postavilo 210 kus\u016f, v\u011bt\u0161inou byly nasazeny v oblasti Aleutsk\u00fdch ostrov\u016f. Zde tak\u00e9 do\u0161lo k v\u016fbec prvn\u00edmu sest\u0159elu Lightningem. Jen deset dn\u00ed p\u0159ed v\u00fd\u0161e zm\u00ednen\u00fdm sest\u0159elem Condora v Atlantiku sundal poru\u010d\u00edk Long na P-38E \u010dty\u0159motorov\u00fd japonsk\u00fd hydropl\u00e1n Kawanishi H6K nad Dutch Harborem.
\nVerze P-38F obdr\u017eela p\u0159edev\u0161\u00edm nov\u00e9 motory. Allison V-1710-49\/53 d\u00e1valy 1225 k. Op\u011bt klesl dolet, nebo\u0165 motory m\u011bly v\u011bt\u0161\u00ed spot\u0159ebu. Na to se ov\u0161em pamatovalo, a spolu s motory bylo letadlo vybaveny z\u00e1v\u011bsn\u00edky na p\u0159\u00eddavn\u00e9 n\u00e1dr\u017ee. Ty se nach\u00e1zely pod vnit\u0159n\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed k\u0159\u00eddla, mezi motory a kabinou, a po vy\u010derp\u00e1n\u00ed necel\u00fdch \u0161esti set litr\u016f jejich kapacity je bylo mo\u017en\u00e9 odhodit. Na z\u00e1v\u011bsn\u00edky bylo samoz\u0159ejm\u011b mo\u017en\u00e9 zav\u011bsit i bomby. P-38F mohl tak n\u00e9st dv\u011b tis\u00edciliberky a fungovat jako st\u00edhac\u00ed bombard\u00e9r. Bomby odhazoval v \u00fatoku st\u0159emhlav. U efka se tak\u00e9 objevuj\u00ed poprv\u00e9 bojov\u00e9 klapky<\/i>. Ve skute\u010dnosti se jednalo o vztlakov\u00e9 klapky, kter\u00e9 mohly b\u00fdt do rychlosti 400 km\/h \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vysunuty, \u010d\u00edm\u017e se zvy\u0161oval vzlak a letoun tak mohl prov\u00e1d\u011bt ost\u0159ej\u0161\u00ed obraty. P-38F byl tak\u00e9 zkou\u0161en coby torp\u00e9donosn\u00fd, se dv\u011bma torp\u00e9dy 559 mm. vyr\u00e1b\u011bly se od za\u010d\u00e1tku roku 1942 a vyrobilo se celkem 547 letoun\u016f. P-38F byly krom\u011b bombard\u00e9r\u016f prvn\u00edmi stroji, kter\u00e9 dolet\u011bly z USA do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie vlastn\u00ed silou. Jejich dolet to umo\u017e\u0148oval a navigaci zprost\u0159edkoval v\u016fd\u010d\u00ed B-17.<\/p>\n

\"Pozemn\u00ed<\/a>

Kontrola st\u0159eliva p\u0159ed nabit\u00edm 20 mm kanonu stroje P-38. By Caption and thumbnailImage, Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=12354361<\/a><\/p><\/div>\n

P-38G se vzhledov\u011b neli\u0161ila. Zm\u011bny byly p\u0159edev\u0161\u00edm u vnit\u0159n\u00edho vybaven\u00ed. Modernizov\u00e1ny byly i motory, te\u010f se jednalo o Allisony V-1710-51\/55, kter\u00e9 m\u011bly zas o sto kon\u00ed v\u00edce. Nov\u00e1 byla i turbodmychadla. Pod k\u0159\u00eddlo te\u010f bylo mo\u017en\u00e9 zav\u011bsit nejen v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 p\u0159\u00eddavn\u00e9 n\u00e1dr\u017ee, ale i nov\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 dvojn\u00e1sobn\u011b velk\u00e9. To zvedlo dolet p\u0159es hranici 2000 mil. To umo\u017enilo prov\u00e9st patrn\u011b nejslavn\u011bj\u0161\u00ed operaci Lightning\u016f – sest\u0159elen\u00ed osobn\u00edho stroje gener\u00e1la Isoroku Jamamota. Konkr\u00e9tn\u00ed letoun, kter\u00fd sest\u0159elil Jamamot\u016fv stroj, pilotoval Thomas G. Lanphier. T\u00e9to verze Lightningu bylo postaveno 1462 kus\u016f.
\nI dal\u0161\u00ed verze vypadala v\u00edcem\u00e9n\u011b stejn\u011b. Op\u011bt byl zv\u00fd\u0161en v\u00fdkon, a to jak nov\u00fdm motorem, Allisonem V-1710-89\/91, kter\u00fd dosahoval a\u017e 1425 k. Byl p\u0159i\u0161krcen na 1240 k, aby se nep\u0159eh\u0159\u00edval a nezad\u00edral. Tak\u00e9 nov\u00fdmi turbodmychadly. S rizikem p\u0159eh\u0159\u00edv\u00e1n\u00ed se pojily automaticky ovl\u00e1dan\u00e9 chladi\u010de oleje, kter\u00e9 tak mimo jin\u00e9 usnad\u0148ovaly pr\u00e1ci pilotovi. Na z\u00e1v\u011bsn\u00edky pod k\u0159\u00eddly te\u010f bylo mo\u017en\u00e9 zav\u011bsit a\u017e 320 liber. Negativem nov\u00fdch motor\u016f a dmychadel, jako\u017e i v\u011bt\u0161\u00ed hmotnosti v\u00fdzbroje, kterou mohl letoun n\u00e9st, ov\u0161em byla op\u011bt vy\u0161\u0161\u00ed spot\u0159eba. I s velk\u00fdmi p\u0159\u00eddavn\u00fdmi n\u00e1dr\u017eemi klesl dolet na 1950 mil. Maxim\u00e1ln\u00ed rychlost se ust\u00e1lila na 673km\/h. Celkem vznik\u00e1 601 Lightning\u016f P-38H, kter\u00e9 byly do v\u00fdzbroje za\u0159azov\u00e1ny od kv\u011btna 1943.
\nP-38J znamenal revolu\u010dn\u00ed zm\u011bnu. Odli\u0161nosti byly na prvn\u00ed pohled z\u0159ejm\u00e9. Z\u00e1sadn\u011b se zm\u011bnil tvar motorov\u00fdch gondol. Do nich se p\u0159est\u011bhovaly chladi\u010de oleje a zv\u011bt\u0161eny byly chladi\u010de kapaliny. T\u00edm se kone\u010dn\u011b vy\u0159e\u0161ily probl\u00e9my s p\u0159eh\u0159\u00edv\u00e1n\u00edm a motory mohly b\u00fdt odblokov\u00e1ny k pln\u00e9mu v\u00fdkonu. Co\u017e se paradoxn\u011b projevilo na rychlosti opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e by se dalo \u010dekat, proto\u017ee p\u016fvodn\u011b aerodynamick\u00e9 gondoly s chladi\u010di zaznamenaly zna\u010dn\u00fd odpor. Rychlost poklesla na 666 km\/h. Poda\u0159ilo se v\u0161ak zv\u00fd\u0161it dolet, neb\u0165 p\u0159esunut\u00edm chladi\u010d\u016f do gondol se uvolnilo m\u00edsto v k\u0159\u00eddlech – chladi\u010de byly p\u016fvodn\u011b v n\u00e1b\u011b\u017en\u00fdch hran\u00e1ch – kter\u00e9 bylo vyu\u017eito pro dal\u0161\u00ed palivo. Letoun nav\u00edc unesl je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00eddavn\u00e9 n\u00e1dr\u017ee, a s t\u00edm v\u0161\u00edm se dolet vy\u0161plhal zase nad hranici dvou tis\u00edc, konkr\u00e9tn\u011b na 2300 mil. Ke zm\u011bn\u00e1m do\u0161lo i uvnit\u0159. A\u017e dosud se k \u0159\u00edzen\u00ed pou\u017e\u00edval p\u016flvolant, vlastn\u011b podobn\u011b jako v bombard\u00e9rech, nebo dopravn\u00edch stroj\u00edch. Nov\u011b se v\u00edce p\u0159ibl\u00ed\u017eilo st\u00edhac\u00edm konvenc\u00edm, knipl sice i nad\u00e1le m\u011bl dv\u011b rukojeti, ale u\u017e to byla klasick\u00e1 \u0159\u00edd\u00edc\u00ed p\u00e1ka. Modernizov\u00e1na byla elektov\u00fdbava v\u010detn\u011b vyt\u00e1p\u011bn\u00ed. Velmi z\u00e1sadn\u00ed bylo, \u017ee se kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo vy\u0159e\u0161it snahu letounu pono\u0159ovat se do st\u0159emhlav\u00e9ho letu samovoln\u011b hloub\u011bji, co\u017e n\u00e1sledn\u011b komplikovalo vyb\u00edr\u00e1n\u00ed. \u0158e\u0161en\u00edm byly dive flaps<\/i> co\u017e byly elektricky ovl\u00e1dan\u00e9 klapky na spodn\u00ed stran\u011b k\u0159\u00eddel. K\u0159id\u00e9lka dostala hydraulick\u00fd posilova\u010d, co\u017e d\u00e1le usnadnilo ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed letounu a ten se tak mohl p\u0159ibl\u00ed\u017eit jednomotorov\u00fdm letoun\u016fm. P-38J se za\u010daly objevovat na v\u00e1le\u010dn\u00e9m nebo od srpna 1943, a celkem jich vzniklo 2 790 kousk\u016f. Byla to tak\u00e9 prvn\u00ed verze Lightningu, kterou se poda\u0159ilo uko\u0159istit jak N\u011bmc\u016fm, tak Ital\u016fm, z \u010deho\u017e ti prvn\u00ed pou\u017e\u00edvali stroj jen cvi\u010dn\u011b, aby se n\u011bme\u010dt\u00ed piloti nau\u010dili proti Lightning\u016fm bojovat, ti druz\u00ed ho pak nasdili i bojov\u011b, je prok\u00e1z\u00e1n nejm\u00e9n\u011b jeden sest\u0159el B-17 pr\u00e1v\u011b uko\u0159ist\u011bn\u00fdm Lightningem. Zaj\u00edmavost\u00ed byla i pol\u00e1rn\u00ed verze, kter\u00e1 byla vybavena ly\u017eemi. Ty se zatahovaly naplocho, a de facto zav\u0159ely otvory v gondol\u00e1ch.<\/p>\n

\"Formace<\/a>

Lockheed P-38 – formace dev\u00edti stroj\u016f (letoun vpravo ve sm\u011bru letu je S\/N 41-1986). (U.S. Air Force photo) By US Goverment, Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=1786411<\/a><\/p><\/div>\n

P-38K se do v\u00fdroby nedostal. P\u0159estavbou z P-38J vznikl jedin\u00fd stroj. Od j\u00e9\u010dka se li\u0161il v\u011bt\u0161\u00edmi vrtulemi. Na v\u00fdkonu se to ov\u0161em projevilo m\u00e9n\u011b, ne\u017e se \u010dekalo, a tak se v t\u00e9to cest\u011b nepokra\u010dovalo.
\nP-38L byla nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed verz\u00ed. Bylo postaveno 3 924 letoun\u016f u Lockheed\u016f a dal\u0161\u00edch 113 kus\u016f z p\u016fvodn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 dvoutis\u00edcov\u00e9 objedn\u00e1vky u Consolidated. To u\u017e byl ale konec \u00e9ry Lightning\u016f, v mate\u0159sk\u00e9m z\u00e1vod\u011b se za\u010d\u00ednaly vyr\u00e1b\u011bt P-80 Shooting star a o vrtulov\u00e9 st\u00edha\u010dky nebyl z\u00e1jem. Objedn\u00e1vaka byla po zm\u00edn\u011bn\u00fdch 112 kusech zru\u0161ena. Proti p\u0159edchoz\u00ed verzi zaznamenal dv\u011b zm\u011bny. Jednou byly ji\u017e tradi\u010dn\u011b pohonn\u00e9 jednotky – Allison V -1710-F30 o v\u00fdkonu 1600 k. Druhou zm\u011bnou byla mo\u017enost nesen\u00ed raket HVAR, bylo n\u011bkolik variant, osv\u011bd\u010dily se nakonec strome\u010dkov\u00e9 z\u00e1v\u011bsn\u00edky pro p\u011bt raket. pod ka\u017ed\u00fdm k\u0159\u00eddlem. Hmotnost t\u00e9to verze stoupla na t\u00e9m\u011b\u0159 deset tun.
\nB\u011bhem v\u00e1lky byly Lightningy ve v\u00fdzbroji celkem 101 perut\u00ed. Z tohoto po\u010dtu l\u00e9talo 34 perut\u00ed v z\u00e1padn\u00edm Pacifiku a jihov\u00fdchodn\u00ed Asii, 12 v severn\u00edm Pacifiku a na Aleut\u00e1ch, 16 v jihoz\u00e1padn\u00edm Pacifiku. 24 perut\u00ed l\u00e9talo na evropsk\u00e9 a st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 sc\u00e9n\u011b a zbytek z\u016fstal v USA jako z\u00e1chytn\u00e9 st\u00edha\u010dky, vpravd\u011b nepot\u0159ebn\u00e9. Po v\u00e1lce byly P-38L odprod\u00e1ny do Francie, It\u00e1lie, \u010c\u00edny, a tak\u00e9 do Latinsk\u00e9 Ameriky – konkr\u00e9tn\u011b nap\u0159\u00edklad do Dominik\u00e1nsk\u00e9 republiky, Hondurasu, nebo na Kubu.
\nZaj\u00edmavou kapitolou je v\u00fdvoj no\u010dn\u00edho Lightningu. \u00dapln\u011b prvn\u00ed byla asi poln\u00ed \u00faprva dvou P-38G u 6.perut\u011b no\u010dn\u00edch st\u00edha\u010d\u016f. Radar , p\u016fvodn\u011b z P-70, namontovali technici do upraven\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00ed. Stroje p\u0159i\u0161li o radiostanice, a na jejich m\u00edsto byli usazeni oper\u00e1to\u0159i radar\u016f. Moc m\u00edsta tam nem\u011bli. To ostatn\u011b nebylo prvn\u00ed vyu\u017eit\u00ed tohoto prostoru. Ji\u017e u p\u0159edchoz\u00ed verze vznikl speci\u00e1ln\u00ed tr\u00e9ninkov\u00fd stroj, kdy byl do tohoto m\u00edsta usazen \u017e\u00e1k, kter\u00fd ne\u0159\u00eddil a koukal instruktorovi p\u0159es rameno, aby se nau\u010dil spr\u00e1vnou polohu letounu v\u016f\u010di horizontu. Ale zp\u011bt k radar\u016fm, tahle \u00faprava nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 nebyla. P\u0159ece jen radary v n\u00e1dr\u017e\u00edch nem\u011bly pro sv\u00e9 fungov\u00e1n\u00ed patrn\u011b nejlep\u0161\u00ed podm\u00ednky. \u00dasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed byla u\u017e trochu ofici\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed \u00faprava u 547. perut\u011b no\u010dn\u00edch st\u00edha\u010d\u016f. Zde byly dva P-38J vybaveny n\u00e1mo\u0159n\u00edm leteck\u00fdm radarem AN\/APS-4 v pouzd\u0159e pod k\u0159\u00eddlem. Tuto \u00fapravu provedli technici Western Electric, obsluha skon\u010dila ve stejn\u011b st\u00edsn\u011bn\u00e9m prostoru, a jedna z os\u00e1dek za pomoci tohoto za\u0159\u00edzen\u00ed zaznamenala sest\u0159el, by\u0165 se o n\u011bj musela pod\u011blit s os\u00e1dkou P-61 Black Widow. Na z\u00e1klad\u011b t\u011bchto zku\u0161enost\u00ed za\u010dali u Lockheedu vyv\u00edjet ofici\u00e1ln\u00ed no\u010dn\u00ed verzi. Vznikla na z\u00e1klad\u011b P-38J a nesla stejn\u00fd radar, ale pod p\u0159\u00edd\u00ed. V\u00fdsledky byly uspokojiv\u00e9, a tak v \u0159\u00edjnu 1944 objedn\u00e1v\u00e1 arm\u00e1da s\u00e9rii t\u011bchto stroj\u016f, ozna\u010den\u00fdch jako P-38M. Verze J u\u017e se ale p\u0159estala vyr\u00e1b\u011bt, a tak byla nov\u00e1 emka postavena postavena na z\u00e1klad\u011b P-38L. Z\u016fstala jim mo\u017enost n\u00e9st ne\u0159\u00edzen\u00e9 rakety. Krom\u011b pouzdra s radarem pod nosem letounu se zm\u011bna ud\u00e1la na stanovi\u0161ti oper\u00e1tora radaru. U ofici\u00e1ln\u00ed verze m\u00e1 vlastn\u00ed kokpit s vlastn\u00edm p\u0159ekrytem, nen\u00ed u\u017e natla\u010den za z\u00e1da pilotovi.Jeho kokpit se nach\u00e1z\u00ed nad zadn\u00edm nosn\u00edkem k\u0159\u00eddla, ted skoro na konci trupov\u00e9 gondoly. A\u010d m\u00e1 sv\u016fj prostor, m\u00edsta nazbyt v n\u011bm stejn\u011b nen\u00ed. Hlav\u0148ov\u00e1 v\u00fdzbroj dost\u00e1v\u00e1 tlumi\u010de plamen\u016f, aby p\u0159i st\u0159elb\u011b neosl\u0148ovala pilota. Letoun byl zal\u00e9t\u00e1n 5. ledna 1945, a ne\u017e prob\u011bhl v\u00fdcvik os\u00e1dek, prob\u00edhaj\u00edc\u00ed na Hammer Field v Kalifornii, bylo l\u00e9to. Emka sice je\u0161t\u011b odlet\u011bla na Okinawu, do boj\u016f zas\u00e1hnout u\u017e nesta\u010dila. Sice je\u0161t\u011b p\u016fl roku slou\u017eila v okupa\u010dn\u00edch sil\u00e1ch v Japonsku, ale v b\u0159eznu 1946 byla vy\u0159azena.<\/p>\n

\"Lightning<\/a>

Lockheed Lightning P-38F-13-LO (S\/N 43-2035) p\u0159ipraven ke shozu cvi\u010dn\u00e9ho torp\u00e9da na st\u0159elnici Muroc bomb range. (U.S. Air Force photo). By US Goverment, Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=1786418<\/a><\/p><\/div>\n

Ke konci v\u00e1lky vznik\u00e1 velmi zaj\u00edmav\u00e1 varianta Lightningu. Ve st\u00edhac\u00ed roli je st\u00e1le v\u00edce nahrazovaly Mustangy a Lightningy se p\u0159esunovaly do role p\u0159\u00edm\u00e9 podpory pozemn\u00edch sil. Mezi \u00fakoly podpory pat\u0159\u00ed\u00e9 i bombardov\u00e1n\u00ed a tak plukovn\u00edky Case Hougha a Dona Ostrandera napadlo vyu\u017e\u00edt Lightning jako konven\u010dn\u00ed bombard\u00e9r. Nebyla to my\u0161lenka \u00fapln\u011b pom\u00fdlen\u00e1. P-38 unesl v\u00edcem\u00e9n\u011b tot\u00e9\u017e, jako Flying Fortress, tedy 4 000 liber. Byl o 200 km\/h rychlej\u0161\u00ed, a sest\u0159elen\u00ed jednom\u00edstn\u00e9ho stroje p\u0159edstavovalo desetinovou ztr\u00e1tu na lidech. Nav\u00edc vy\u0161el levn\u011bji a po odhozen\u00ed pum se stal st\u00edha\u010dkou. Probl\u00e9mem byla nemo\u017enost zam\u011b\u0159ovat odhoz pum v horizont\u00e1ln\u00edm letu, Lightningy doposud bombardovaly pouze st\u0159emhlav. To byl ov\u0161em probl\u00e9m \u0159e\u0161iteln\u00fd. N\u00e1pad tohoto \u0159e\u0161en\u00ed byl pojmenov\u00e1n Droop Snoot a vlastn\u011b jich ani nebylo zapot\u0159eb\u00ed n\u011bjak moc, po\u010d\u00edtalo se s t\u00edm, \u017ee jeden Droop Snoot povede formaci b\u011b\u017en\u00fdch, bombami obt\u011b\u017ekan\u00fdch Lightning\u016f, kter\u00e9 pak svrhnou pumy na jeho povel. Znamenalo to dv\u011b v\u011bci. Za prv\u00e9, mont\u00e1\u017e bombov\u00e9ho zam\u011b\u0159ova\u010de, volba padla na osv\u011bd\u010den\u00fd Norden. Za druh\u00e9, a to s t\u00edm t\u011bsn\u011b souvis\u00ed – zam\u011b\u0159ova\u010d pot\u0159ebuje obsluhu. Ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto se nab\u00edz\u00ed. P\u0159\u00ed\u010f letounu. Bylo nutno odstranit v\u00fdzbroj a plech p\u0159\u00edd\u011b nahradit zasklen\u00edm. To se vcelku povedlo, nav\u00edc zbyla hmotnostn\u00ed rezerva i na solidn\u00ed ochranu bombomet\u010d\u00edka. Ten byl toti\u017e, i se v\u0161\u00edm vybaven\u00edm a zam\u011b\u0159ova\u010dem, leh\u010d\u00ed, ne\u017e \u010dty\u0159i kulomety a kan\u00f3n se st\u0159elivem. \u00dapln\u011b p\u0159esn\u011b se nev\u00ed, kolik Droop Snoot\u016f bylo opera\u010dn\u011b nasazeno, proto\u017ee bylo postaveno 23 stroj\u016f, a nav\u00edc vzniklo 100 sad na poln\u00ed \u00fapravu, ale ned\u00e1 se zjistit, kolik se jich pou\u017eilo. Nicm\u00e9n\u011b koncepce se velmi osv\u011bd\u010dila. Krom\u011b Lightning\u016f vodily Droop Snooty na bombardovac\u00ed mise i formace Thunderbolt\u016f.
\n\u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 nasazen\u00ed Droop Snoot\u016f vedlo k n\u00e1padu, \u017ee te\u010f by se to mohlo zkusit skrz mraky. V\u00fdhody byly z\u0159ejm\u00e9. N\u00e1lety nebyly omezeny jen na dny s jasn\u00fdm nebem a obla\u010dn\u00e1 vrstva z\u00e1rove\u0148 kryla letouny p\u0159ed flakem. N\u011bmci sice disponovali i radarem zam\u011b\u0159ovan\u00fdm flakem, av\u0161ak po\u010det hlavn\u00ed, kter\u00e9 mohly svaz ohrozit, byl v\u00fdznamn\u011b redukov\u00e1n. Do p\u0159\u00edd\u011b byl tentokr\u00e1t zastav\u011bn radar AN\/APS-15 BTO. Zasklen\u00ed bylo zredukov\u00e1no na kryt ant\u00e9ny radaru z matn\u00e9ho plexiskla a dv\u011b ok\u00e9nka na boc\u00edch. T\u011bmi proudilo sv\u011btlo na pracovi\u0161t\u011b oper\u00e1tora radaru, kter\u00fd sed\u011bl nad p\u0159edn\u00ed podvozkovou \u0161achtou. I Pathfinder se osv\u011bd\u010dil. Krom\u011b role bombardovac\u00edho n\u00e1vod\u010d\u00edho poslou\u017eil i k mapov\u00e1n\u00ed ter\u00e9nu skrz mraky.
\nNemohu nevzpomenout nejz\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed variantu Lightningu, tedy krom\u011b varianty bojov\u00e9. Rychlost a dolet nejsou charakteristick\u00fdmi vlastnostni pouze st\u00edha\u010dek. Jsou zcela z\u00e1sadn\u00ed i pro letouny pr\u016fzkumn\u00e9. Ostatn\u011b britsk\u00e9 Mosquito bylo stav\u011bno s podobnou my\u0161lenkou. Pr\u016fzkumn\u00e9 Lightningy dok\u00e1zaly don\u00e9st sn\u00edmky z m\u00edst, kam jednomotorov\u00e9 stroje zpravidla nedolet\u011bly a velk\u00e9 letouny typu B-17, nebo B-24 byly p\u0159\u00edli\u0161 zraniteln\u00e9. O tom, \u017ee byly Lightningy \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 i v t\u00e9to roli, sv\u011bd\u010d\u00ed v\u00edce ne\u017e 1400 vyroben\u00fdch stroj\u016f r\u016fzn\u00fdch verz\u00ed.
\nPrvn\u00edm upraven\u00fdm Lightningem byl P-38E. Letoun byl zbaven v\u00fdzbroje a vybaven dv\u011bma kamerami K-17 s ohniskovou vzd\u00e1lenost\u00ed 610 mm. Stroj vznik\u00e1 je\u0161t\u011b p\u0159ed Japonsk\u00fdm \u00fatokem na Pearl Harbor a po n\u011bm je velmi rychle oficializov\u00e1n Jako F-4. Prvn\u00ed standardizovanou podobou je pak F-4-1-LO. Ta v\u00edcem\u00e9n\u011b odpov\u00eddala prototypov\u00e9 verzi. V\u00fdst\u0159eln\u00e9 otvory po demontovan\u00fdch zbran\u00edch byly zakryty hlin\u00edkov\u00fdm plechem. Ov\u0161em ne u v\u0161ech stroj\u016f. Na n\u011bkter\u00fdch se zachoval jeden p\u00e1r kulomet\u016f. F-4-1-LO vzniklo 99 kus\u016f, ne\u017e je z linek vytla\u010dil F-4A, kter\u00fd vznikl na b\u00e1zi P-38F. T\u011bch vzniklo pouh\u00fdch dvacet kus\u016f, a F-4A-1 vznikla zase na z\u00e1klad\u011b P-38E. Stroje byly zbaveny v\u00fdzbroje opravdu d\u016fsledn\u011b, pos\u00edlena byla v\u00fdzbroj kamerov\u00e1. Stroj obdr\u017eel dal\u0161\u00ed t\u0159i kamery, s krat\u0161\u00edm ohniskem, jednu na svisl\u00e9 a dv\u011b na \u0161ikm\u00e9 sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed. D\u00edky tomu je tato verze k pozn\u00e1n\u00ed d\u00edky dv\u011bma obd\u00e9ln\u00edkov\u00fdm pr\u016fzor\u016fm na boc\u00edch p\u0159\u00edd\u011b.<\/p>\n

\"Antoine<\/a>

Antoine de Saint-Exup\u00e9ry na k\u0159\u00eddle Lockheedu F-5A no. 42-13080. Zdroj Forum Odkrywca.pl<\/a><\/p><\/div>\n

Dal\u0161\u00ed verz\u00ed byla F-5. Ta vznikala na b\u00e1zi st\u00edhac\u00edho P-38G. Tady nastal jist\u00fd pokrok v upevn\u011bn\u00ed kamer. D\u00edky tomu \u0161lo pou\u017e\u00edvat r\u016fzn\u00e9 kombinace kamer pro \u0161ikm\u00e9 i svisl\u00e9 sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed. 200 kousk\u016f F-5B vzniklo ze st\u00edhac\u00edch P-38H. Postupn\u011b se vylep\u0161ovalo p\u0159\u00edstrojov\u00e9 vybaven\u00ed, od F-5B-1 m\u011bly Lightningy nap\u0159\u00edklad autopilota. Pozoruhodn\u00e1 byla nap\u0159\u00edklad verze F-5F, kter\u00e1 nosila kamery K-22 s teleobjektivem s metrov\u00fdm ohniskem. Ty umo\u017e\u0148ovaly velmi detailn\u00ed sn\u00edmky, na druhou stranu byly vykoupeny nutnost\u00ed upravit tvar p\u0159\u00edd\u011b, kter\u00fd Lightning\u016fm dvakr\u00e1t neslu\u0161el. F-5G u\u017e pou\u017e\u00edval p\u0159\u00ed\u010f, velmi podobnou Pathfinderu.
\nNejv\u011bt\u0161\u00edm u\u017eivatelem pr\u016fzkumn\u00fdch Lightning\u016f byli Svobodn\u00ed Francouzi. U nich l\u00e9tal patrn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed letec v\u0161ech dob. Autor Mal\u00e9ho prince, Antoine de Saint-Exup\u00e9ry. 31. \u010dervence 1944 vzl\u00e9tl major Saint-Exup\u00e9ry k pr\u016fzkun\u00e9mu letu na stroji F-5B-1-LO z Korsiky, a to bylo naposledy, kdy ho kdo spat\u0159il. Trosky jeho letounu byly objeveny a\u017e po dlouh\u00fdch 56 letech. K jeho sest\u0159elu se p\u0159ihl\u00e1sil Obergefreiter Horst Rippert, pro jeho\u017e Bf-109 byl pr\u016fzkumn\u00fd Lightning snadnou ko\u0159ist\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b sest\u0159el je to nepotvrzen\u00fd, nebo\u0165 neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed z\u00e1znamy, kter\u00e9 by jej potvrdily.
\nPom\u011brn\u011b zaj\u00edmavou verz\u00ed byl pokus ud\u011blat z Lightningu vle\u010dn\u00fd letoun. Nebyl to n\u00e1pad \u00fapln\u011b \u0161patn\u00fd. Se sv\u00fdm v\u00fdkonem Lightning ut\u00e1hl t\u0159i nalo\u017een\u00e9 kluz\u00e1ky Waco CG-4A. V podstat\u011b v\u00edce ne\u017e Dakota, nav\u00edc po odpout\u00e1n\u00ed kluz\u00e1k\u016f nepot\u0159eboval doprovod, proto\u017ee z\u016fstal plnohodnotn\u00fdm st\u00edha\u010dem. Nav\u00edc ta t\u0159i Waca vlekl rychleji, ne\u017e Dakota jedno. K bojov\u00e9mu nasazen\u00ed v\u0161ak nedo\u0161lo.
\nA\u010d to zn\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u011b, slou\u017eil Lightning tak\u00e9 jako dopravn\u00ed letoun. V\u00ed se o minim\u00e1ln\u011b jednom stroji. Prosklen\u00e1 p\u0159\u00ed\u010f byla podobn\u00e1 Droop Snootu, uvnit\u0159 se nach\u00e1zelo v\u0161ak jen pohodln\u00e9 sedadlo a dr\u017e\u00e1ky l\u00e1hv\u00ed na n\u00e1poje. Ten jeden zdokumentovan\u00fd stroj slou\u017eil jako kur\u00fdrn\u00ed gener\u00e1lu Stratemeyerovi. Je\u0161t\u011b je zdokumentov\u00e1n jeden zp\u016fsob dopravy osoby. Fotografa Davida Duncana, zaznamen\u00e1vaj\u00edc\u00edho vylod\u011bn\u00ed na Okinaw\u011b, vezl Lightning v upraven\u00e9 p\u0159\u00eddavn\u00e9 n\u00e1dr\u017ei. Jej\u00ed p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st byla nahrazena plexisklem. Traduje se historka, \u017ee pilot, kter\u00fd cht\u011bl fotografovi dop\u0159\u00e1t co nejlep\u0161\u00ed z\u00e1b\u011bry se dostal p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko za \u00fato\u010d\u00edc\u00ed Corsairy, a \u00faplav odp\u00e1len\u00fdch raket Lightningem i jeho pos\u00e1dkou o\u0161kliv\u011b zam\u00e1val. Pilot nenad\u00e1lou situaci zvl\u00e1dl a bezpe\u010dn\u011b p\u0159ist\u00e1l. Jak p\u0159est\u00e1l divok\u00fd man\u00e9vr pasa\u017e\u00e9r se nedochovalo. V upraven\u00fdch n\u00e1dr\u017e\u00edch cestovali \u010dasto i mechanici. Jejich p\u0159eprava dopravn\u00edmi stroji byla neoperativn\u00ed a tak si \u010das od \u010dasu vezli piloti sv\u00e9ho technika s sebou. Poh\u0159\u00edchu se mechanik\u016fm tento zp\u016fsob dopravy pram\u00e1lo zamlouval a zast\u00e1vali n\u00e1zor, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd tento zp\u016fsob vymyslel, jej pravd\u011bpodobn\u011b nikdy nevyu\u017eil.<\/p>\n

\"Dv\u011b<\/a>

Dv\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed esa na Lightningu a z\u00e1rove\u0148 nejv\u011bt\u0161\u00ed esa mezi americk\u00fdmi piloty – majo\u0159i Thomas Buchanan McGuire Jr. a Richard Ira Bong. Prvn\u00ed zaznamenal 38 a druh\u00fd 40 vzdu\u0161n\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Fotografie byla po\u0159\u00edzena 15. listopadu 1944, necel\u00e9 dva m\u011bs\u00edce p\u0159edt\u00edm, ne\u017e McGuire na Filip\u00edn\u00e1ch 7. 1. 1945 padl. Konce v\u00e1lky se nedo\u017eil ani Bong, zahynul p\u0159i zku\u0161ebn\u00edm letu proudov\u00e9ho P-80 Shootig star 6. 8. 1945. (U.S. Air Force photo) By USAAF – http:\/\/www.nationalmuseum.af.mil\/shared\/media\/photodb\/photos\/050811-F-1234P-024.jpg<\/a>, Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=32334804<\/a><\/p><\/div>\n

Zamysl\u00edme-li se nad n\u011bjakou kategori\u00ed, do kter\u00e9 by Lightning spadal, zjist\u00edme, \u017ee v n\u00ed bude v\u00edcem\u00e9n\u011b s\u00e1m. Je toti\u017e jedin\u00fdm jednom\u00edstn\u00fdm dvoumotorov\u00fdm st\u00edha\u010dem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00fd se vyr\u00e1b\u011bl s\u00e9riov\u011b ve velk\u00fdch po\u010dtech. Ostatn\u00ed byly bu\u010f v\u00edcem\u00edstn\u00e9 (Beaufighter, Mosquito, Bf-110), nebo se p\u0159\u00edli\u0161 neosv\u011bd\u010dily (Whirlwind, Welkin), a nebo se osv\u011bd\u010dit ani nestihly (Tenrai, Do-335). Zb\u00fdv\u00e1 tak porovn\u00e1n\u00ed jedin\u011b snad s Me-262, ale to u\u017e byl zase letoun jin\u00e9 generace. S jednomotorov\u00fdmi stroji Lightninga t\u011b\u017eko srovn\u00e1vat. M\u011bl daleko vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdkon, ale tak\u00e9 n\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed hmotnost. P\u0159esto v\u0161ak na n\u011bm dok\u00e1zali piloti jednom\u00edstn\u00e9 stroje por\u00e1\u017eet. Dvojn\u00e1sob s podivem pak je, \u017ee se tak d\u011blo zejm\u00e9na v Tichomo\u0159\u00ed, kde bojovali proti Japonc\u016fm na stroj\u00edch, konstruovan\u00fdch s d\u016frazem na man\u00e9vrovatelnost. Na Lightningu vyrostli tak\u00e9 dva nejlep\u0161\u00ed piloti v historii USA. Richard Bong se 40 a Thomas McGuire s 38 sest\u0159ely. Ov\u0161em v Tichomo\u0159\u00ed dos\u00e1hlo statutu esa v\u00fdhradn\u011b na Lightningu celkem 96 pilot\u016f. Dal\u0161\u00edch dev\u011bt pak na Lightningu v kombinaci s dal\u0161\u00edm strojem. 68 pilot\u016f z\u00edskalo titul esa na evropsk\u00e9m nebi.
\nTo sice vypov\u00edd\u00e1 o \u00fasp\u011b\u0161nosti stroje, ne v\u0161ak o jej\u00edch d\u016fvodech. Zkus\u00edm na to odpov\u011bd\u011bt jinak. Lightning byl \u010dasto porovn\u00e1v\u00e1n s jin\u00fdmi stroji, vlastn\u00edmi i nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi. Z t\u011bch nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch to byl zejm\u00e9na FW-190A-3 a Mitsubishi A6M2 Zero model 21, kter\u00e9 se bu\u010fto v\u016fbec, nebo jen m\u00e1lo po\u0161kozen\u00e9 poda\u0159ilo uko\u0159istit. Porovn\u00e1n\u00ed, nejprve na pap\u00ed\u0159e, prob\u011bhlo v n\u011bkolika rovin\u00e1ch. Hmotnost byla celkem jasn\u00e1. A6M2 v\u00e1\u017eilo pouh\u00fdch 2 757 kg a Fw-190A-3 jen 3 995 kg, proti 8 172 kg P-38F. V\u00fdkon motoru vzhledem k jeho hmotnosti vy\u0161el sice nejl\u00e9pe pro Lightning, ale vzhledem k tomu, \u017ee do v\u00fdpo\u010dtu nebylo zahrnuto turbo a jeho p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed, d\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee jeho \u00farove\u0148 byla patrn\u011b jen lehce vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e u srovn\u00e1van\u00fdch stroj\u016f. V neprosp\u011bch Lightningu vych\u00e1zel v\u00fdkon vzhledem k v\u00e1ze letadla. D\u00edky tomu oba srovn\u00e1van\u00e9 letouny l\u00e9pe zrychlovaly ve v\u0161ech re\u017eimech letu. Co se maxim\u00e1ln\u00ed rychlosti t\u00fd\u010de, v n\u00edzk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch m\u011bl p\u0159evahu Focke-wulf, ov\u0161em s rostouc\u00ed v\u00fd\u0161kou se tato jeho v\u00fdhoda vytr\u00e1cela. Zero zaost\u00e1valo ve v\u0161ech v\u00fd\u0161k\u00e1ch. Oba nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 letouny l\u00e9pe stoupaly, ale jen do 3000 metr\u016f u Zera a 6000 metr\u016f u FW-190. Oba nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 letouny byly obratn\u011bj\u0161\u00ed kolem pod\u00e9ln\u00e9 osy. Ov\u0161em op\u011bt jen v n\u00edzk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch. Nad 6000 metr\u016f byl u\u017e Lightning obratn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Zero a n\u011bkter\u00e9 man\u00e9vry u\u017e Zero ani nezvl\u00e1dalo. Nad 7500 metr\u016f u\u017e se mohl Lightning bez nebezpe\u010d\u00ed kdykoli odpoutat z boje. Zero ov\u0161em v\u00fdte\u010dn\u011b man\u00e9vrovalo p\u0159i n\u00edzk\u00fdch rychlostech. Tam mu mohl Lightning sta\u010dit pomoc\u00ed bojov\u00fdch klapek. Tuto v\u00fdhodu nem\u011bl FW-190 a zde na Lightning ztr\u00e1cel. Obratnost kolem pod\u00e9ln\u00e9 osy d\u00e1le vylep\u0161ovaly hydraulick\u00e9 posilova\u010de, a n\u011bkte\u0159\u00ed piloti dok\u00e1zali obratnost stroje je\u0161t\u011b zvy\u0161ovat nesoum\u011brn\u00fdm tahem motor\u016f.
\nPodle test\u016f se pak stanovovala taktika boje Lightningu se soupe\u0159i. V Evrop\u011b tak byla doporu\u010dov\u00e1na ostr\u00e1 sestupn\u00e1 zat\u00e1\u010dka, n\u00e1sledovan\u00e1 strm\u00fdm stoupav\u00fdm krou\u017een\u00edm na minim\u00e1ln\u00ed rychlosti. Zde mohl pilot Lightningu utahovat zat\u00e1\u010dky na minim\u00e1ln\u00ed polom\u011br a\u017e na hranici p\u00e1dov\u00e9 rychlosti. Kdy\u017e to N\u011bmci zkusili po n\u011bm, jejich stroje ztr\u00e1cely vztlak a padaly do v\u00fdvrtky, kde se st\u00e1valy snadnou ko\u0159ist\u00ed. Naopak v Tichomo\u0159\u00ed se doporu\u010dovalo udr\u017eet si p\u0159evahu v\u00fd\u0161ky a se Zerem se do man\u00e9vrov\u00e9ho boje pokud mo\u017eno nepou\u0161t\u011bt. S p\u0159evahou rychlosti za\u00fato\u010dit a zase rychle zmizet ve v\u00fd\u0161ce, kam za nimi Zera nemohla. Na to zb\u00fdvalo Lightningu oproti FW-190 1300 metr\u016f a oproti Zeru dokonce 1800 metr\u016f dostupu nav\u00edc. To byl faktor, kter\u00fd umo\u017enil Lightning\u016fm volit podm\u00ednky vtupu do boje, p\u0159\u00edpadn\u011b \u00fastupu, a jejich protivn\u00edci s t\u00edm nic nenad\u011blali. Ale pokud se u\u017e pilot P-38 rozhodl do souboje vstoupit, m\u011bl sice po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed v\u00fdhodu, a mohl vyu\u017e\u00edt v\u00fdhod stroje proti konkurent\u016fm, p\u0159esto v\u0161ak nebyly tyto v\u00fdhody samospasiteln\u00e9. Svou roli \u010dasto sehr\u00e1vala odolnost stroje. Ta byla zna\u010dn\u00e1 jak u FW-190, tak u P-38. P-38 nav\u00edc t\u011b\u017eil s dvoumotorov\u00e9 koncepce. a mohl tak dolet\u011bt na jeden motor, i kdy\u017e to bylo obt\u00ed\u017en\u00e9. Zero bylo velmi k\u0159ehk\u00e9 a sta\u010dil jeden dobr\u00fd z\u00e1sah, a bylo hotovo. P-38 zejm\u00e9na ale v\u00e9vodil doletem. V tom mu ani jeden z protivn\u00edk\u016f konkurovat nemohl.
\nLightning m\u011bl ale i sv\u00e9 slabiny. N\u011bkter\u00e9 se b\u011bhem v\u00fdvoje da\u0159ilo \u0159e\u0161it, jin\u00e9 ne. Mezi n\u011b pat\u0159ily nap\u0159\u00edklad probl\u00e9my s chlazen\u00edm, probl\u00e9my se stla\u010ditelnost\u00ed vzduchu ve vysok\u00fdch rychlostech, s\u00edly v \u0159\u00edzen\u00ed a nebezpe\u010d\u00ed st\u0159etu s vodorovnou ocasn\u00ed plochou p\u0159i vyskakov\u00e1n\u00ed z letounu. A tak\u00e9 ur\u010dit\u00e1 pilotn\u00ed n\u00e1ro\u010dnost, vy\u017eaduj\u00edc\u00ed l\u00e9pe p\u0159ipraven\u00e9 piloty.
\nP\u0159esto se stal legendou, vzniklo t\u00e9m\u011b\u0159 deset tis\u00edc kus\u016f, a v n\u011bkter\u00fdch st\u00e1tech l\u00e9tal je\u0161t\u011b dlouho po v\u00e1lce. Na z\u00e1klad\u011b Lightningu byly postaveny prototypy je\u0161t\u011b dvou stroj\u016f, kter\u00e9 ale nikdy nestihly dozr\u00e1t k s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdrob\u011b, nato\u017e k bojov\u00e9mu nasazen\u00ed. Jednalo se o XP-49 a XP-58 Chain Lightning. V\u00fdvoj se ale vlekl, po\u017eadovan\u00fdch v\u00fdkon\u016f mezit\u00edm dos\u00e1hly jin\u00e9 stroje a zv\u00edt\u011bzit ve v\u00e1lce se poda\u0159ilo se st\u00e1vaj\u00edc\u00edmi stroji. A po v\u00e1lce u\u017e bylo v\u0161echno jinak a sebev\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed p\u00edstov\u00fd st\u00edha\u010d nemohl konkurovat trysk\u00e1\u010d\u016fm.<\/p>\n

Technick\u00fd popis: P-38G<\/p>\n