{"id":3847,"date":"2022-08-01T20:41:39","date_gmt":"2022-08-01T19:41:39","guid":{"rendered":"http:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3847"},"modified":"2022-08-01T20:41:39","modified_gmt":"2022-08-01T19:41:39","slug":"curtiss-h-75-p-36-hawk","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3847","title":{"rendered":"Curtiss H.75\/P-36 Hawk"},"content":{"rendered":"
\"Curtiss<\/a>

Ve francouzsk\u00fdch barv\u00e1ch. Curtiss H.75A-1. Autor: Kogo<\/a> \u2013 Vlastn\u00ed d\u00edlo, GFDL<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=562826<\/a><\/p><\/div>\n

Curtiss byl v prvn\u00ed polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let ve slo\u017eit\u00e9 situaci. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee st\u00e1vaj\u00edc\u00ed konstrukce letadel je zastaral\u00e1 a k z\u00edsk\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edch zak\u00e1zek je t\u0159eba p\u0159ij\u00edt s n\u011b\u010d\u00edm radik\u00e1ln\u011b nov\u00fdm, co p\u0159ekon\u00e1 konkurenci. Byla hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize a Curtiss se u\u010dil, \u017ee o ka\u017ed\u00fd kontrakt mus\u00ed bojovat. V roce 1932 vyhr\u00e1la arm\u00e1dn\u00ed tendr firma Boeing s typem P-26 a n\u00e1mo\u0159n\u00edci sp\u00ed\u0161e up\u0159ednost\u0148ovali firmu Grumman. Curtiss m\u011bl tehdy lehk\u00fd st\u00edhac\u00ed typ CW-21 Demon, o ten ale americk\u00e9 vojensk\u00e9 slo\u017eky neprojevovaly nejmen\u0161\u00ed z\u00e1jem. Nav\u00edc, firma trp\u011bla i kriz\u00ed koncep\u010dn\u00ed, tedy v\u00edcem\u00e9n\u011b neschopnost\u00ed vymyslet n\u011bco nov\u00e9ho. Konkuren\u010dn\u00ed konstrukce byly pokrokov\u011bj\u0161\u00ed a modern\u011bj\u0161\u00ed.
\nJistou kriz\u00ed proch\u00e1zelo v\u0161ak i letectvo. St\u00edha\u010dky byly pomal\u00e9, nev\u00fdkonn\u00e9 a mizern\u011b ozbrojen\u00e9. Standard dvou kulomet\u016f pu\u0161kov\u00e9 r\u00e1\u017ee byl ve srovn\u00e1n\u00ed s prototypy Hurrican\u016f, Bf-109 pom\u011brn\u011b sm\u011b\u0161n\u00fd. Nicm\u00e9n\u011b nebyla v\u016fle to zm\u011bnit ani ze strany pilot\u016f, ani ze strany veden\u00ed. To si situaci uv\u011bdomilo a\u017e po velk\u00fdch man\u00e9vrech roku 1933. Tento v\u00fdvoj m\u00ed\u0159il dv\u011bma sm\u011bry. Jeden zast\u00e1val gener\u00e1l Arnold, kter\u00fd prosazoval v\u011bt\u0161\u00ed, t\u011b\u017e\u0161\u00ed v\u00edcem\u00edstn\u00e9 v\u00edce\u00fa\u010delov\u00e9 stroje. Zku\u0161enosti ukazuj\u00ed, \u017ee ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f to nebyl spr\u00e1vn\u00fd sm\u011br. Druh\u00fd sm\u011br zast\u00e1val tehdy pouh\u00fd kapit\u00e1n Claire L. Chennault(!), podle n\u011bho\u017e budoucnost pat\u0159ila lehk\u00fdm jednom\u00edstn\u00fdm jednomotorov\u00fdm stroj\u016fm s kvalitn\u00ed v\u00fdzbroj\u00ed.
\nBohu\u017eel pr\u00e1v\u011b motor byl kamenem \u00farazu. V USA v t\u00e9 dob\u011b neexistoval dostate\u010dn\u011b v\u00fdkonn\u00fd motor. I proto se vyd\u00e1n\u00ed specifikace pro nov\u00fd tendr protahovalo. Specifikace se rodily pomalu. \u00b4Velk\u00fdm krokem vp\u0159ed byl po\u017eadavek n v\u00fdm\u011bnu jednoho kulometu za velkor\u00e1\u017eov\u00fd (co\u017e ov\u0161em zd\u00e1rn\u011b kazili konzervativn\u00ed piloti, kte\u0159\u00ed si v poli nech\u00e1vali montovat zp\u011bt malor\u00e1\u017eov\u00fd, argumentuje vy\u0161\u0161\u00ed kadenc\u00ed zbran\u011b). Dal\u0161\u00ed slabost, kterou si velen\u00ed uv\u011bdomovalo, byla n\u00edzk\u00e1 rychlost soudob\u00fdch stroj\u016f. Po\u017eadovali proto rychlost nad 300 mil v hodin\u011b.
\nTendr byl nakonec vyhl\u00e1\u0161en 15.ledna 1934. Prob\u00edhal nezvykle. Z\u00fa\u010dastnit se mohl ka\u017ed\u00fd, kdo na vlastn\u00ed n\u00e1klad zhotov\u00ed jeden funk\u010dn\u00ed prototyp. Dosud byl s v\u00fdvojem a n\u00e1slednou v\u00fdrobou oslovov\u00e1n jen jeden p\u0159edem vybran\u00fd v\u00fdrobce. Prototypy m\u011bly b\u00fdt koncem kv\u011btna 1935 vystaveny provn\u00e1vac\u00ed zkou\u0161ce. Spolu s vyhl\u00e1\u0161en\u00edm tendru byly zve\u0159ejn\u011bny specifikace.<\/p>\n

\"Curtiss<\/a>

Exportn\u00ed verze s pevn\u00fdm podvozkem – H.75O pro Argentinu. Autor: S\/D \u2013 http:\/\/www.mincyt.cba.gov.ar<\/a>, Voln\u00e9 d\u00edlo, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=17526181<\/a><\/p><\/div>\n

Letouny m\u011bly b\u00fdt celokovov\u00e9 dolnoplo\u0161n\u00edky s dobrou stoupavost\u00ed, dostate\u010dn\u011b rychl\u00e9, s kr\u00e1tk\u00fdm vzletem a s obratnost\u00ed dvouplo\u0161n\u00edk\u016f. Specifikov\u00e1n nebyl motor. Letectvo by toti\u017e r\u00e1do vid\u011blo v nov\u00e9m sroji \u0159adov\u00fd motor, av\u0161ak ten nebyl k dispozici. Hv\u011bzdicov\u00fd motor vn\u00edmalo jak nevhodn\u00fd pro pohon st\u00edha\u010dek, pro velk\u00fd \u010deln\u00ed odpor.
\nZde se dost\u00e1v\u00e1me k on\u00e9 koncep\u010dn\u00ed krizi Curtisse. Po\u017eadavky zn\u011bly na celokovov\u00fd sko\u0159epinov\u00fd trup a s t\u00edm byl probl\u00e9m. To nikdy p\u0159edt\u00edm ned\u011blali, ani nenavrhovali. Po\u017eehn\u00e1n\u00edm pro n\u011b tak byl D. Berlin, kter\u00e9ho se poda\u0159ilo p\u0159et\u00e1hnout od Northropa a kter\u00fd pot\u0159ebn\u00e9 zku\u0161enosti m\u011bl. Stal se vedouc\u00edm t\u00fdmu 25 in\u017een\u00fdr\u016f, kte\u0159\u00ed spole\u010dn\u011b vytvo\u0159ili Projekt No.75. Mo\u017en\u00e1 se to p\u0159i pohledu na Hawka ani nezd\u00e1, ale vyprojektovali konstrukci, kter\u00e1 l\u00e9tala je\u0161t\u011b koncem v\u00e1lky, tedy o 11 let pozd\u011bji. Pravda, s \u00fapravami a se siln\u011bj\u0161\u00edm motorem, ale z\u00e1klad poch\u00e1zel po\u0159\u00e1d z roku 1934. Konstrukci prov\u00e1zelo n\u011bkolik \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e1 se stala typick\u00fdmi. K\u0159\u00eddla byla vybavena vodot\u011bsn\u00fdmi odd\u00edly, kter\u00e9 umo\u017enily letounu po nouzov\u00e9m p\u0159ist\u00e1n\u00ed na vodu se udr\u017eet na hladin\u011b. Podvozek byl sice p\u016fvodn\u011b vyvinut Boeingem, ale stal se charakteristick\u00fdm pro v\u0161echny p\u00edstov\u00e9 Curtissy. P\u0159i zata\u017een\u00ed se noha nejprve pooto\u010dila o 90\u00b0 a pak se sklopila dozadu a kolo zapadlo naplocho do otvoru v k\u0159\u00eddle.
\nKoncern Curtiss-Wright m\u011bl ve sv\u00e9m portfoliu i motory a proto bylo dobr\u00fdm zvykem pou\u017e\u00edt vlastn\u00ed motor, kdy\u017e to \u0161lo. Nejprve se pl\u00e1novalo pou\u017eit\u00ed motoru XR-1510, co\u017e byl dvoouhv\u011bzdicov\u00fd \u010dtrn\u00e1ctiv\u00e1lec s v\u00fdkonem 700 kon\u00ed. Byl v\u0161ak shled\u00e1n slab\u00fdm a tak byl je\u0161t\u011b ve st\u00e1diu projektu nahrazen, nejprve typem XR-1610 a pak v prototypov\u00e9m stadiu kone\u010dn\u011b typem XR-1670. Ten byl celkem v\u00fdhodn\u00fd – po\u010d\u00edtalo se s v\u00fdkonem okolo 900 kon\u00ed a motor m\u011bl mal\u00fd pr\u016fm\u011br a dal se tedy o\u010dek\u00e1vat ni\u017e\u0161\u00ed \u010deln\u00ed odpor.
\nPr\u00e1ce prob\u00edhaly pom\u011brn\u011b hekticky a se stabou prototypu se za\u010dalo je\u0161t\u011b p\u0159ed dokon\u010den\u00edm projektov\u00fdch prac\u00ed. Prob\u00edhaly od za\u010d\u00e1tku listopadu 1934 do dubna 1935 a samoz\u0159ejm\u011b je prov\u00e1zely obvykl\u00e9 obt\u00ed\u017ee. Nav\u00edc i n\u011bkter\u00e9 neobvykl\u00e9, nebo\u0165 jmenov\u00e1n\u00ed Berlina \u0161\u00e9fkonstrukt\u00e9rem ud\u011blalo zlou krev v konstruk\u010dn\u00edm t\u00fdmu. Slu\u017eebn\u011b star\u0161\u00ed in\u017een\u00fd\u0159i t\u011b\u017ece nesli, \u017ee je p\u0159esko\u010dil a tak mnohdy zveli\u010dovali probl\u00e9m nov\u00e9ho stroje. Nap\u0159\u00edklad hrub\u011b kritizovali p\u0159ist\u00e1vac\u00ed rychlost, kterou ale srovn\u00e1vali s dvojplo\u0161n\u00edky. Berlin mnoho jejich n\u00e1mitek s po\u017eehn\u00e1n\u00edm veden\u00ed smetl jako bezp\u0159edm\u011btn\u00e9. Nikoli v\u0161ak v\u0161echny, b\u011bhem stavby bylo provedeno n\u011bkolik set zm\u011bn, kter\u00e9 zlep\u0161ily vlastnosti budouc\u00edho stroje. Podobn\u00fd vztah jako s in\u017een\u00fdry m\u011bl Berlin i s tov\u00e1rn\u00edmi piloty. Zde to do\u0161lo tak daleko, \u017ee si Berlin na jeden let vy\u017e\u00e1dal Northropova pilota Eda Allena, od kter\u00e9ho dostal v\u00edce informac\u00ed, ne\u017e od v\u0161ech letc\u016f Curtissov\u00fdch. Jen jeden z nich, Lloyd Child, Berlina p\u0159esv\u011bd\u010dil a s budouc\u00edm Hawkem l\u00e9tal pak s\u00e1m.
\nPrototyp poprv\u00e9 vzl\u00e9tl 13.4.1935 a p\u0159i testech se objevily n\u011bkter\u00e9 neduhy, kter\u00e9 byly promptn\u011b napraveny. Byla nap\u0159\u00edklad zv\u011bt\u0161ena k\u00fdlov\u00e1 plocha a zv\u00fd\u0161ena \u00fa\u010dinnost brzd. Hodn\u011b se laborovalo s motory. XR-1510 byl shled\u00e1n slab\u00fdm u\u017e na po\u010d\u00e1tku. Na prvn\u00ed porovn\u00e1vac\u00ed zkou\u0161ku \u0161el letoun s motorem XR-1610, kter\u00fd byl sice v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed, ne v\u0161ak dost. Na v\u00fdm\u011bnu v\u0161ak ji\u017e nebyl \u010das.<\/p>\n

\"Curtissy<\/a>

Curtissy P-36A Hawk 36. st\u00edhac\u00ed skupiny leteck\u00e9ho sboru U.S.Army (USAAC) na leti\u0161ti Langley Field ve Virginii v roce 1940. Autor: USAF \u2013 scan from Jeffrey Ethell: American Warplanes. WWII-Korea. Vol. II. Arms & Armour Press 1983, p. 10. ISBN 0853685770<\/a>. Cited as USAF picture., Voln\u00e9 d\u00edlo, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=6447890<\/a><\/p><\/div>\n

27.5.1935 se Curtis se sv\u00fdm prototypem dostavil ke zkou\u0161k\u00e1m a byl obrovsky p\u0159ekvapen, nebo\u0165 konkurence nestihla sv\u00e9 prototypy dokon\u010dit. Curtiss 75 nebylo s \u010d\u00edm srovn\u00e1vat a tak letectvo posunulo term\u00edn o t\u0159i m\u011bs\u00edce. To byl tak trochu podraz, nebo\u0165 to umo\u017enilo konkurenci obhl\u00e9dnout Curtiss\u016fv stroj a pat\u0159i\u010dn\u011b upravit sv\u00e9 prototypy. Seversky byl p\u0159edem favoritem, vstoupil v\u0161ak do sout\u011b\u017ee s dvoum\u00edstn\u00fdm strojem SEV-2XP, kter\u00fd, a to bylo Seversk\u00e9mu jasn\u00e9, proti Hawku nem\u011bl \u0161anci. Seversky se uch\u00fdlil ke lsti a stroj p\u0159i p\u0159eletu ke zkou\u0161ce utrp\u011bl po\u0161kozen\u00ed podvozku. V z\u00edskan\u00e9m \u010dase – on\u011bch t\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch, byl letoun p\u0159epracov\u00e1n na jednom\u00edstn\u00fd a pevn\u00fd podvozek byl nahrazen polozata\u017eiteln\u00fdm, kter\u00fd se zatahoval do mohutn\u00fdch kryt\u016f pod k\u0159\u00eddlem. Na plnohodnotn\u00fd zatahovac\u00ed podvozek \u010das nebyl. Stroj poh\u00e1n\u011bl motor Wright R-1820-39 Cyclone o v\u00fdkonu 950 kon\u00ed. Upraven\u00fd prototyp byl ozna\u010den jako SEV-1XP. I po p\u0159estavb\u011b zjevn\u011b nedosahoval \u00farovn\u011b Curtissu 75.
\nNorthrop prvn\u00ed kolo nestihl v\u016fbec. Jeho prototyp 3A se p\u0159i zku\u0161ebn\u00edm letu koncem \u010dervence 1935 z\u0159\u00edtil a Curtiss vznesl protest proti tomu, aby Northrop stav\u011bl dal\u0161\u00ed – c\u00edtil se u\u017e dost znev\u00fdhodn\u011bn\u00fd.
\nVe druh\u00e9m kole se srovn\u00e1val jen Curtiss a upraven\u00fd Seversky, lety prov\u00e1zely poruchy motor\u016f, a to i p\u0159esto, \u017ee Berlin vy\u0161et\u0159en\u00e9ho \u010dasu vyu\u017eil k z\u00e1stavb\u011b motoru P&W GR-1525-11 Twin Wasp Junior, kter\u00fd m\u011bl sice mal\u00fd v\u00fdkon, ale od kter\u00e9ho si sliboval pr\u00e1v\u011b spolehlivost. Nav\u00edc se ani jeden stroj nedok\u00e1zal dostat p\u0159es 300 mil v hodin\u011b. Letectvo nakonec vypsalo t\u0159et\u00ed term\u00edn, na duben 1936.
\nT\u0159et\u00ed zkou\u0161ce op\u011bt p\u0159edch\u00e1zela hore\u010dn\u00e1 \u010dinnost. Seversky osadil letoun motorem P&W R-1830-9 se \u010dtrn\u00e1cti v\u00e1lci, v\u00fdkonu 950k a men\u0161\u00edm pr\u016fm\u011bru, ne\u017e m\u011bl Wright Cyclone. Berlin byl naopak donucen veden\u00edm osadit pr\u00e1v\u011b onen zm\u00edn\u011bn\u00fd dev\u00edtiv\u00e1lcov\u00fd Wright R-1820-39 Cyclone, co\u017e vy\u017eadovalo kompletn\u00ed rekonstrukci p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti letounu, motor je toti\u017e opravdu podstatn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed. P\u0159itom byl zlep\u0161en v\u00fdhled vzad, kter\u00fd byl kritizov\u00e1n p\u0159i druh\u00e9 zkou\u0161ce.Prototyp byl ozna\u010den jako Curtiss 75B. D\u00e1le se zkou\u0161ky z\u00fa\u010dastnil Chance Vought, kter\u00fd upravil p\u016fvodn\u00ed projekt Northropu do podoby prototypu V-141. Consolidated se cht\u011bl z\u00fa\u010dastnit s jednom\u00edstn\u00fdm proveden\u00edm sv\u00e9 st\u00edha\u010dky P-30A. Stroj v\u0161ak nem\u011bl dobr\u00e9 vlastnosti a p\u0159i testech p\u0159ed t\u0159et\u00ed zkou\u0161kou havaroval. Projekt byl pak zastaven a ve v\u00fdvoji se d\u00e1le nepokra\u010dovalo.
\nT\u0159et\u00ed kolo bylo pon\u011bkud rozpa\u010dit\u00e9. Chance Vought naprosto propadl, a hlavn\u00ed boj se op\u011bt odehr\u00e1l mezi Curtissem a Severskym. Zv\u00edt\u011bzil Seversky, d\u016fvodem byla v\u011bt\u0161\u00ed rychlost, obratnost a lep\u0161\u00ed v\u00fdhled (ono ne\u0161\u0165astn\u00e9 rozhodnut\u00ed Curtisse s motorem). Curtis sice l\u00e9pe stoupal, m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed dostup, men\u0161\u00ed plo\u0161n\u00e9 zat\u00ed\u017een\u00ed a byl m\u00e9n\u011b citliv\u00fd na poln\u00ed podm\u00ednky, ale bylo rozhodnuto. Seversky se z tohoto rozhodnut\u00ed v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 dlouho neradoval. Uk\u00e1zalo se, \u017ee nem\u00e1 dostate\u010dn\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed kapacity a tak letectvo nakonec stejn\u011b jednalo s Curtissem, kter\u00fd je m\u011bl. Letoun\u016f Seversky P-35 bylo nakonec postaveno jen 136 a opravdu spokojeni s nimi byli po jist\u00fdch \u00faprav\u00e1ch jen \u0160v\u00e9dov\u00e9.<\/p>\n

\"Finsk\u00fd<\/a>

Curtiss Hawk 75 s finsk\u00fdmi svastikami v \u0159\u00edjnu 1943. Zdroj: SA-kuva – http:\/\/sa-kuva.fi\/<\/a> id: 141221, Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=46600258<\/a><\/p><\/div>\n

P\u0159i jedn\u00e1n\u00edch s Curtissem v\u0161ak letectvo m\u011blo ur\u010dit\u00e9 podm\u00ednky, kter\u00e9 musel Curtiss splnit. P\u0159edev\u0161\u00edm \u0161lo o z\u00e1stavbu motoru P&W R-1830. P\u0159eds\u00e9riov\u00fd Y1P-36 byl spojen\u00edm toho nejlep\u0161\u00edho, co se v tendru objevilo, tedy modern\u00edho draku a v\u00fdte\u010dn\u00e9ho motoru. Ozna\u010den\u00ed vznik\u00e1 ve chv\u00edli, kdy se letectvo rozhoduje vyzkou\u0161et letadla u jednotek. Letoun byl bezesporu modern\u00ed a v\u00fdkonn\u00fd, na americk\u00e9 pom\u011bry. V Evrop\u011b se t\u00e9ho\u017e roku objevuje Spitfire mk.I, kter\u00fd je o 100 km\/h rychlej\u0161\u00ed a nese o \u010dty\u0159i kulomety v\u00edce.
\nNe\u017e v\u0161ak k tomu do\u0161lo, Curtiss urychlen\u011b jednal o v\u00fdvozn\u00edch povolen\u00edch, v\u00fdvoz st\u00e1l pen\u00edze a firma si nemohla dovolit nechat le\u017eet letoun ladem. Berlin sv\u00e9 d\u00edt\u011b mezit\u00edm neust\u00e1le zdokonaloval. Byl zlep\u0161n v\u00fdhled zm\u011bnou um\u00edst\u011bn\u00ed seda\u010dky a tak\u00e9 mont\u00e1\u017e\u00ed podlohl\u00fdch oken za kabinu. Ta se tak\u00e9 stala charakteristick\u00fdm znakem. Po z\u00edsk\u00e1n\u00ed kontraktu na n\u011bkolik p\u0159eds\u00e9riov\u00fdch stroj\u016f pak \u0161lov\u0161e velmi rychle. Z\u00e1stavbu motoru usnadnily zku\u0161enosti a \u0159e\u0161en\u00ed, pou\u017eit\u00e1 p\u0159i mont\u00e1\u017ei motoru Twin Wasp Junior. Realizov\u00e1ny byly i d\u0159\u00edve navr\u017een\u00e9 \u00fapravy, v\u010detn\u011b zata\u017eiteln\u00e9ho oto\u010dn\u00e9ho ostruhov\u00e9ho kola. Po\u010d\u00e1tkem roku 1937 byl hotov letoun, intern\u011b ozna\u010den\u00fd jako Curtiss H-75E, kter\u00fd dos\u00e1hl rychlosti 274,5 m\u00edle v hodin\u011b, tedy 474 km\/h. Po n\u00e1ro\u010dn\u00fdch testech piloti ne\u0161et\u0159ily chv\u00e1lou, byly v\u0161ak i v\u00fdtky. Ty se t\u00fdkaly ergonomie kabiny, a obecn\u011b v\u00fdhled z kabiny. Ten komplikoval jak mohutn\u00fd nos letadla, tak nevhodn\u00fd \u010deln\u00ed \u0161t\u00edtek kabiny. D\u00e1le pak byla problematick\u00e1 teplota v kabin\u011b. V\u00fdtky v\u0161ak byly okam\u017eit\u011b \u0159e\u0161eny.
\nLetectvo k nemal\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed na\u0159izuje je\u0161t\u011b jednu porovn\u00e1vac\u00ed zkou\u0161ku, pro kterou je na letoun nainstalov\u00e1na v\u00fdzbroj, tvo\u0159en\u00e1 dv\u011bma kulomety nad motorem. Jeden m\u011bl r\u00e1\u017ei 7,62mm a 600 n\u00e1boj\u016f, druh\u00fd pak 12,7mm a 200 n\u00e1boj\u016f. Zde je u\u017e naprosto jasn\u00e9, \u017ee Curtiss\u016fv letoun je Seversk\u00e9ho stroji v\u00fdrazn\u011b nad\u0159azen. Byla podeps\u00e1na velk\u00e1 zak\u00e1zka, velmi v\u00fdznamn\u00e1 pro firmu Curtiss. \u0160lo o nejv\u011bt\u0161\u00ed kontrakt od prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9.
\nNen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee Y1P-36 po zaveden\u00ed s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby slou\u017eil jako l\u00e9taj\u00edc\u00ed laborato\u0159. Zkou\u0161ely se kup\u0159\u00edkladu r\u016fzn\u00e9 vrtule. Nap\u0159\u00edklad \u010dty\u0159list\u00e1 vrtule s konstantn\u00edmi ot\u00e1\u010dkami, kter\u00e1 ale u s\u00e9riov\u00fdch stroj\u016f pou\u017eita nebyla. Stejn\u011b se v\u00fdroby nedo\u010dkal ani pohon se dv\u011bma protib\u011b\u017en\u00fdmi vrtulemi. Toto \u0159e\u0161en\u00ed bylo zavrhnuto jako p\u0159\u00edli\u0161 slo\u017eit\u00e9, p\u0159esto\u017ee vylep\u0161ovalo vlastnosti stroje a netrp\u011blo poruchami.
\nPrvn\u00ed s\u00e9riov\u00e1 verze byla P-36A. Od p\u0159eds\u00e9riov\u00fdch stroj\u016f se li\u0161ila jinak \u0159e\u0161en\u00fdmi \u017ealuziemi chlazen\u00ed a zejm\u00e9na jinou vrtul\u00ed. Motor byl upraven pro spalov\u00e1n\u00ed stooktanov\u00e9ho benzinu. U Curtiss\u016f promptn\u011b odstra\u0148ovali ob\u010das se objevujic\u00ed nedostatky. Letoun se stal velmi obl\u00edben\u00fdm, jak mezi piloty, tak u pozemn\u00edho person\u00e1lu. V pr\u016fb\u011bhu v\u00fdroby verze A se laborovalo s v\u00fdzbroj\u00ed.
\nP-36B byla zku\u0161ebn\u00ed verze, byl zde osazen motor P&W R-1830-25 se zv\u00fd\u0161en\u00fdm kompresn\u00edm pom\u011brem. Letoun byl po ukon\u010den\u00ed test\u016f p\u0159estav\u011bn zp\u011bt na P-36A.
\nVerze P-36C byla posledn\u00ed verz\u00ed dodanou v r\u00e1mci objedn\u00e1vky letectvu, v roce 1939. Letectvo o dal\u0161\u00ed stroje z\u00e1jem nem\u011blo, nebo\u0165 d\u00e1le preferovalo stroje s \u0159adov\u00fdmi motory. Na\u0161t\u011bst\u00ed mohl Curtiss tyto stroje pro v\u00fdvoz vyr\u00e1b\u011bt d\u00e1le. V americk\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch l\u00e9taly P-36 pom\u011brn\u011b kr\u00e1tce, v dob\u011b za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky u\u017e byly zastaral\u00e9. P\u0159esto sv\u016fj \u00fa\u010del splnily. Jak pilot\u016fm, tak pozemn\u00edmu person\u00e1lu umo\u017enily navyknout na modern\u00ed konstrukci a t\u00edm vy\u0161lapaly cestu v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edm typ\u016fm, kter\u00e9 p\u0159i\u0161ly pozd\u011bji. Velen\u00ed si pak d\u00edky nim ujasnilo po\u017eadavky na budouc\u00ed stroje.<\/p>\n

\"Curtiss<\/a>

Curtissy 75 pou\u017e\u00edvalo tak\u00e9 RAF, pod jm\u00e9nem Curtiss Mohawk. Na sn\u00edmku je Mohawk mk.IV, s\/n BS374 \u201eJoe Soap II\u201c F\/O T. H. Meyera ze 155. perut\u011b RAF t\u011bsn\u011b p\u0159ed vzletem k bojov\u00e9 akci v Imphalu v Barm\u011b. Pod k\u0159\u00eddly jsou vid\u011bt 20 lb t\u0159\u00ed\u0161tiv\u00e9 pumy. Fotografie byla po\u0159\u00edzena pravd\u011bpodobn\u011b v roce 1943. Zdroj: Royal Air Force official photographer – http:\/\/media.iwm.org.uk\/iwm\/mediaLib\/\/52\/media-52696\/large.jpg<\/a>. This is photograph CI 1892<\/a> from the collections of the Imperial War Museums<\/a>, Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=24449987<\/a><\/p><\/div>\n

V\u00fdzbroj se ub\u00edrala cestami spletit\u00fdmi. Letoun nesl jeden kulomet r\u00e1\u017ee 7,62 a jeden 12,7mm. Gener\u00e1l Arnold v\u0161ak od po\u010d\u00e1tku tla\u010dil na zes\u00edlen\u00ed v\u00fdzbroje, dob\u0159e si v\u011bdom skute\u010dnosti, \u017ee hlav\u0148ov\u00e1 v\u00fdzbroj evropsk\u00fdch stroj\u016f je n\u00e1sobn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed. V prosinci 1938 je jeho hlas kone\u010dn\u011b vysly\u0161en a P-36A dost\u00e1v\u00e1 zku\u0161ebn\u011b dal\u0161\u00ed dva kulomety 7,62mm do k\u0159\u00eddel. Tuto v\u00fdzbroj nakonec nese verze P-36C. Dodate\u010dn\u00e9 vyzbrojen\u00ed se na letov\u00fdch vlastnostech t\u00e9m\u011b\u0159 neprojevilo. Ledy se h\u00fdbou s po\u010d\u00e1tkem v\u00e1lky v Evrop\u011b, kdy vznik\u00e1 XP-36D. Tento stroj vych\u00e1z\u00ed z P-36A, ov\u0161em je pou\u017eito exportn\u00ed k\u0159\u00eddlo, ur\u010den\u00e9 pro Francii. Tato verze nese \u010dty\u0159i kulomety 7,62mm v k\u0159\u00eddle a dva 12,7mm v kapot\u011b. N\u00e1sledovala XP-36E, kter\u00fd nesl pro zm\u011bnu standardn\u00ed britskou v\u00fdzbroj. Tedy osm kulomet\u016f 7,62mm v k\u0159\u00eddle a nav\u00edc dva 12,7 mm v kapot\u011b. Tato v\u00fdzbroj byla pom\u011brn\u011b t\u011b\u017ek\u00e1, a je mo\u017en\u00e9, \u017ee byla v pr\u016fb\u011bhu test\u016f redukov\u00e1na. XP-36F nesla dva kulomety 12,7mm v kapot\u011b a pod k\u0159\u00eddly dva kan\u00f3ny. Nejprve d\u00e1nsk\u00e9 Madsen r\u00e1\u017ee 23mm a pak Hispano-Suiza HS-404 r\u00e1\u017ee 20mm. Zkou\u0161ky dopadly tak dob\u0159e, \u017ee i p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed averzi velen\u00ed nakonec po\u0159\u00eddilo licen\u010dn\u00ed pr\u00e1va na v\u00fdrobu t\u011bchto kan\u00f3n\u016f. Piloti je ov\u0161em odm\u00edtali pou\u017e\u00edvat. Ani jedna ze zm\u00edn\u011bn\u00fdch v\u00fdvojov\u00fdch verz\u00ed se tak pro Ameri\u010dany nevyr\u00e1b\u011bla.
\nPro Curtiss byla d\u016fle\u017eit\u00e1 mo\u017enost tyto stroje exportovat. Ne\u017e do\u0161lo k velk\u00e9mu arm\u00e1dn\u00edmu kontraktu, umo\u017e\u0148ovala financovat v\u00fdvoj. Ov\u0161em mo\u017enost exportu m\u011bla sv\u00e1 specifika. Vyv\u00e1\u017een\u00e9 stroje musely pod\u00e1vat ni\u017e\u0161\u00ed v\u00fdkony, ne\u017e stroj, ur\u010den\u00fd pro dom\u00e1c\u00ed arm\u00e1du. To bylo realizovateln\u00e9 pom\u011brn\u011b snadno. Nap\u0159\u00edklad podvozek. Stroje s pevn\u00fdm podvozkem vy\u0161ly levn\u011bji, byly m\u00e9n\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9 na \u00fadr\u017ebu a n\u011bkte\u0159\u00ed z\u00e1kazn\u00edci sp\u00ed\u0161e pevn\u00e9 podvozky preferovali. Ve spojen\u00ed s m\u00edrn\u011b slab\u0161\u00edm motorem byly po\u017eadavky na n\u00ed\u017e\u0161\u00ed v\u00fdkon exportn\u00edch verz\u00ed spln\u011bny. Pro export byl stroj ozna\u010den obchodn\u00edm jm\u00e9nem Hawk.
\nJednou ze zem\u00ed, do kter\u00e9 byly Hawky vyv\u00e1\u017eeny, byla \u010c\u00edna. Speci\u00e1ln\u011b pro ni byla vyvinuta verze Hawk 75H. Poh\u00e1n\u011bna byla motorem Wright Cyclone GR-1820-G56, stejn\u00fdm, jak\u00fd pou\u017e\u00edval Curtiss Hawk III, kter\u00fd ji\u017e v \u010d\u00ednsk\u00e9m letectvu slou\u017eil. Podvozek byl, jak zm\u00edn\u011bno, pevn\u00fd, s aerodynamick\u00fdmi kryty. Po p\u0159edveden\u00ed v Nankingu, v srpnu 1937, byl jeden stroj pan\u00ed \u010cankaj\u0161kovou okam\u017eit\u011b zakoupen a darov\u00e1n cpt. Chennaultovi, kter\u00fd jako poradce \u0159\u00eddil reorganizaci \u010d\u00ednsk\u00e9ho letectva. Pot\u00e9 bylo \u010c\u00ednou objedn\u00e1no 30 Hawk\u016f III a 30 nov\u00fdch Hawk\u016f 75, kter\u00fd mezit\u00edm dosp\u011bl k verzi M. Ta nesla zes\u00edlenou v\u00fdzbroj \u010dty\u0159 kulomet\u016f 7,62mm a byla vybavena okny za kabinou, kter\u00e1 zlep\u0161ovala v\u00fdhled vzad a byla charakteristick\u00e1 pro dal\u0161\u00ed Curtissova letadla. \u010c\u00ednsk\u00fdmi piloty nebyly nov\u00e9 stroje p\u0159ijaty bez v\u00fdhrad. Jako v\u017edy zde p\u016fsobil probl\u00e9m p\u0159echod z dvojplo\u0161n\u00edk\u016f na rychl\u00e9 jednoplo\u0161n\u00edky. Ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed t\u011bchto letoun\u016f bylo nav\u00edc velmi citliv\u00e9 a ochotn\u011b reagovalo na ka\u017ed\u00fd pohyb. Bohu\u017eel i ten necht\u011bn\u00fd. Probl\u00e9my pak p\u016fsobila i konstrukce pevn\u00e9ho podvozku. Zde se dr\u017eela vlhkost a kola m\u011bla tak tendenci za letu p\u0159imrzat. Jak\u00e9 byly n\u00e1sledky p\u0159i p\u0159ist\u00e1n\u00ed si asi dovedete p\u0159edstavit. Pro \u010c\u00ednu pozd\u011bji vznikla verze Hawk 75Q. Ta m\u011bla zatahovac\u00ed podvozek, v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed motor a s\u00e9riov\u00e9 stroje nesly \u0161est kulomet\u016f 7,62mm. Dod\u00e1no bylo nakonec 50 kus\u016f.
\nNov\u00e9 stroje hledala p\u0159ed V\u00e1lkou i argentina. Tendr na kompletn\u00ed p\u0159ezbrojen\u00ed letectva prob\u011bhl v b\u0159eznu 1936 a z\u00fa\u010dastila se ho spousta firem. Vy\u0161el z n\u011bho dodavatel bombard\u00e9r\u016f a cvi\u010dn\u00fdch stroj\u016f. St\u00edha\u010dky byly nakonec vyb\u00edr\u00e1ny zvl\u00e1\u0161\u0165, a to v polovin\u011b roku 1937. Zde u\u017e sout\u011b\u017eil jen Curtiss a jeho star\u00fd protivn\u00edk Seversky. Curtiss nakonec dodal do Argentiny 30 stroj\u016f Hawk 75O a povolen\u00ed postavit dal\u0161\u00edch dvacet v licenci. Hawk 75O nesl \u010dty\u0159i kulomety 7,62mm. Mohl tak\u00e9 n\u00e9st bomby. Bu\u010fto jednu o v\u00e1ze 227 pod trupem, nebo pod k\u0159\u00eddly 12 pum o v\u00e1ze 22,7kg, nebo a\u017e 20 kousk\u016f o v\u00e1ze 13,6 kg. Licen\u010dn\u00ed Hawky se m\u00edrn\u011b li\u0161ily, jednak motorem, ale i v\u00fdzbroj\u00ed. Nad motorem byl jeden kulomet r\u00e1\u017ee 11,35mm, ostatn\u00ed pak 7,65mm, v\u0161echno Madsen. Licen\u010dn\u011b se m\u011blo stav\u011bt je\u0161t\u011b 50 Hawk\u016f 75A, ale k tomu u\u017e nedo\u0161lo. Posledn\u00ed Hawky v Argentin\u011b l\u00e9taly jako cvi\u010dn\u00e9 je\u0161t\u011b v roce 1954.
\nV prosinci 1938 odebralo 12 letoun\u016f Thajsko. Byly podobn\u00e9 t\u011bm \u010d\u00ednsk\u00fdm, li\u0161il se podvozek, kter\u00fd byl posunut v\u00edc vp\u0159ed a m\u011bl mohutn\u011bj\u0161\u00ed kryty. Jin\u00e1 byla v\u00fdzbroj, stroj m\u011bl dva kulomety 7,62 mm v kapot\u011b a dva kan\u00f3ny Madsen 23mm pod k\u0159\u00eddly.
\nPro \u00faplnost – p\u011bt letadel Hawk 75A-5 se vyrobilo v Indii. P\u016fvodn\u011b m\u011bla b\u00fdt \u010d\u00ednsk\u00e1, ale \u010c\u00edna je p\u0159enechala Indii. Spojenci u\u017e\u00edvali tov\u00e1rnu, ve kter\u00e9 byly vyrobeny, jako oprav\u00e1renskou, a tak jich v\u00edce u\u017e vyrobeno nebylo. Stroje pou\u017eila RAF.<\/p>\n

\"Curtiss<\/a>

P-36C \u201ePA-50\u201c, imatrikulace NX80FR, s\/n 38-210, restaurovan\u00fd stroj z roku 1939na leteck\u00e9m dni v Duxfodru ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii. Zdroj: Charlie Jackson<\/a> – Curtiss P-36C Hawk<\/a>, CC BY 2.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=43535307<\/a><\/p><\/div>\n

V\u00fdznamn\u00fdm z\u00e1kazn\u00edkem se stala Francie. Situace francouzsk\u00e9ho letectva byla p\u0159ed v\u00e1lkou tristn\u00ed. Dob\u0159e se to uk\u00e1zal na leteck\u00e9 sout\u011b\u017ei v Curychu, kde Francouzi nasadili sv\u016fj nejlep\u0161\u00ed stroj – Dewoitine D-510. Vedle n\u011bmeck\u00fdch stroj\u016f vypad\u00e1 jako z jin\u00e9ho stolet\u00ed, a co h\u016f\u0159, je pomal\u00e1. Pomalej\u0161\u00ed, ne\u017e n\u011bmeck\u00fd bonbard\u00e9r Do-17. Francie si na tuhle situaci dlouho zad\u011bl\u00e1vala, ale m\u011blo to b\u00fdt je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Francie sice m\u011bla rozvinut\u00fd leteck\u00fd pr\u016fmysl, nikdo odpov\u011bdn\u00fd ale nedok\u00e1zal stanovit, jak\u00e1 by nov\u00e1 st\u00edha\u010dka vlastn\u011b m\u011bla b\u00fdt. Tak se stalo, \u017ee zde byly stroje na pou\u017eiteln\u00e9 \u00farovni, le\u010d nevyr\u00e1b\u011bly se. Za\u010dal se vyr\u00e1b\u011bt Morane-Saulnier MS-406, \u010di Bloch MB-151, ale brzy jim do\u0161el dech, nebo\u0165 subdodavatel\u00e9 nebyli schopni vyr\u00e1b\u011bt dost. Leteck\u00e9 tov\u00e1rny byly zn\u00e1rodn\u011bny, ale situaci to p\u0159\u00edli\u0161 nepomohlo, a tak se poprv\u00e9 objevuje rozhodnut\u00ed nakoupit letadla v zahrani\u010d\u00ed. Brzy se zjistilo, \u017ea i to m\u00e1 sv\u00e1 \u00faskal\u00ed – \u017e\u00e1dn\u00fd v Evrop\u011b vyr\u00e1b\u011bn\u00fd letoun se bu\u010fto nehodil, nebo nebylo mo\u017en\u00e9 jej koupit. Francouzi tedy v prosinci 1937 vyslali misi do USA.
\nJak\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed bylo, kdy\u017e zjistili, \u017ee americk\u00e9 stroje jsou je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. V\u00fdjimkami byly pouze Seversky p-35 a Curtiss P-36. P\u0159i porovn\u00e1n\u00ed s MS-406 vypadl Seversky hned a Curtiss na tom nebyl o mnoho l\u00e9pe. P\u0159esto to bylo asi to nejlep\u0161\u00ed, co se dalo koupit, a tak bylo objedn\u00e1no 300 stroj\u016f k dod\u00e1n\u00ed do jednoho roku. Pro Curtiss to byla obt\u00ed\u017en\u00e1 i v\u00fdhodn\u00e1 situace. Obt\u00ed\u017en\u00e1 proto, \u017ee v tu chv\u00edli m\u011bli v\u00edcem\u00e9n\u011b pln\u00e9 kapacity dod\u00e1vkami pro vlastn\u00ed letectvo, na druhou stranu si mohli za stroje \u0159\u00edct, v\u00edcem\u00e9n\u011b, co cht\u011bli. Cena stroje tak byla o 1 000 000 frank\u016f vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e za Bloch MB-151. Nav\u00edc si prosadili odklad o t\u00e9m\u011b\u0159 jeden rok. V\u011bt\u0161inu pen\u011bz nav\u00edc dostali p\u0159edem a pou\u017eili je na nav\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdrobn\u00edch kapacit. Byla pl\u00e1nov\u00e1na i stavba tov\u00e1rny ve Francii. Nicm\u00e9n\u011b obchod m\u011bl od po\u010d\u00e1tku spoustu kritik\u016f, kte\u0159\u00ed poukazovali zejm\u00e9na na vysokou cenu a v\u00fdkony srovnateln\u00e9 s vlastn\u00edmi stroji. Nicm\u00e9n\u011b opozice byla uml\u010dena pot\u00e9, co stroj vyzkou\u0161el vyhl\u00e1\u0161en\u00fd zku\u0161ebn\u00ed pilot Detroy, kter\u00fd ne\u0161et\u0159il chv\u00e1lou. Prob\u00edhaly i dal\u0161\u00ed zkou\u0161ky stroje, p\u0159i jedn\u00e9 dos\u00e1hl pilot Lloyd Child rychlosti 925 km\/h ve st\u0159emhlav\u00e9m letu.
\nPrvn\u00ed letouny byly dod\u00e1ny v prosinci 1938, v kv\u011btnu 1939 u\u017e jich bylo sto. Objevovaly se probl\u00e9my. Francouzi si st\u011b\u017eovali na palivovou soustavu a \u0161patnou ochranu n\u00e1dr\u017e\u00ed. Tak\u00e9 na v\u00fdzbroj. Nejen\u017ee ji Hawk nenesl p\u0159\u00edli\u0161 mohutnou, ale je\u0161t\u011b nav\u00edc se objevila tendence k zamrz\u00e1n\u00ed z\u00e1v\u011br\u016f, d\u00edky \u010demu\u017e byly letouny ve vzduchu doslova bezbrann\u00e9.
\nV prosinci 1938 nast\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed kolo jedn\u00e1n\u00ed. Francouzsk\u00e1 delegace zde m\u00e1 z\u00edskat co nejv\u00edce letadel za jakoukoli cenu. L\u00edbil by se nov\u00fd Hawk 71, ten v\u0161ak nebyl dostupn\u00fd, a tak se Francouzi museli spokojit s Hawky 75 s mohutn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdzbroj\u00ed. Nov\u011b m\u011bl stroj dva kulomety v kapot\u011b a po dvou v ka\u017ed\u00e9 polovin\u011b k\u0159\u00eddla. Byla vylep\u0161ena i ochrana n\u00e1dr\u017e\u00ed. V t\u00e9to dod\u00e1vce bylo do z\u00e1\u0159\u00ed 1939 dod\u00e1no 150 motor\u016f P&W R-1830-SC3G o v\u00fdkonu 1050k a 100 letoun\u016f H-75A-2. Z toho prvn\u00ed 50 specifikaci \u00fapln\u011b nespl\u0148ovalo, bu\u010fto byl pou\u017eit star\u0161\u00ed motor, nebo str\u0161\u00ed k\u0159\u00eddlo.<\/p>\n

\"Durtiss<\/a>

Curtiss P-36A v muzeu USAF. Zdroj: ZLEA<\/a> – Own work, CC BY-SA 4.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=118355879<\/a><\/p><\/div>\n

V srpnu 1939 nav\u0161t\u011bvuj\u00ed Francouzi USA pot\u0159et\u00ed. Tentokr\u00e1t cht\u011bj\u00ed objednat 1000 letadel a 5000 motor\u016f. Mezin\u00e1rodn\u00ed situace umo\u017enila nakoupit sn\u00e1ze, ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Objednali dokonce n\u011bkolik nov\u00fdch Hawk\u016f 81 (budouc\u00ed Warhawky), ty ale necht\u011blo americk\u00e9 letectvo pustit. Curtiss se zachoval jako ekonomick\u00fd dravec – \u0159\u00e1dn\u011b p\u0159itvrdil. Nejen\u017ee zv\u00fd\u0161il cenu, ale nav\u00edc je\u0161t\u011b po\u017eadoval od Francouz\u016f finan\u010dn\u00ed z\u00e1ruky a 5 000 000 dolar\u016f na rozvoj motor\u00e1\u0159sk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 m\u011blo doj\u00edt k licen\u010dn\u00ed v\u00fdrob\u011b americk\u00fdch motor\u016f u Talbotu. Objedn\u00e1vka byla uzav\u0159ena v \u0159\u00edjnu 1939 a po jej\u00edm up\u0159esn\u011bn\u00ed v \u00fanoru 1940 nakonec m\u011blo j\u00edt o 135 Hawk\u016f A-3, 335 Hawk\u016f A-4 a 230 Hawk\u016f 81. Bylo v\u0161ak ji\u017e pozd\u011b. Nedo\u0161lo k v\u00fdrob\u011b motor\u016f ve Francii a nebyly dod\u00e1ny ani v\u0161echny objednan\u00e9 stroje. Hawk\u016f A-3 bylo p\u0159evzato 110 a ani zdaleka se v\u0161echny nedostaly do boje. Deset zabavili N\u011bmci, dal\u0161\u00ed z\u016fstaly v bedn\u00e1ch, a n\u011bkter\u00e9 sice byly sestaveny, le\u010d nem\u011bly namontovan\u00e9 z\u00e1sadn\u00ed sou\u010d\u00e1sti. Hawk\u016f A-4 se dostalo do boje je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b, m\u00e9n\u011b ne\u017e deset stroj\u016f. Dal\u0161\u00edch 23 skon\u010dilo na Martiniku. 23 se potopilo s lod\u00ed, kter\u00e1 je vezla a zbytek u\u017e nebylo nutno vozit do Francie. P\u0159evzala je Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, kter\u00e1 je za\u0159adila jako Mohawky mk.IV. T\u011bch p\u00e1r Hawk\u016f, kter\u00e9 si nad Franci\u00ed zabojovaly, se vcelku osv\u011bd\u010dily. A\u010d nebyly tak v\u00fdkonn\u00e9, jako bf-109, byly obratn\u011bj\u0161\u00ed. A v\u00fdzbroj \u0161esti kulomet\u016f u\u017e tak\u00e9 nebyla \u00fapln\u011b marn\u00e1. Bojov\u011b na nich l\u00e9tali i \u010deskosloven\u0161t\u00ed piloti ve Francii a prvn\u00ed sest\u0159el bf-109 nad Franci\u00ed si tak\u00e9 p\u0159ipsal Curtiss Hawk 75.
\nVelk\u00e1 Brit\u00e1nie sice Hawky 75 neobjedn\u00e1vala a nenakupovala, p\u0159esto se j\u00ed ale n\u011bjak\u00e9 se\u0161ly. S n\u011bkter\u00fdmi A-1 a A-2 p\u0159elet\u011bli do Brit\u00e1nie francouz\u0161t\u00ed letci, kte\u0159\u00ed to necht\u011bli vzd\u00e1t. Stroje byly za\u0159azeny do v\u00fdcvikov\u00fdch \u00fatvar\u016f a vybaveny avionikou a zbran\u011bmi dle britsk\u00fdch norem. N\u011bjak\u00e9 A-3 dostali Britov\u00e9 z francouzsk\u00e9 dod\u00e1vky. Ty byly ozna\u010deny jako Mohawk III. Nejv\u00edc bylo Hawk\u016f A-4, tedy Mohawk\u016f IV. Stejn\u011b byly ozna\u010deny i pozd\u011bj\u0161\u00ed verze Hawk\u016f, kter\u00e9 se dostaly do Brit\u00e1nie. T\u011bch ale bylo jen p\u00e1r. Brit\u00e1nie ov\u0161em tyto stroje stav\u011bla sp\u00ed\u0161e do role z\u00e1lo\u017en\u00edch st\u00edha\u010dek a p\u0159\u00edli\u0161 si jich nev\u00e1\u017eili. O to pikantn\u011bji vyzn\u00edv\u00e1 srovn\u00e1vac\u00ed test se Spitfirem mk.I, kter\u00fd se uskute\u010dnil na p\u0159elomu let 1939 a 1940. Hawk Spita kdykoli vyman\u00e9vroval a ustoupal. Spit se zase mohl kdykoli odpoutat a s p\u0159evahou rychlosti vyklidit pole. Ani tento test v\u0161ak Brity nep\u0159esv\u011bd\u010dil. Nakonec se jim se\u0161lo okolo 250 stroj\u016f.
\nNorsko si zakl\u00e1dalo na sv\u00e9 neutralit\u011b a cht\u011blo si ji obh\u00e1jit. P\u0159i pokusu modernizovat letectvo v\u0161ak nar\u00e1\u017e\u00ed na stejn\u00fd probl\u00e9m jako Francouzi. Stroje bu\u010fto nejsou dost v\u00fdkonn\u00e9, nebo nejsou k dispozici. Kon\u010d\u00ed tedy tamt\u00e9\u017e. V USA. A z d\u016fvodu po\u017eadovan\u00e9ho kr\u00e1tk\u00e9ho term\u00ednu dod\u00e1n\u00ed u Curtisse. V srpnu 1939 je podeps\u00e1na smlouva na 12 Hawk\u016f A-6 a licen\u010dn\u00ed v\u00fdrobu dal\u0161\u00edch 24 stejn\u00fdch stroj\u016f. Ty v\u00edcem\u00e9n\u011b odpov\u00eddaly francouzsk\u00e9 A-2, li\u0161ily se v\u00fdzbroj\u00ed 4 kulomet\u016f 7,9mm v k\u0159\u00eddle a ovl\u00e1dac\u00edmi prvky dle americk\u00e9ho standardu. Pozd\u011bji byla smlouva zm\u011bn\u011bna na dod\u00e1n\u00ed 24 letadel a licen\u010dn\u00ed v\u00fdrobu 12 stroj\u016f. Do Norska se dostala krom p\u011bti kousk\u016f v\u0161echna letadla, Norov\u00e9 v\u0161ak sestavili pouze \u010dty\u0159i. 19 kus\u016f uko\u0159istili N\u011bmci a zbytek zni\u010dily n\u011bmeck\u00e9 bomby. Na za\u010d\u00e1tku roku 1940, kdy byla situace ji\u017e kritick\u00e1, objednali Norov\u00e9 je\u0161t\u011b 36 Havk\u016f A-8, ty v\u0161ak do Norska nedorazily. Necht\u011bli je ani Britov\u00e9 a tak padlo ozhodnut\u00ed vybudovat v Kanad\u011b norskou v\u00fdcvikovou z\u00e1kladnu. Pro tu v\u0161ak bylo 36 letoun\u016f zbyte\u010dn\u011b mnoho, a tak bylo 16 stroj\u016f odprod\u00e1no Peru. Po ukon\u010den\u00ed \u010dinnosti z\u00e1kladny, dostalo Peru i zbyl\u00e9 stroje. V t\u00e9 dob\u011b jich bylo 11. Ostatn\u00ed byly zni\u010deny p\u0159i r\u016fzn\u00fdch hav\u00e1ri\u00edch.
\nDal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm u\u017eivatelem americk\u00fdch letadel bylo Holandsko. Po dobr\u00fdch zku\u0161enostech s p\u0159edchoz\u00edmi stroji tak na p\u0159elomu let 1939 a 1940 objedn\u00e1v\u00e1 v\u00edce ne\u017e 160 Brewster\u016f Buffalo a 20 Hawk\u016f A-7. Ten v\u00edcem\u00e9n\u011b odpov\u00eddal francouzsk\u00e9 A-4, m\u011bl atypickou v\u00fdzbroj. T\u0159i nesen\u00e9 kulomety m\u011bly r\u00e1\u017ei 7,7mm, a jeden byl velkor\u00e1\u017en\u00fd, 12,7mm. P\u016fvodn\u011b byly ur\u010deny pro koloni\u00e1ln\u00ed dr\u017eavy v Tichomo\u0159\u00ed, p\u0159i n\u011bmeck\u00e9m \u00fatoku byly p\u0159esm\u011brov\u00e1ny do Evropy. Kontinent\u00e1ln\u00ed Holandsko v\u0161ak kapitulo b\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed, tak\u017ee dod\u00e1vka byla p\u0159esm\u011brov\u00e1na zp\u011bt. Jej\u00ed c\u00edlovou stanic\u00ed byla Surabaja na J\u00e1v\u011b, kde byly stroje smontov\u00e1ny a p\u0159ed\u00e1ny letectvu. Kdy\u017e za\u00fato\u010dili Japonci, bylo k dispozici 15 Hawk\u016f.
\nZaj\u00edmav\u00fdm u\u017eivatelem byla Persie. Persk\u00fd (\u00edr\u00e1nsk\u00fd) \u0161\u00e1h objednal v roce 1940 deset Hawk\u016f A-9, dostal je v dubnu 1941. Jeden sest\u0159elili vlastn\u00ed protiletadlovci a tak jich ve slu\u017eb\u011b z\u016fstalo 9. Dlouho se tam neoh\u0159\u00e1ly – v srpnu 1941 Persie kapitulovala do rukou Brit\u016f a Rus\u016f a on\u011bch 9 Hawk\u016f bylo odesl\u00e1no do Indie, kde slou\u017eily jako cvi\u010dn\u00e9. Zaj\u00edmavost\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt, \u017ee si po celou dobu slu\u017eby zachovaly popisky v kokpitu v per\u0161tin\u011b, a \u017ee si ani jednou bojov\u011b nevyst\u0159elily.
\nZna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed Hawk\u016f uko\u0159istili N\u011bmci, p\u0159i por\u00e1\u017ece Francie. Dodnes se p\u0159esn\u011b ale nev\u00ed, kolik. N\u011bkter\u00e9 dokonce je\u0161t\u011b nevybalen\u00e9 z beden. Byly upraveny na n\u011bmeck\u00fd standard, obdr\u017eely n\u011bmeck\u00e9 zam\u011b\u0159ova\u010de a radiostanice. Byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny v kur\u00fdrn\u00ed slu\u017eb\u011b a tak\u00e9 slou\u017eili n\u011bmeck\u00fdm pilot\u016fm k tomu, aby se sezn\u00e1mili s t\u00edm, co vlastn\u011b dovedou stroje, kter\u00fdm mohou \u010delit. V listopadu 1942 z\u00edskali je\u0161t\u011b letadla, kter\u00e1 do t\u00e9 doby slou\u017eila v letectvu pron\u011bmeck\u00e9 Francie. V\u0161echny letuschopn\u00e9 stroje n\u00e1sledn\u011b N\u011bmci prodali Fin\u016fm a neletuschopn\u00e9 byly pou\u017eity jako klamn\u00e9 c\u00edle.
\nFinov\u00e9 dostali od N\u011bmc\u016f celkem 44 stroj\u016f r\u016fzn\u00fdch verz\u00ed, moc se jim nel\u00edbila slab\u00e1 v\u00fdzdroj t\u011bchto letoun\u016f. I p\u0159esto na nich, na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b, dosahovali vynikaj\u00edc\u00edch v\u00fdsledk\u016f.
\nD\u00e1le se pak Hawky objevily v Braz\u00edlii, ta m\u011bla deset kus\u016f. O Peru ji\u017e zm\u00ednka byla, Portugalsko u\u017e\u00edvalo od srpna 1941 16 stroj\u016f v britsk\u00e9 specifikaci Mohawk IV. 70 stroj\u016f dostala od Brit\u016f Jihoafrick\u00e1 unie, zde v\u0161ak nebyly Hawky p\u0159\u00edli\u0161 obl\u00edben\u00fdmi letouny. N\u011bkolik stroj\u016f zkou\u0161el Sov\u011btsk\u00fd Svaz – uko\u0159istil je patrn\u011b Fin\u016fm. Pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ak nebyly bojov\u011b nasazeny.
\nNavzdory tomu, jak byly Hawky v letectvech r\u016fzn\u00fdch st\u00e1t\u016f hodnoceny, je faktem, \u017ee se jednalo o prvn\u00ed celokovov\u00fd, na svou dobu velmi modern\u00ed st\u00edhac\u00ed letoun, kter\u00fd p\u0159ipravil jak piloty, tak pozemn\u00ed person\u00e1l na novou generaci letadel. Snad s v\u00fdjimkou Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, kter\u00e1 tou dobou ji\u017e disponovala vlastn\u00edmi, modern\u011bj\u0161\u00edmi stroji. Hawk byl d\u016fle\u017eit\u00fd i pro firmu Curtiss, nebo\u0165 d\u00edky rozs\u00e1hl\u00fdm kontrakt\u016fm m\u011bla dostatek prost\u0159edk\u016f na roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u00fdroby, co\u017e se po vstupu USA do v\u00e1lky uk\u00e1zalo b\u00fdt velmi d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/p>\n

Technick\u00e9 \u00fadaje:<\/p>\n