{"id":3825,"date":"2022-07-30T21:20:21","date_gmt":"2022-07-30T20:20:21","guid":{"rendered":"http:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3825"},"modified":"2022-07-30T21:20:21","modified_gmt":"2022-07-30T20:20:21","slug":"fiat-g-50-freccia","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3825","title":{"rendered":"Fiat G.50 Freccia"},"content":{"rendered":"
\"Fiat<\/a>

Fiat G.50 I. s\u00e9rie (M.M.3576), pilot major Mario Bonzano, Aviazione Legionaria, leti\u0161t\u011b Escalona, \u0160pan\u011blsko, leden 1939. V\u0161imn\u011bte si zakryt\u00e9 kabiny. Autor: Nezn\u00e1m\u00fd \u2013 http:\/\/www.finn.it\/regia\/html\/guerra_civile_spagnola.htm<\/a>, Voln\u00e9 d\u00edlo, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=26481599<\/a><\/p><\/div>\n

Jak jsem se ji\u017e zm\u00ednil v \u010dl\u00e1nku o Macchi MC.202 Folgore, v letech 1937 – 38 vznikaj\u00ed v It\u00e1li t\u0159i st\u00edhac\u00ed letadla, kter\u00e1 znamenala p\u0159echod od dvojplo\u0161n\u00edk\u016f k modern\u00edm celokovov\u00fdm jednoplo\u0161n\u00edk\u016fm. Fiat G.50, Macchi M.C.200 a Reggiane Re-2000. Reggiane byl nejlep\u0161\u00ed, ale m\u011bl nejv\u011bt\u0161\u00ed sm\u016flu. P\u0159i\u0161el pozd\u011b a nebyl italskou vl\u00e1dou objedn\u00e1n. Objedn\u00e1n byl naopak Fiat, p\u0159esto, \u017ee byl nejhor\u0161\u00ed. Ale p\u0159i\u0161el prvn\u00ed a to se po\u010d\u00edtalo. Na po\u010d\u00e1tku roku 1938 je dod\u00e1na prvn\u00ed s\u00e9rie o 45 kusech. Stroje trp\u00ed po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edmi neduhy, maj\u00ed mal\u00fd dolet a slabou v\u00fdzbroj. Kritizov\u00e1n je syst\u00e9m zatahov\u00e1n\u00ed podvozku a tak\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 masivn\u00ed vstup vzduchu ke karbur\u00e1toru. P\u0159i nouzov\u00e9m p\u0159ist\u00e1n\u00ed d\u00edky n\u011bmu doch\u00e1zelo k po\u0161kozen\u00ed motoru. Za negativum je v italsk\u00e9m letectvu br\u00e1na i uzav\u0159en\u00e1 kabina. Dlu\u017eno ov\u0161em \u0159\u00edct, \u017ee zde byla st\u00ed\u017enost \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b opr\u00e1vn\u011bn\u00e1. Materi\u00e1l pou\u017eit\u00fd na p\u0159ekryt kabiny nebyl upln\u011b nejlep\u0161\u00ed a ani konstrukce nebyla \u00fapln\u011b vyda\u0159en\u00e1. Nav\u00edc ital\u0161t\u00ed piloti velmi lp\u00ed na kontaktu s okoln\u00edm prostorem a je jim v tomto vyhov\u011bno, a\u010dkoli toto \u0159e\u010den\u00ed sk\u00fdt\u00e1 sam\u00e9 nev\u00fdhody. Ochranou pilota a hlukem v kabin\u011b po\u010d\u00ednaje a aerodynamikou cel\u00e9ho stroje kon\u010de.
\nPot\u00e9, co byla upravena nosn\u00e1 konstrukce, zv\u011bt\u0161eny n\u00e1dr\u017ee, zv\u011bt\u0161ena z\u00e1soba st\u0159eliva a mezi centropl\u00e1n a vn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti k\u0159\u00eddel vsazeny d\u00edlce s kulometem, z\u00e1sobou n\u00e1boj\u016f a pumov\u00fdm z\u00e1v\u011bsn\u00edkem, stroj m\u00e1 tak ty\u0159i kulomety Breda-SAFAT r\u00e1\u017ee 12,7 mm se z\u00e1sobou 300 n\u00e1boj\u016f na hlave\u0148, dopln\u011bno panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed pilotn\u00edho prostoru a kabina p\u0159ed\u011bl\u00e1na na polouzav\u0159enou, je stroj p\u0159ezna\u010den na G.50bis. K tomu v\u0161ak doch\u00e1z\u00ed a\u017e v z\u00e1\u0159\u00ed 1940, do t\u00e9 doby l\u00e9taj\u00ed Italov\u00e9 na p\u016fvodn\u00edch G.50. Jsou ale postupn\u011b vychyt\u00e1v\u00e1ny d\u011btsk\u00e9 nemoci.
\nNa podzim roku 1938 je G.50, kter\u00e9 dostaly hrd\u00e9 jm\u00e9no \u00bbFreccia\u00ab, tedy \u00bb\u0160\u00edp\u00ab, vyzbrojov\u00e1n prvn\u00ed \u00fatvar. jedn\u00e1 se o 20\u00b0 gruppo. Na konci roku v r\u00e1mci tohoto \u00fazvaru vznik\u00e1 Reparto Sperimentale Caccia, tedy n\u011bco jako experiment\u00e1ln\u00ed st\u00edhac\u00ed odd\u00edl, kter\u00fd je v lednu 1939 vysl\u00e1n do bitev \u0160pan\u011blsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, aby nov\u00e9 stroje d\u016fkladn\u011b vyzkou\u0161el v boji, a to v s\u00edle 12 stroj\u016f a 14 pilot\u016f. Piloti se vr\u00e1tili po \u010dty\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch, letouny ve \u0160pan\u011blsku z\u016fstaly.
\nNa za\u010d\u00e1tku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky m\u011blo italsk\u00e9 letectvo 118 Frecci\u00ed. Z toho bylo 89 u \u00fatvar\u016f, samotn\u00e1 20\u00b0 Gruppo jich m\u011bla 25. V srpnu 1940 nab\u00eddl Mussolini Hitlerovi podporu b\u011bhem Bitvy o Brit\u00e1nii. V z\u00e1\u0159\u00ed tam let\u011bla op\u011bt 20\u00b0 Gruppo, v t\u00e9 dob\u011b v s\u00edle 45 stroj\u016f, doprov\u00e1zen\u00fdch \u0161esti transportn\u00edmi Caproni Ca.133. Pom\u011brn\u011b dlouh\u00fd p\u0159elet byl rozd\u011blen na p\u011bt \u010d\u00e1st\u00ed, a mezi nimi byly n\u011bkolikadenn\u00ed p\u0159est\u00e1vky. Na c\u00edlov\u00e9 leti\u0161t\u011b Malgedem v Belgii tak p\u0159ilet\u011bla 19. \u0159\u00edjna. P\u0159i tom p\u0159i\u0161la d\u00edky hav\u00e1rii o jeden stroj. P\u016fsoben\u00ed na z\u00e1padn\u00ed front\u011b bylo ov\u0161em tristn\u00ed. Z\u00e1sadn\u00ed pod\u00edl na tom m\u011bly slab\u00e9 v\u00fdkony. Rychlost\u00ed Fiaty sta\u010dily tak na star\u0161\u00ed generaci stroj\u016f, jako byly Swordfishe, Gladiatory, Skuy nebo Battly. Nemohly sesrovn\u00e1vat ani s Defianty, ani s Hurricany a u\u017e v\u016fbec se Spitfiry. Jako z\u00e1sadn\u00ed se zde uk\u00e1zala mal\u00e1 rychlost a mal\u00fd dolet. Svou roli ov\u0161em sehr\u00e1la i nep\u0159ipravenost person\u00e1lu. A co je zejm\u00e9na pikantn\u00ed – otev\u0159en\u00e9 kokpity, kter\u00e9 tolik vy\u017eadovali, se staly italsk\u00fdm pilot\u016fm proklet\u00edm. V zim\u011b nad Belgi\u00ed a Severn\u00edm mo\u0159em mrzlo i v mal\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch a piloti trp\u011bli jako zv\u00ed\u0159ata v t\u0159eskut\u00e9m mrazu, kdy\u017e vylet\u011bli v\u00fd\u0161. Stroj\u016fm nav\u00edc zamrzaly i baterie radiostanic, tak\u017ee se piloti ocitali bez spojen\u00ed. Fiaty si moc nezabojovaly. Nad Brit\u00e1nii nedol\u00e9tly (mo\u017en\u00e1 bohud\u00edk pro n\u011b), vykon\u00e1valy bu\u010f pr\u016fzkumn\u00e9 mise, nebo z\u00e1chyty nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch stroj\u016f, ale ani zde p\u0159\u00edli\u0161 neobst\u00e1ly. Jsou zaznamen\u00e1ny p\u0159\u00edpady, kdy formace G.50 zachytila roj Hurrican\u016f, nebo Blenheim\u016f, av\u0161ak ty jim bez probl\u00e9m\u016f ulet\u011bly. Fiat G.50bis by pomohl, a \u0161el v t\u00e9 dob\u011b do v\u00fdroby, av\u0161ak na toto boji\u0161t\u011b se dostat ji\u017e nestihl, nebo\u0165 do dubna 1941 byla jednotka sta\u017eena zp\u011bt do It\u00e1lie. Nezaznamenala vzdu\u0161n\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, ale ani \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1sadn\u00ed ztr\u00e1ty. B\u011bhem sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed ztratila v\u0161ehov\u0161udy p\u011bt stroj\u016f, dev\u011bt dal\u0161\u00edch bylo po\u0161kozeno, z toho dva n\u011bmeckou \u201efriendly fire.\u201d Nasazen\u00ed italsk\u00e9ho \u00fatvaru na z\u00e1padn\u00ed front\u011b bylo motivov\u00e1no p\u0159edev\u0161\u00edm politicky, snahou o presti\u017e. Velen\u00ed letectva by b\u00fdvalo tato letadla nasadil na boji\u0161t\u00edch, kde by byla u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Osv\u011bd\u010dily se t\u0159eba v \u0158ecku a do p\u0159\u00edchodu modern\u011bj\u0161\u00edch stroj\u016f i v Severn\u00ed Africe. Duce ale rozhodl…<\/p>\n

\"Fiat<\/a>

Fiat G.50, zajat\u00fd v lednu 1941 Hurricanem RAF a donucen\u00fd p\u0159ist\u00e1t v Sidi Rezegh. Jsou patrn\u00e9 rozst\u0159\u00edlen\u00e9 ocasn\u00ed plochy. Stroj pat\u0159\u00ed stejn\u00e9 letce jako mnou stav\u011bn\u00fd model. Autor: British Air Ministry photo CM1825. Voln\u00e9 d\u00edlo, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=493385<\/a><\/p><\/div>\n

V Africe toti\u017e Freccie l\u00e9taly ji\u017e od 27. prosince 1940, ale mohlo jich zde b\u00fdt nasazeno i v\u00edce. Zde n\u011bjak\u00e9 \u00fasp\u011bchy zaznamenaly, a to i p\u0159esto, \u017ee l\u00e9taly proti stejn\u011b v\u00fdkonn\u00fdm soupe\u0159\u016fm, jako na z\u00e1padn\u00ed front\u011b. Jde to z\u0159ejm\u011b na vrub jednak klimatick\u00fdch podm\u00ednek – hork\u00e9 africk\u00e9 podneb\u00ed sed\u011blo Fiat\u016fm v\u00edce, a pak tak\u00e9 odli\u0161n\u00e9ho bojov\u00e9ho nasazen\u00ed. Zde italsk\u00e9 stroje l\u00e9taly v sou\u010dinnosti s bombard\u00e9ry a spojeneck\u00e9 st\u00edha\u010dky m\u011bly pln\u00e9 ruce pr\u00e1ce s nimi. To d\u00e1valo Frecci\u00edm \u0161anci je p\u0159ekvapit. Nejv\u011bt\u0161\u00ed po\u010det Frecci\u00ed v Africe dos\u00e1hl 80 kus\u016f, se spojeneck\u00fdmi ofenzivami na tomto boji\u0161ti jejich po\u010det nezadr\u017eiteln\u011b klesal.Po roce 1941 ji\u017e v italsk\u00e9m letectvu hr\u00e1ly tyto stroje podru\u017enou \u00falohu.
\nJin\u00e1 byla ov\u0161em situace u nejv\u011bt\u0161\u00edho zahrani\u010dn\u00edho u\u017eivatele. Bylo j\u00edm Finsko, kter\u00e9 se ob\u00e1valo \u00fatoku SSSR a jak dnes u\u017e v\u00edme, pr\u00e1vem. Prvn\u00ed dod\u00e1vka se m\u011bla realizovat v listopadu 1939 p\u0159es N\u011bmecko a \u0160v\u00e9dsko. Do \u0160v\u00e9dska m\u011bla letadla dorazit rozlo\u017een\u00e1, zde m\u011bla b\u00fdt smontov\u00e1na a p\u0159el\u00e9tnuta do Finska. V N\u011bmecku v\u0161ak nastal prvn\u00ed k\u00e1men \u00farazu. Tou dobou vypukla Zimn\u00ed v\u00e1lka a SSSR, v t\u00e9 dob\u011b spojenec hitlerovsk\u00e9ho N\u011bmecka, proti vyzbrojov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho protivn\u00edka protestovalo. P\u0159es N\u011bmecko pro\u0161ly jen dva stroje a ostatn\u00ed putovaly p\u0159es \u0160v\u00fdcarsko a Nizozem\u00ed a d\u00e9le do \u0160v\u00e9dska. B\u011bhem zimy 1939\/1940 bylo dod\u00e1no 35 stroj\u016f, dva z nich byly ztraceny ji\u017e b\u011bhem p\u0159eletu ze \u0160v\u00e9dska.Velkou v\u011bt\u0161inu tvo\u0159ily stroje prvn\u00ed s\u00e9rie se zakrytou kabinou.
\nV pr\u016fb\u011bhu boj\u016f v drsn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch seversk\u00e9 zimy se projevily mnoh\u00e9 nedostatky italsk\u00fdch letadel, projektovan\u00fdch pro podm\u00ednky st\u0159edomo\u0159\u00ed v pln\u00e9 m\u00ed\u0159e. Motory Fiat A.74 RC-38 zamrzaly a to v\u010detn\u011b oleje, zamrzal i syst\u00e9m stav\u011bn\u00ed list\u016f vrtule. A l\u00e9tat v otev\u0159en\u00e9 kabin\u011b velk\u00fdmi rychlostmi v krut\u00fdch mrazech byla lah\u016fdka i pro na zimu zvykl\u00e9 Finy. Nen\u00ed tedy divu, \u017ee po t\u00e9to str\u00e1nce sv\u00e9 stroje p\u0159\u00edli\u0161 nemilovali. Na druhou stranu oce\u0148ovali stabilitu p\u0159i letu, obratnost a tak\u00e9 robustnost. To ostatn\u011b platilo na v\u0161ech boji\u0161t\u00edch. Fiaty G.50 snesly pom\u011brn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 bojov\u00e9 po\u0161kozen\u00ed a byly schopny se vr\u00e1tit na z\u00e1kladnu a p\u0159ist\u00e1t ve stavu, kter\u00fd u jin\u00fdch letoun\u016f znamenal nouzov\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed, nebo opu\u0161t\u011bn\u00ed stroje na pad\u00e1ku.<\/p>\n

\"Fiat<\/a>

Fiat G.50 finsk\u00fdch leteck\u00fdch sil. Autor: Nezn\u00e1m\u00fd \u2013 Voln\u00e9 d\u00edlo, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=2439824<\/a><\/p><\/div>\n

V obdob\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed mezi Zimn\u00ed a Pokra\u010dovac\u00ed v\u00e1lkou Finov\u00e9 na sv\u00fdch Fiatech pracovali a odstra\u0148ovali zm\u00edn\u011bn\u00e9 nedostatky. Byla p\u0159id\u00e1na palivov\u00e1 n\u00e1dr\u017e o objemu 135 l. Byl snesen p\u0159ekryt kabiny a nahrazen vlastn\u00ed konstrukc\u00ed polouzav\u0159en\u00e9ho kokpitu (bylo to patrn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e konstruovat nov\u00fd p\u0159ekryt). Motor dostal syst\u00e9m elektrick\u00e9ho oh\u0159evu a syst\u00e9m stav\u011bn\u00ed vrtule byl modifikov\u00e1m po vzoru Fiat\u016f CR.42, kter\u00e9 ji\u017e Finov\u00e9 u\u017e\u00edvali. Na jednom stroji byl nep\u0159\u00edli\u0161 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b testov\u00e1n ly\u017eov\u00fd podvozek.
\nFreccie byly proti sov\u011btsk\u00fdm stroj\u016fm velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, celkov\u011b fin\u0161t\u00ed letci zaznamenali b\u011bhem Zimn\u00ed i pokra\u010dovac\u00ed v\u00e1lky 99 sest\u0159el\u016f, sami p\u0159i\u0161li o \u010dty\u0159i Fiaty ve vzdu\u0161n\u00e9m boji, jeden byl sest\u0159elen protivzdu\u0161nou obranou, sedm bylo zni\u010deno p\u0159i nehod\u00e1ch a t\u0159i zru\u0161eny pro technick\u00e9 z\u00e1vady. S postupem \u010dasu byly stroje p\u0159ed\u00e1v\u00e1ny cvi\u010dn\u00fdm \u00fatvar\u016fm, od poloviny roku 1944 ji\u017e Finov\u00e9 bojov\u011b l\u00e9tali na jin\u00e9m podce\u0148ovan\u00e9m typu letadla – Brewsteru Buffalo. Po podeps\u00e1n\u00ed m\u00edrov\u00e9 dohody, kter\u00e1 omezovala velikost Finsk\u00e9ho letectva, v z\u00e1\u0159\u00ed 1944, byly ol\u00e9tan\u00e9 Fiaty vy\u0159azeny.
\nNa Fiatech G.50 l\u00e9tali tak\u00e9 Chorvati. O vojenskou pomoc \u017e\u00e1dali Italy v \u0159\u00edjnu 1941, av\u0161ak dev\u00edti st\u00edhac\u00edch a jednoho cvi\u010dn\u00e9ho letounu se do\u010dkali a\u017e 26. \u010dervna 1942. Letadla p\u016fsobila zejm\u00e9na v protipartyz\u00e1nsk\u00fdch mis\u00edch. Dal\u0161\u00ed Fiaty dostali od Luftwaffe pot\u00e9, co kapitulovala It\u00e1lie. Bylo jich orienta\u010dn\u011b 20 – 25, ale do konce roku jich zbylo jen deset.
\nN\u011bkolik G.50 v Chorvatsku vydr\u017eelo a\u017e do konce v\u00e1lky a spolu s dal\u0161\u00edmi, v\u011bt\u0161inou notn\u011b zastaral\u00fdmi a ol\u00e9tan\u00fdmi stroji vytvo\u0159ily z\u00e1klad budouc\u00edch Jugosl\u00e1vsk\u00fdch vzdu\u0161n\u00fdch sil. Byly to posledn\u00ed Freccie na sv\u011bt\u011b v aktivn\u00ed slu\u017eb\u011b.
\nFiat G.50 nebyl p\u0159\u00edli\u0161 kvalitn\u00edm letadlem a jeho v\u00fdrazn\u00e9 \u00fasp\u011bchy nad Finskem lze p\u0159i\u010d\u00edst sp\u00ed\u0161e kvalit\u00e1m a odhodl\u00e1n\u00ed pilot\u016f, jako\u017e i nezku\u0161enosti sov\u011btsk\u00fdch letc\u016f, ne\u017e v\u00fdkon\u016fm jejich stroj\u016f. P\u0159esto je to pro Regia Aeronautica z\u00e1sadn\u00ed typ. Jednalo se o prvn\u00ed celokovovou jednoplo\u0161nou st\u00edha\u010dku, kter\u00e1 znamenala velk\u00fd krok vp\u0159ed. Bohu\u017eel st\u00e1la It\u00e1lie ve v\u00e1lce na stran\u011b N\u011bmecka a t\u00edm p\u00e1dem se toto slibn\u00e9 vykro\u010den\u00ed do konce v\u00e1lky tak n\u011bjak vytratilo. Technick\u00fd popis:<\/p>\n