{"id":3744,"date":"2022-07-20T18:17:18","date_gmt":"2022-07-20T17:17:18","guid":{"rendered":"http:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3744"},"modified":"2022-07-20T18:17:18","modified_gmt":"2022-07-20T17:17:18","slug":"mistel","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3744","title":{"rendered":"Mistel"},"content":{"rendered":"
\"Cvi\u010dn\u00fd<\/a>

Ameri\u010dt\u00ed voj\u00e1ci si prohl\u00ed\u017e\u00ed Mistel, slo\u017een\u00fd z Junkersu Ju-88 a Focke-wulfu FW-190. Jedn\u00e1 se tedy o Mistel 2 a vzhledem k norm\u00e1ln\u00ed p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti Junkerse o cvi\u010dnou verzi. Tento stroj byl nalezen a fotografov\u00e1n na leti\u0161ti Bernberg v N\u011bmecku, na p\u0159elomu dubna a kv\u011btna 1945. Autor: U.S. Air Force photo 342-FH-3A20006-72492AC \u2013 Voln\u00e9 d\u00edlo, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=25625085<\/a><\/p><\/div>\n

Moc n\u011bmeck\u00fdch bombard\u00e9r\u016f tady zat\u00edm nem\u00e1m a slu\u0161\u00ed se \u0159\u00edct, \u017ee n\u011bmeck\u00e9 bombardovac\u00ed letectvo bylo pom\u011brn\u011b specifick\u00e9. V duchu blitzkriegu, tedy rychl\u00fdch a pohybliv\u00fdch \u00fato\u010dn\u00fdch jednotek, bylo podobn\u011b strukturov\u00e1no i bombardovac\u00ed letectvo. Zcela postr\u00e1dalo t\u011b\u017ek\u00e9 strategick\u00e9 bombard\u00e9ry a bylo postaveno na rychl\u00fdch, lehk\u00fdch stoj\u00edch, jako Do-17, Ju-88 nebo He-111, dopln\u011bn\u00fdch st\u0159emhlav\u00fdmi Stukami a st\u00edhac\u00edmi bombard\u00e9ry. Zpo\u010d\u00e1tku v\u00e1lky to nijak nevadilo, bombard\u00e9ry \u00fato\u010dily v podstat\u011b na m\u011bkk\u00e9 c\u00edle a m\u011bly naprostou p\u0159evahu ve vzduchu, dokonce do jist\u00e9 m\u00edry i nad st\u00edha\u010di protivn\u00edka. S postupem v\u00e1lky, a ur\u010dit\u00fdm zatuhnut\u00edm boj\u016f na statick\u00fdch pozic\u00edch, doch\u00e1zelo k budov\u00e1n\u00ed opevn\u011bn\u00fdch bod\u016f, na kter\u00e9 lehk\u00e9 pumy Heinkel\u016f u\u017e nesta\u010dily. Ameri\u010dan\u00e9 vyvinuly sv\u00e9 B-17, Britov\u00e9 Lancastery a N\u011bmci…
\nN\u011bmci se vydali n\u011bkolika sm\u011bry. Jedn\u00edm sm\u011brem byl v\u00fdvoj vlastn\u00edch t\u011b\u017ek\u00fdch bombard\u00e9r\u016f. A\u010dkoli velk\u00e1 letadla um\u011bli, m\u00e1lokdy \u0161la pou\u017e\u00edt a byla pou\u017eita jako t\u011b\u017ek\u00e9 bombard\u00e9ry. Pat\u0159ily mezi n\u011b nap\u0159\u00edklad FW-200 Condor a He-177 Greif. Condor\u016f bylo m\u00e1lo a Greify byly problematick\u00e9. Spousta dal\u0161\u00edch se nedostala z prototypov\u00e9ho stadia. Druhou cestou byly l\u00e9taj\u00edc\u00ed bomby. Nemysl\u00edm t\u00edm te\u010f V-1 a V-2, a\u010dkoli i ty svou roli p\u0159i bombardov\u00e1n\u00ed protivn\u00edka zastaly. Nebyly v\u0161ak schopn\u00e9 zasahovat c\u00edl p\u0159esn\u011b. Toho byly schopny st\u0159emhlav\u00e9 bombard\u00e9ry, ty ale zase nem\u011bly pot\u0159ebnou nosnost. N\u011bmci tak nikdy nebyli schopni pou\u017e\u00edt plo\u0161n\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed v takov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku jako spojenci. Ti d\u00edky mno\u017estv\u00ed nasazen\u00fdch bombard\u00e9r\u016f byli schopni i relativn\u011b soust\u0159ed\u011bn\u011b napadat mal\u00e9 opevn\u011bn\u00e9 c\u00edle. N\u011bmeck\u00fd n\u00e1pad byl lep\u0161\u00ed, ale jak u\u017e to s n\u011bmeck\u00fdmi n\u00e1pady b\u00fdv\u00e1, tak\u00e9 podstatn\u011b n\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed. Vzali bombardovac\u00ed Junkers Ju-88, sejmuli prosklenou p\u0159\u00ed\u010f a nahradili dlouh\u00fdm nosem s kumulativn\u00ed n\u00e1lo\u017e\u00ed. Na h\u0159bet bombard\u00e9ru pak um\u00edstili na vzp\u011bry \u0159\u00edd\u00edc\u00ed st\u00edha\u010dku. \u0158\u00edzen\u00ed letadel bylo propojen\u00e9, spojen\u00e1 letadla odstartovala, pilot v kabin\u011b st\u00edha\u010dky do\u0159\u00eddil soustavu na m\u00edsto ur\u010den\u00ed, nasm\u011broval bombard\u00e9r na c\u00edl, uzamknul \u0159\u00edzen\u00ed a odpoutal se. N\u011bmci pozd\u011bji pou\u017e\u00edvali Mistely i k \u00fatok\u016fm na mosty, v t\u00e9to roli ale nebyly p\u0159\u00edli\u0161 efektivn\u00ed – kumulativn\u00ed hlavice slou\u017e\u00ed sp\u00ed\u0161e k prora\u017een\u00ed st\u011bny c\u00edle, nem\u00e1 pat\u0159i\u010dn\u00fd bo\u0159iv\u00fd efekt.
\nN\u00e1pad se poprv\u00e9 objevil u\u017e v roce 1941, nebyl v\u0161ak p\u0159ijat kladn\u011b. A\u017e za rok p\u0159ehodnotil Technische Amt sv\u00e9 stanovisko a po\u017e\u00e1dal o dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj pod n\u00e1zvem Beethoven Ger\u00e4t. My\u0161lenka byla nejprve ov\u011b\u0159ena na soustav\u011b kluz\u00e1ku DFS 230 a cvi\u010dn\u00e9ho letounu Klemm Kl35. Ten byl pozd\u011bji nahrazen Focke-Wulfem FW-56 a nakonec Messerschmittem Bf-109E. Prvotn\u00ed pokusy dopadly na v\u00fdbornou a tak byl dal\u0161\u00edm v\u00fdvojem pov\u011b\u0159en Junkers. Jeho Ju-88 se d\u00edky koncepci v\u0161echno vep\u0159edu v kabin\u011b jevil jako nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed pro p\u0159estavbu.
\nPrvn\u00ed stroje si ov\u0161em je\u0161t\u011b svou kabinu zachovaly – byly to \u0161koln\u00ed stroje, aby se piloti nau\u010dili se souletadl\u00edm l\u00e9tat. Tyto stroje byly ozna\u010deny jako Mistel S1 (Schoole). Prvn\u00ed takov\u00fd stroj vznikl v polovin\u011b roku 1943. Pot\u00e9 u\u017e vznikaly bojov\u00e9 stroje Mistel 1. Vzniklo jich jen 12. V hrotu, kter\u00fd m\u011bly upraven\u00e9 Ju-88 m\u00edsto kabiny, byla kumulativn\u00ed n\u00e1lo\u017e o v\u00e1ze 1720 kg. Ta musela b\u00fdt kompenzov\u00e1na v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti Ju-88 z\u00e1va\u017e\u00edm. Junkers tak Nesl krom sv\u00e9 v\u00e1hy kolem t\u0159\u00ed tun z\u00e1t\u011b\u017ee a na z\u00e1dech je\u0161t\u011b st\u00edha\u010dku. Podvozek Ju-88 byl tak p\u0159et\u00ed\u017een a trp\u011bl z\u00e1vadami. K dispozici byly dva druhy \u201dnos\u016f\u201c. Krom\u011b v\u00fdchoz\u00edho dlouh\u00e9ho, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval velkou penetraci, byl je\u0161t\u011b krat\u0161\u00ed, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval \u010d\u00e1sti energie \u00fa\u010dinkovat i do stran a p\u016fsobit sekund\u00e1rn\u00ed \u0161kody, ale za cenu men\u0161\u00ed pr\u016fraznosti.
\nSpeci\u00e1ln\u011b upravena musela b\u00fdt i st\u00edha\u010dka. Stroje ur\u010den\u00e9 pro Mistel byly opat\u0159eny kotevn\u00edmi body pro vzp\u011bry. K odpojen\u00ed pak doch\u00e1zelo pomoc\u00ed mal\u00e9ho mno\u017estv\u00ed elektricky odp\u00e1len\u00e9 trhaviny. Vzp\u011brami proch\u00e1zely tak\u00e9 ovl\u00e1dac\u00ed prvky, kter\u00fdmi se ovl\u00e1dal bombard\u00e9r. \u0158\u00edd\u00edc\u00ed plochy byly ovl\u00e1d\u00e1ny elektrohydraulicky, motory t\u00e1hlem. Interi\u00e9r byl dopln\u011bn o pat\u0159i\u010dn\u00e9 ovlada\u010de.<\/p>\n

\"Mistel<\/a>

Dal\u0161\u00ed nalezen\u00fd Mistel, op\u011bt S2, tentokr\u00e1t v Gardelegenu, kde ho objevili voj\u00e1ci 102 p\u011b\u0161\u00ed divize v kv\u011btnu 1945. Zdroj: U.S. Air Force photo 342-FH-3A20037-116052AC, Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=118801924<\/a><\/p><\/div>\n

Prvn\u00ed nasazen\u00ed bylo \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 a tak konstrukt\u00e9\u0159i brzy koukali po v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed variant\u011b. Dole z\u016fstal Ju-88, ale m\u00edsto verze A, nebo C to nyn\u00ed bylo G\u00e9\u010dko. Naho\u0159e se nyn\u00ed ocitl Focke-Wulf FW-190, ve verz\u00edch A-6, A-8, p\u0159\u00edpadn\u011b F-8. Bylo vyrobeno zhruba 125 sestav, z toho byly op\u011bt n\u011bjak\u00e9 cvi\u010dn\u00e9 stroje. Focke-Wulfy byly op\u011bt upraveny. Krom\u011b p\u0159\u00edpojn\u00fdch bod\u016f a \u00faprav interi\u00e9ru byly tak\u00e9 odleh\u010deny. Bylo sneseno panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed a \u010dasto i v\u00fdzbroj. Zaj\u00edmav\u00e1 byla mo\u017enost pou\u017e\u00edvat jako p\u0159\u00eddavnou n\u00e1dr\u017e bombard\u00e9r, tedy jeho z\u00e1sobu paliva. Bez p\u0159\u00eddavn\u00e9 n\u00e1dr\u017ee se to ov\u0161em neobe\u0161lo, aspo\u0148 malou si na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu Focke-Wulf stejn\u011b n\u00e9st musel.
\nT\u0159et\u00ed verze se moc nepovedla. Krom\u011b jin\u00e9ho byla u\u017e tak t\u011b\u017ek\u00e1, \u017ee sestava musela b\u00fdt dovybavena dal\u0161\u00ed podvozkovou nohou, kter\u00e1 byla odhozena po startu. S verz\u00ed 3 se po\u010d\u00edtalo pro \u00fatoky na velmi vzd\u00e1len\u00e9 c\u00edle. Verze 3 byla posledn\u00ed fyzicky postavenou verz\u00ed.
\nDal\u0161\u00ed verze u\u017e z\u016fstaly jen na pap\u00ed\u0159e. Mistel 4 m\u011bl b\u00fdt Messerschmitt Me-262 na z\u00e1dech Junkersu Ju-287. Nicm\u00e9n\u011b nebyl dokon\u010den ani Ju-287, ani Mistel 4. Mistel 5 jako prvn\u00ed nem\u011bl pou\u017e\u00edvat upraven\u00fd bombard\u00e9r, ale speci\u00e1ln\u00ed letounovou pumu Arado E-377. Ta m\u011bla m\u00edt motorizovanou i bezmotorovou verzi. S motorizovanou m\u011bl b\u00fdt sp\u0159a\u017een Heinkel He-162, s bezmotorovou pak Messerschmitt Me-262 (m\u016fj odhad je, \u017ee na to u\u017e musely b\u00fdt dva proudov\u00e9 motory Me-262 trochu slab\u00e9). Arado E-377 v\u0161ak, stejn\u011b jako Mistel na jeho b\u00e1zi, z\u016fstalo jen na pap\u00ed\u0159e. Stejn\u00fd osud m\u011bl i Mistel 6. Zde m\u011blo E-377 n\u00e9st Arado 234. Dal\u0161\u00ed varianty u\u017e z\u016fstaly jen v \u00favah\u00e1ch. A\u0165 u\u017e je\u0161t\u011b celkem re\u00e1ln\u00fdch, mezi kter\u00e9 pat\u0159ilo pou\u017eit\u00ed Focke-wulf\u016f Ta-152, st\u00e1le v kombinaci s Ju-88, nebo sestava dvou Me-262, nebo u\u017e celkem bl\u00e1zniv\u00fdch n\u00e1pad\u016f, kter\u00e9 produkoval Daimler-Benz.
\nNasazen\u00ed Mistelu m\u011blo prob\u00edhat n\u00e1sledovn\u011b. K c\u00edli se m\u011bl bl\u00ed\u017eit v n\u00edzk\u00e9 v\u00fd\u0161ce, aby se vyhnul zji\u0161t\u011bn\u00ed radarem. Zhruba 5 km od c\u00edle za\u010dal stoupat, nastoupat cca. 750 m, a ve vzd\u00e1lenosti 2400 m od c\u00edle nasadit na kles\u00e1n\u00ed pod \u00fahlem 15\u00b0 k c\u00edli. V t\u00e9to f\u00e1zi doch\u00e1z\u00ed k p\u0159esn\u00e9mu zam\u011b\u0159en\u00ed c\u00edle a cca. 1,5 km od c\u00edle se stiha\u010d odpout\u00e1, zat\u00edmco bombard\u00e9r se zablokovan\u00fdm \u0159\u00edzen\u00edm pokra\u010duje k c\u00edli. s re\u00e1ln\u00fdm nasazen\u00edm to v\u0161ak bylo hor\u0161\u00ed. N\u011bmeck\u00e9 velen\u00ed pl\u00e1novalo \u00fatok na hlavn\u00ed z\u00e1kladnu britsk\u00e9 flotily, Scapa Flow. Byla j\u00edm pov\u011b\u0159ena II\/KG 101. Prvn\u00ed Mistely dostala v dubnu 1944. Mod\u0159\u00ed u\u017e v\u011bd\u00ed – ne\u017e se stihla jednotka po\u0159\u00e1dn\u011b vybavit a zformovat, p\u0159ich\u00e1z\u00ed Den D a N\u011bmci maj\u00ed pojednou jin\u00e9 starosti. Velitel jednotky, tehdy kapit\u00e1n Horst Rudat, vzpom\u00edn\u00e1, \u017ee sv\u00e9 Mistely vyslal proti invazn\u00edm plavidl\u016fm. Tvrd\u00ed, \u017ee zasa\u017eeno bylo \u0161est lod\u00ed, Ameri\u010dan\u00e9 ale nic takov\u00e9ho nepotvrzuj\u00ed. Co naopak potvrzeno je, je \u00fatok na starou francouzskou bitevn\u00ed lo\u010f Coubert. Ta sice vypadala jako atraktivn\u00ed c\u00edl, ve skute\u010dnosti v\u0161ak sed\u011bla na m\u011bl\u010din\u011b a slou\u017eila jako vlnolam americk\u00e9mu um\u011bl\u00e9mu p\u0159\u00edstavu Mullberry.
\nNa podzim se vr\u00e1tili N\u011bmci k pl\u00e1nu \u00fatoku na Scapa Flow. Pak je v\u0161ak potopen Tirpitz. Lod\u011b, kter\u00e9 dote\u010f kotvily ve Scapa Flow a kter\u00e9 m\u011bly slou\u017eit jako z\u00e1loha, kdyby Tirpitz n\u00e1hodou vyplul, jsou p\u0159eveleny jinam a Scapa Flow op\u011bt ztr\u00e1c\u00ed na atraktivit\u011b. a Mistely jsou tak\u00e9 p\u0159eveleny jinam, konkr\u00e9tn\u011b ke KG 200. Dal\u0161\u00ed velk\u00e1 akce Mistel\u016f byla napl\u00e1nov\u00e1na po\u010d\u00e1tkem roku 1945, na c\u00edle v okol\u00ed Moskvy a Gork\u00e9ho. Op\u011bt se nekonalo, P\u0159i\u0161la sov\u011btsk\u00e1 ofenz\u00edva a V\u00fdchodn\u00ed Prusko, odkud m\u011bly startovat, bylo ztraceno. Mistely byly op\u011bt p\u0159esunuty. Nov\u00fdm z\u00e1m\u011brem bylo zni\u010dit mosty p\u0159es R\u00fdn a Odru. K tomuto \u00fa\u010delu se v\u0161ak neuk\u00e1zaly jako p\u0159\u00edli\u0161 vhodn\u00e9. Jak jsem zm\u00ednil ze za\u010d\u00e1tku, kumulativn\u00ed hlavice um\u011bla sp\u00ed\u0161e prorazit, ne\u017e bo\u0159it. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm fiaskem byly \u00fatoky na sov\u011btsk\u00e9 pontonov\u00e9 mosty. Mistely byly schopny ni\u010dit jen jednotliv\u00e9 pontony, kter\u00e9 mohly b\u00fdt snadno vym\u011bn\u011bny.
\nMistely, a\u010d nebyly \u0161patn\u00fdm n\u00e1padem, tak skon\u010dily pom\u011brn\u011b neslavn\u011b a navzdory slu\u0161n\u00e9mu potenci\u00e1lu nedos\u00e1hly v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch bojov\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f. V\u00fdsledek je zoufale nev\u00fdrazn\u00fd i s p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm k mal\u00e9mu po\u010dtu postaven\u00fdch stroj\u016f, mo\u017en\u00e1 v\u0161ak, kdyby nasazen\u00ed prov\u00e1zel n\u011bjak\u00fd v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch, vzniklo by jich v\u00edce. Historie na kdyby nehraje. Nicm\u00e9n\u011b \u0161lo o celkem chytr\u00fd zp\u016fsob, jak se vypo\u0159\u00e1dat s p\u0159esn\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm st\u0159ely s plochou dr\u00e1hou letu, s tehdej\u0161\u00ed technologi\u00ed a tehdej\u0161\u00edmi mo\u017enostmi.<\/p>\n

Technick\u00fd popis Mistel 2 (a\u010dkoli jsem stav\u011bl Mistel 1, nepoda\u0159ilo se mi naj\u00edt TTD , ale bude to podobn\u00e9)<\/p>\n