{"id":3857,"date":"2022-08-01T21:16:29","date_gmt":"2022-08-01T20:16:29","guid":{"rendered":"http:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3857"},"modified":"2022-08-01T21:16:29","modified_gmt":"2022-08-01T20:16:29","slug":"dewoitine-d-520","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=3857","title":{"rendered":"Dewoitine D.520"},"content":{"rendered":"
\"Dewoitine<\/a>

Dewoitine D.520 vystaven\u00e1 v muzeu Le Bourget. Zdroj: D.520_Le_Bourget_01.jpg<\/a>, User:PpPachy – D.520_Le_Bourget_01.jpg<\/a>, CC BY-SA 2.5<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=6509212<\/a><\/p><\/div>\n

Po\u010d\u00e1tky v\u00fdvoje D.520 se daj\u00ed vysledovat a\u017e k roku 1932, kdy slavil \u00fasp\u011bchy se sv\u00fdmi st\u00edha\u010dkami \u0159ady D.5OO \u00c9mile Dewoitine, spolumajitel, technick\u00fd \u0159editel a \u0161\u00e9fkonstrukt\u00e9r firmy Soci\u00e9t\u00e9 A\u00e9ronautique Francaise-Avions v jedn\u00e9 osob\u011b. \u0158ada D.500 byla pom\u011brn\u011b modern\u00ed, a\u010d nebyla prosta d\u011btsk\u00fdch nemoc\u00ed. po jejich aspo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9m odstran\u011bn\u00ed vznik\u00e1 koncem listopadu 1934 prvn\u00ed s\u00e9riov\u00fd letoun D.500 C1. Osudy t\u011bchto stroj\u016f jsou t\u011bsn\u011b spjaty s osudy motor\u016f Hispano-Suiza 12, s jeho\u017e verz\u00ed Xcrs se objevuje kan\u00f3nov\u00e1 st\u00edha\u010dka D.501 C1. V srpnu 1934 tak\u00e9 vzl\u00e9t\u00e1 prototyp zcela nov\u00e9 \u0159ady D.510. Pat\u0159i\u010dn\u00e9 v\u00fdkony j\u00ed dodala nov\u00e1 verze motoru Hispano-Suiza 12 Ycrs. Bohu\u017eel v t\u00e9 dob\u011b b\u011b\u017eel v\u00fdvoj vp\u0159ed opravdu m\u00edlov\u00fdmi kroky, a ne\u017e se stihly D.510 dostat k jednotk\u00e1m, v polovin\u011b roku 1936, stihly u\u017e zastarat.
\nDewoitine si toho byl v\u011bdom a na skute\u010dnost zareagoval vylep\u0161en\u00fdm modelem D.513. Ten v\u0161ak nebyl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a i p\u0159es \u00fapravy nevykazoval dobr\u00e9 letov\u00e9 vlastnosti. Ve v\u00fdb\u011brov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed byl pora\u017een strojem Morane-Saulnier MS.405. Letectvo z\u00e1rove\u0148 vyd\u00e1v\u00e1 specifikace na novou st\u00edha\u010dku. M\u00e1 dosahovat rychlosti 500 km\/h ve v\u00fd\u0161ce 4 000m m\u00e1 nastoupat 8 000m nejd\u00e9le za 15 minut. Vyzbrojen\u00e1 by m\u011bla b\u00fdt kan\u00f3nem v ose motoru a dv\u011bma kulomety r\u00e1\u017ee 7,5mm.
\nN\u011bkdy v t\u00e9 dob\u011b tak\u00e9 \u00c9mile Dewoitine odch\u00e1z\u00ed s konstrukt\u00e9ry R. Castellem a J. Henratem ze Soci\u00e9t\u00e9 A\u00e9ronautique Francaise a pr\u00e1ce na nov\u00e9 st\u00edha\u010dce zahajuje \u201ena vlastn\u00ed triko\u201d. Bylo to n\u00e1ro\u010dn\u00e9, proto\u017ee krom v\u00fdvoje letadla se soub\u011b\u017en\u011b stav\u011bla nov\u00e1 tov\u00e1rna v Toulouse.
\nZe sna\u017een\u00ed Dewoitinova t\u00fdmu vy\u0161el projekt letounu, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt poh\u00e1n\u011bn motorem H-S 12 Y-21, m\u011bl dolnoplo\u0161nou konstrukci s rozp\u011bt\u00edm jeden\u00e1cti metr\u016f a jedn\u00edm nosn\u00edkem, na n\u00e1b\u011b\u017en\u00e9 hran\u011b sloty, a v\u011bt\u0161inu trupu p\u0159evzatou z D.513. Tento n\u00e1vrh se v\u0161ak nesetkal s nad\u0161en\u00edm. Letectvu vadila konstrukce k\u0159\u00eddla, nepova\u017eovala ji za dostate\u010dn\u011b pevnou. Nav\u00edc nav\u00fd\u0161ilo po\u017eadavek na rychlost. Te\u010f po\u017eadovalo 520 km\/h. Dewoitine si vyslechl stanoviska z\u00e1stupc\u016f letectva, a k\u0159\u00eddlo…nep\u0159ekonstruoval. Jen zmen\u0161il rozp\u011bt\u00ed o 800mm. P\u0159ekonstruoval trup, aby pojmul v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed motor, v budoucnu.
\nV lednu 1937 byl ofici\u00e1ln\u011b vyhl\u00e1\u0161en tendr na nov\u00fd st\u00edha\u010d. Konkurence byla velk\u00e1. P\u0159ihl\u00e1sil se nap\u0159\u00edklad Morane-Saulnier s MS.450, Loire-Nieuport s CaO.20, Caudron s C.R.780, Bloch s MB.152 a MB.155, nebo Arsenal s VG.30. N\u00e1sledovalo v\u0161ak cosi, co s cel\u00fdm osudem p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho francouzsk\u00e9ho letectva zam\u00edchalo. Leteck\u00fd pr\u016fmysl ve Francii byl t\u00e9m\u011b\u0159 kompletn\u011b zn\u00e1rodn\u011bn. T\u00e9m\u011b\u0159 rok se nic ned\u011blo, pak za\u010dal \u00c9mile Dewoitine – op\u011bt ze sv\u00e9ho – financovat dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj. Z\u00e1rove\u0148 se zaj\u00edmal, co bude tedy s v\u00fdsledky onoho tendru. V b\u0159eznu se pak letectvo rozhoupalo, a vydalo pl\u00e1n v\u00fdroby st\u00edha\u010dek. D.520 v n\u011bm nebyla. M\u00edsto toho m\u011bla – p\u016fvodn\u011b – Dewoitinova tov\u00e1rna vyrobit 130 stroj\u016f MS.406, co\u017e byl stroj, p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed prototypu MS.450. Dewoitine se vzbou\u0159il. Poukazoval na v\u011bt\u0161\u00ed technologickou vysp\u011blost sv\u00e9ho stroje a z\u00e1rove\u0148 jeho men\u0161\u00ed v\u00fdrobn\u00ed n\u00e1ro\u010dnost. To rozhodnut\u00ed bylo absurdn\u00ed a z odstupu osmdes\u00e1ti let skoro vypad\u00e1 jako \u00famysl. Nakonec letectvo udolal, a za\u010d\u00e1tkem dubna z\u00edskal svolen\u00ed postavit dva prototypy, za podm\u00ednky, \u017ee budou l\u00e9tat 520 km\/h, nastoupaj\u00ed do 8 000 m za 13 minut a budou m\u00edt dolet 1 000 km. Prvn\u00ed prototyp byl dokon\u010den v z\u00e1\u0159\u00ed 1938. Bylo zjevn\u00e9, \u017ee se hodn\u011b posp\u00edchalo, proto\u017ee vzl\u00e9tl nekompletn\u00ed. Chyb\u011bla p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161len\u00e1 vrtule – stroj vzl\u00e9tal s n\u00e1hradn\u00ed dvoulistou. Stejn\u011b tak startoval s otev\u0159enou kabinou, proto\u017ee je\u0161t\u011b nebyl st\u0159edn\u00ed d\u00edl p\u0159ekrytu. To se na v\u00fdkonech podepsalo. Letoun byl o cel\u00fdch 40 km\/h pomalej\u0161\u00ed, ne\u017e byla stanoven\u00e1 hranice. Po napraven\u00ed t\u011bchto nedod\u011bl\u00e1vek, a n\u011bjak\u00fdch \u00faprav\u00e1ch – dva chladi\u010de pod k\u0159\u00eddlem nahradil jeden pod trupem a do\u0161lo k m\u00edrn\u00e9mu zv\u011bt\u0161en\u00ed k\u00fdlovky – dos\u00e1hl v listopadu 1938 rychlosti 500 km\/h. To v\u0161ak st\u00e1le nesta\u010dilo. V lednu 1939 odstartoval prototyp znovu, s nov\u00fdm motorem s ejektorov\u00fdmi v\u00fdfuky a kone\u010dn\u011b dos\u00e1hl po\u017eadovan\u00e9 rychlosti. Na p\u0159\u00e1n\u00ed z nejvy\u0161\u0161\u00edch m\u00edst prototyp otestoval tak\u00e9 Michael Detroyat, vyhl\u00e1\u0161en\u00fd testovac\u00ed pilot. Ten prohl\u00e1sil, \u017ee nov\u00fd Dewoitin\u016fv stroj je daleko ovaladateln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Morane MS.406. Druh\u00fd prototyp dos\u00e1hl s nov\u00fdm motorem H-S 12 Y-31 rychlosti 550 km\/h a stroj byl upraven do podoby s\u00e9riov\u00fdch stroj\u016f. Byla objedn\u00e1na prvn\u00ed dvousetkusov\u00e1 s\u00e9rie a d\u00e1le se laborovalo s v\u00fdzbroj\u00ed.<\/p>\n

\"Dvojice<\/a>

Dvojice D.520 na leti\u0161tn\u00ed plo\u0161e. Rok 1940. Zdroj: G.Garitan<\/a> – Own work, CC BY-SA 4.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=116181263<\/a><\/p><\/div>\n

Letectvo postupn\u011b p\u0159ehodnocovalo p\u016fvodn\u00ed postoj a objedn\u00e1vky na D.520 se za\u010daly vr\u0161it. Po prvn\u00ed objedn\u00e1vce n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed, na 252 stroj\u016f do \u010dervna 1939 a dal\u017e\u00edch 710 do prosince 1940. Po za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky d\u0161lo k \u00faprav\u011b a do konce roku 1940 m\u011blo b\u00fdt dod\u00e1no dokonce 2100 D.520. Brzy bylo v\u0161ak jasn\u00e9, \u017ee praxe bude v\u00fdrazn\u011b odli\u0161n\u00e1. Prvn\u00ed s\u00e9riov\u00fd stroj se vznesl a\u017e v \u0159\u00edjnu 1939, tedy po vstupu Francie do v\u00e1lky. Od prototyp\u016f se li\u0161il zejm\u00e9na motorem H-S 12 Y-45, t\u0159\u00edlistou automaticky stavitelnou vrtul\u00ed Ratier a tak\u00e9 v\u00fdzbroj\u00ed. Kulomety byli zakapotov\u00e1ny do k\u0159\u00eddla, a hlavn\u011b dva p\u0159ibyly. Stroj tak nesl kan\u00f3n r\u00e1\u017ee 20mm a \u010dty\u0159i kulomety r\u00e1\u017ee 7,5mm, do\u0161lo k nav\u00fd\u0161en\u00ed z\u00e1soby munice. D\u016fle\u017eit\u00e9 bylo tak\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed mno\u017estv\u00ed paliva o 240 litr\u016f. Stinnous tr\u00e1nkou bylo pou\u017eit\u00ed n\u00e1dr\u017e\u00ed bez samosvorn\u00fdch obal\u016f, ov\u0161em ochrana nebyla zanedb\u00e1na \u00fapln\u011b, pilotn\u00ed sedadlo panc\u00ed\u0159 dostalo. Druh\u00fd s\u00e9riov\u00fd stroj vzl\u00e9tl 3. prosince 1939 a t\u0159et\u00ed o t\u00fdden pozd\u011bji. To u\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee se obrovsk\u00e9 objedn\u00e1vky nepoda\u0159\u00ed naplnit v term\u00ednu. Bylo sice postaveno n\u011bkolik v\u00fdrobn\u00edch linek, kter\u00e9 ale nejely na pln\u00fd v\u00fdkon. Bu\u010f nebyly motory, nebo, kdy\u017e byly, nebyly ejektory. Nebo vrtule. K za\u010d\u00e1tku b\u0159ezna bylo hotovo 74 stroj\u016f, ale pouze 43 bylo letectvem p\u0159evzato. Za b\u011bhu se \u0159e\u0161ily probl\u00e9my, jako zamrz\u00e1n\u00ed pneumatick\u00e9ho ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed zbran\u00ed, sac\u00ed hrdlo komnpresoru, nebo chlazen\u00ed, s rostouc\u00edm v\u00fdkonem motor\u016f se tyto za\u010d\u00ednaly pon\u011bkud p\u0159eh\u0159\u00edvat. K prvn\u00edmu dubnu bylo hotovo 139 letadel. V dob\u011b, kdy N\u011bmecko za\u00fato\u010dilo na Belgii a Holandsko, bylo k dispozici 228 stroj\u016f, ale pouze 75 bylo p\u0159evzato letectvem, a z toho 28 slou\u017eilo k v\u00fdcviku. Bojov\u00e9 \u00fatvary tedy m\u011bly jen 47 stroj\u016f! Pouze jedna jedin\u00e1 jednotka tak disponovala 38 D.520, z toho \u010dty\u0159mi v neozbrojen\u00e9 variant\u011b. Touto jednotkou byla Groupe de Chasse I\/3. Ostatn\u00ed stroje se upravovaly, nebo na \u00fapravu \u010dekaly, nebo je letectvo je\u0161t\u011b nestihlo p\u0159evz\u00edt.
\nPiloti GC I\/3 provedli do kapitulace 645 bojov\u00fdch vzlet\u016f a dos\u00e1hli 50 jist\u00fdch a 18 pravd\u011bpodobn\u00fdch sest\u0159el\u016f. P\u0159i\u0161li p\u0159itom o 30 letadel, z toho 18 sest\u0159elen\u00fdch nep\u0159\u00edtelem.
\nV pr\u016fb\u011bhu boj\u016f bylo vybaveno D.520 je\u0161t\u011b n\u011bkolik jednotek. GC II\/3 l\u00e9tala od kv\u011btna 1940 36 st\u00edha\u010dek, dos\u00e1hla 31 jist\u00fdch a 15 pravd\u011bpodobn\u00fdch sest\u0159el\u016f, p\u0159i ztr\u00e1t\u011b 22 vlastn\u00edch stroj\u016f. V t\u00e9to skupin\u011b l\u00e9tali tak\u00e9 \u010cechoslov\u00e1ci, ser\u017eanti Cukr – dva sest\u0159ely a \u010dty\u0159i asistence, Gleich – dva sest\u0159ely a Peroutka – 1 sest\u0159el a jedna asistence. GC II\/7 byla zpo\u010d\u00e1tku vybavena Morany MS.406, na D.520 l\u00e9tala a\u017e od 1. \u010dervna a i za kr\u00e1tkou dobu, kter\u00e1 j\u00ed zb\u00fdvala, dos\u00e1hla 12 jist\u00fdch a \u010dty\u0159 pravd\u011bpodobn\u00fdch sest\u0159el\u016f. GC III\/3, v n\u00ed\u017e tak\u00e9 l\u00e9tali na\u0161i letci (poru\u010d\u00edci \u010c\u00ed\u017eek a \u010cerm\u00e1k a ser\u017eant Stehl\u00edk), sest\u0159elila 8 jist\u011b a 2 pravd\u011bpodobn\u011b. Proti Ital\u016fm bojovala posledn\u00ed jednotka, vybaven\u00e1 D.520, GC III\/6. Celkem bylo do kapitulace vyrobeno 437 stroj\u016f D.520, z toho letectvo obdr\u017eelo 351 kus\u016f, kter\u00e9 p\u0159id\u011blilo zm\u00edn\u011bn\u00fdm jednotk\u00e1m. Ty dos\u00e1hly celkem 108 jist\u00fdch a 19 pravd\u011bpodobn\u00fdch sest\u0159el\u016f, co\u017e nebyl za m\u011bs\u00edc a p\u016fl, zhruba, proti po\u010detn\u00ed p\u0159esile, v\u016fbec \u0161patn\u00fd v\u00fdsledek. Dal\u0161\u00edch 52 p\u0159evzalo n\u00e1mo\u0159n\u00ed letectvo, do boj\u016f v\u0161ak nezas\u00e1hly, a po kapitulaci p\u0159el\u00e9tly do severn\u00ed Afriky. Tak ostatn\u011b u\u010dinily i n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed jednotky. Po kapitulaci tak z\u016fstalo 153 stroj\u016f v neokupovan\u00e9 \u010d\u00e1sti Francie, 175 jich p\u0159el\u00e9tlo do Afriky a 106 jich bylo zni\u010deno.<\/p>\n

\"Dewoitine<\/a>

D.520 po nouzov\u00e9m p\u0159ist\u00e1n\u00ed. Zdroj: G.Garitan<\/a> – Own work, CC BY-SA 4.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=116181272<\/a><\/p><\/div>\n

Dewoitiny, kter\u00e9 p\u0159el\u00e9tly do Afriky, z\u016fstaly pom\u011brn\u011b dlouho na zemi. Uzemnily je kapitula\u010dn\u00ed podm\u00ednky. A\u017e do britsk\u00e9ho \u00fatoku na Mers-el-K\u00e9bir v \u010dervenci 1940 nikdo o zm\u011bn\u011b ani neuva\u017eoval. Pak se ledy pohnuly a v srpnu povolily N\u011bmci a Italov\u00e9 kolaborantsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b ve Vichy vybudovat mal\u00e9 vlastn\u00ed letectvo. Jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed byly i \u010dty\u0159i st\u00edhac\u00ed a dv\u011b n\u00e1mo\u0159n\u00ed st\u00edhac\u00ed skupiny. Podm\u00ednkou bylo, \u017ee z\u016fstanou v Africe. V dubnu 1941 pak byla obnovena v\u00fdroba D.520 v neokupovan\u00e9 Francii (Vichy). B\u011bhem dvou let tak m\u011blo 550 nov\u00fdch D.520 nahradit star\u0161\u00ed typy u t\u011bchto \u00fatvar\u016f. Pozd\u011bji do\u0161lo k prodlou\u017een\u00ed lh\u016fty na t\u0159i roky. Prvn\u00ed z t\u011bchto letoun\u016f vzl\u00e9tl 26. \u010dervence 1941 a d\u00edky absenci ejektorov\u00fdch v\u00fdfuk\u016f byly jeho v\u00fdkony o m\u00e1lo ni\u017e\u0161\u00ed. Do konce roku se vyrobylo pouze 73 kus\u016f, nebo\u0165 v\u00e1zly dod\u00e1vky r\u016fzn\u00fdch d\u00edl\u016f. P\u0159edchoz\u00ed podobn\u00e9 probl\u00e9my se tak jev\u00ed sp\u00ed\u0161e ne\u017e jako \u00famysl b\u00fdt typick\u00fdm francouzsk\u00fdm \u201ebordelem\u201d. Letoun byl z\u00e1hy vylep\u0161en nov\u00fdm motorem H-S 12 Y-49, byl opat\u0159en\u00fd v\u011bt\u0161\u00edm kompresorem a d\u00e1val tak letounu lep\u0161\u00ed v\u00fd\u0161kov\u00e9 vlastnosti. Tato v\u00fdroba prob\u00edhala do konce roku 1942 a celkem bylo vyrobeno 349 letoun\u016f, dal\u0161\u00edch 150 z\u016fstalo v tov\u00e1rn\u011b rozestav\u011bno. Do stejn\u00e9ho term\u00ednu pokra\u010doval i konstruk\u010dn\u00ed v\u00fdvoj letadla.
\nI pot\u00e9, co dostala vl\u00e1da ve Vichy svolen\u00ed vybudovat si sv\u00e9 letectvo, l\u00e9taly p\u011btsetdvac\u00edtky pom\u011brn\u011b m\u00e1lo. N\u011bmci je hl\u00eddali, k dispozici dost\u00e1valy pom\u011brn\u011b m\u00e1lo paliva. Panovala toti\u017e obava z dezerce a n\u011bkolik \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch \u00falet\u016f ukazovalo, \u017ee opr\u00e1vn\u011bn\u00e1. Proti spojenc\u016fm si D.520 zabojovaly v S\u00fdrii, kam byly vichystick\u00e9 leteck\u00e9 s\u00edly p\u0159eveleny v kv\u011btnu 1941. 7. \u010dervna se do S\u00fdrie p\u0159esunuje GC III\/6, aby byla hned druh\u00fd den vystavena masivn\u00edmu spojeneck\u00e9mu \u00fatoku. D.520 se ve vzduchu setkaly se v\u0161\u00edm mysliteln\u00fdm, od Hurrican\u016f, p\u0159es Tomahawky, Fulmary a Gladiatory, a\u017e po Blenheimy a Lysandery. B\u011bhem t\u00fddne jednotka provedla 250 bojov\u00fdch let\u016f, set\u0159elila jist\u011b 11 a pravd\u011bpodobn\u011b 3 nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 stroje, za cenu ztr\u00e1ty deseti vlstn\u00edch. Na konci druh\u00e9ho t\u00fddne j\u00ed zb\u00fdvaly t\u0159i letuschopn\u00e9 stroje. V p\u016fli \u010dervence se tato jednotka vrac\u00ed do Al\u017e\u00edru s 549 bojov\u00fdmi lety a sk\u00f3re 21 jist\u00fdch a 4 pravd\u011bpodobn\u00e9 sest\u0159ely. Byla ten\u010d\u00ed o dvacet vlastn\u00edch stroj\u016f. Na stejn\u00e9m boji\u0161ti slab\u0161\u00edch v\u00fdsledk\u016f dos\u00e1hla GC II\/3. Ta ztratila t\u0159i letouny u\u017e p\u0159i p\u0159esunu, a v p\u016fli \u010dervna dorazila s 21 stroji. Na sc\u00e9n\u011b vydr\u017eela stejn\u011b dlouho jako GC III\/6, absolvovala 350 let\u016f s v\u00fdsledkem 3 jist\u00e9 a 2 pravd\u011bpodobn\u00e9 sest\u0159ely. St\u00e1lo j\u00ed to 17 letadel. N\u00e1mo\u0159n\u00ed bombard\u00e9ry doprov\u00e1zely nad S\u00fdrii tak\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed D.520. Sest\u0159elily \u0161est nep\u0159\u00e1tel jist\u011b a jednoho pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159i vlastn\u00ed ztr\u00e1t\u011b t\u0159\u00ed stroj\u016f. Dewoitiny D.520 vichystick\u00e9ho letectva tak\u00e9 provedly n\u011bkolik \u00fatok\u016f na britsk\u00e9 lod\u011b a na Gibraltar, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b s nevaln\u00fdmi v\u00fdsledky.
\nTo se ov\u0161em zm\u011bnilo b\u011bhem operace Torch, kdy se vichystick\u00e9 Dewoitiny celkem vyznamenaly. Proti spojenc\u016fm st\u00e1ly celkem t\u0159i skupiny vybaven\u00e9 t\u011bmito stroji. Hned r\u00e1no v den vylod\u011bn\u00ed se GC III\/3 poda\u0159ilo sest\u0159elit 9 bombard\u00e9r\u016f Fairey Albacore, co\u017e byl celkem snadn\u00fd c\u00edl, ale tak\u00e9 3 Seafire F. Mk.III, kter\u00e9 byly v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e D.520. Ztratila p\u0159itom jedin\u00fd letoun. Na konci byl pom\u011br ztr\u00e1t v\u00edce ne\u017e 3:1 v neprosp\u011bch vylo\u010fuj\u00edc\u00edch se spojenc\u016f. M\u00e9n\u011b se bl\u00fdskly n\u00e1mo\u0159n\u00ed jednotky, kter\u00e9 nejen\u017ee nezaznamenaly valn\u00fd \u00fasp\u011bch, ale krom dvou sest\u0159elen\u00fdch a t\u0159\u00ed po\u0161kozen\u00fdch stroj\u016f p\u0159i \u00fatoku sam\u00e9m, dostaly po\u0159\u00e1dn\u011b do t\u011bla, kdy\u017e p\u0159i p\u0159ist\u00e1n\u00ed na dotankov\u00e1n\u00ed a p\u0159ezbrojen\u00ed byly samy vystaveny \u00fatoku n\u00e1mo\u0159n\u00edch letadel nep\u0159\u00edtele. Na zemi tak bylo zni\u010deno asi dvan\u00e1ct stroj\u016f. Zdeimovan\u00e9 \u00fatvary byly dopln\u011bny, aby byly na po\u010d\u00e1tku roku 1944 definitivn\u011b rozpu\u0161t\u011bny. Po obsazen\u00ed zbytku Francie koncem roku 1942 spadla N\u011bmc\u016fm do kl\u00edna i v\u00fdroba D.520. Spolu s n\u00ed dostali N\u011bmci 308 nov\u00fdch stroj\u016f, a dal\u0161\u00edch 150 rozestav\u011bn\u00fdch. N\u011bmci na\u0159\u00eddili rozestav\u011bn\u00e9 stroje dokon\u010dit a zrevidovat 242 uko\u0159ist\u011bn\u00fdch. N\u011bmci do chv\u00edle, ne\u017e byla jihov\u00fdchodn\u00ed Francie osvobozena takto z\u00edskali 150 nov\u00fdch a 168 revidovan\u00fdch stroj\u016f. Ty \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pou\u017eili pro svou pot\u0159ebu a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b poskytli sv\u00fdm spojenc\u016fm.<\/p>\n

\"Kokpit<\/a>

Pohled do kokpitu D.520. Zdroj: PpPachy<\/a> – Own work, CC BY-SA 2.5<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=1406337<\/a><\/p><\/div>\n

Luftwaffe je nasadila na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b, u JG 101, 103 a 105, pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ak ne jako bojov\u00e9. Sp\u00ed\u0161e slou\u017eily jako cvi\u010dn\u00e9, p\u0159i \u010dem\u017e jich byla spousta ztracena nehodami.
\nItalov\u00e9 dostali n\u011bjak\u00e9 D.520 po kapitulaci Francie a dal\u0161\u00ed pak po jej\u00edm \u00fapln\u00e9m obsazen\u00ed. Celkem se jim dohromady v p\u016fli roku 1943 se\u0161lo maxim\u00e1ln\u011b 47 letoun\u016f. Pravd\u011bpodobn\u011b s nimi nedos\u00e1hli v\u00fdznam\u011bj\u0161\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f, naopak ztr\u00e1ty byly velk\u00e9, nebo\u0165 v dob\u011b italsk\u00e9 kapitulace, jen o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji, jim zb\u00fdv\u00e1 \u0161est letuschopn\u00fdch a sedm opraviteln\u00fdch D.520.
\nPodobn\u011b dopadli Bulha\u0159i. Ti m\u011bli a\u017e dokonce roku 1942 celkem zastaral\u00e9 letectvo. Jeho z\u00e1kladem byly polsk\u00e9 PZL-24, kter\u00e9 Bulha\u0159i koupili v roce 1938. V roce 1940 pak koupili od N\u011bmc\u016f 78 uko\u0159ist\u011bn\u00fdch \u010desk\u00fdch Avi\u00ed B-534. Nejmodern\u011bj\u0161\u00edmi stroji bylo 10 Bf-109 E-4. N\u011bmci by byli b\u00fdvali r\u00e1di, kdyby se jejich spojenec tak n\u011bjak v\u00edc zapojil, ale dokud \u017eil star\u00fd car Boris III, moc se jim neda\u0159ilo. Jeho syn byl nezletil\u00fd, a regentsk\u00e1 rada byla N\u011bmc\u016fm naklon\u011bna. D\u00edky tomu tak\u00e9 ale dostali posilu v podob\u011b, mimo jin\u00e9, nov\u00fdch letadel. Dostali jednak 12 Avi\u00ed B-135, kter\u00e9 se vyr\u00e1b\u011bly v b\u00fdval\u00e9 \u010cSR a pak tak\u00e9 cca. 100 D.520. Odvr\u00e1cenou minc\u00ed bylo, \u017ee aby regentsk\u00e1 rada projevila onu loajalitu, vyhl\u00e1sila v\u00e1lku USA. D\u00edky tomu musela Bulharsk\u00e1 letadla zas\u00e1hnout proti americk\u00fdm liber\u00e1tor\u016fm, a co h\u016f\u0159, jejich st\u00edhac\u00edmu doprovodu, tvo\u0159en\u00e9mu zde kv\u016fli doletu dvoutrup\u00fdmi P-38 Lightning, kte\u0159\u00ed od z\u00e1\u0159\u00ed 1943 nav\u0161t\u011bvovali rumunsk\u00e1 ropn\u00e1 pole v Ploiesti. O jejich bojov\u00fdch v\u00fdsledc\u00edch nejl\u00e9pe hovo\u0159\u00ed fakt, ji\u017e koncem roku \u0159ady t\u011bchto stroj\u016f pro\u0159\u00eddly tak, \u017ee musely b\u00fdt dopln\u011bny nov\u00fdmi Bf-109. P\u0159esto se n\u011bkolik D.520 do\u010dkalo konce v\u00e1lky a a\u017e do pades\u00e1t\u00fdch let l\u00e9taly jako cvi\u010dn\u00e9.
\nN\u011bkolik D.520 nakonec dostali i sami Rumuni, ale vzhledem k tomu, \u017ee sami vyr\u00e1b\u011bli pom\u011brn\u011b kvalitn\u00ed vlastn\u00ed st\u00edha\u010dku IAR-80, nen\u00ed jist\u00e9, jestli Dewoitiny v\u016fbec nasadili.
\nPod spojeneck\u00fdm dohledem byla obnovena Arm\u00e9e de l’air s pomoc\u00ed mnoha Francouz\u016f, kter\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 jho hodn\u011b tla\u010dilo. Vznikly t\u0159i letky. K dispozici bylo95 D.520 v Al\u017e\u00edru, 40 v Maroku a 25 v Senegalu. Za\u010dlen\u011bn\u00ed francouzsk\u00fdch \u00fatvar\u016f do spojeneck\u00fdch \u0159ad nebyl \u00fapln\u011b jednoduch\u00fd, mimo jin\u00e9 i kv\u016fli radiostanic\u00edm, kter\u00e9 neum\u011bly pracovat ve stejn\u00e9m p\u00e1smu jako r\u00e1dia spojeneck\u00e1. Mo\u017en\u00e1 i proto byly D.520 postupn\u011b nahrazov\u00e1ny Curtissy P-40F Warhawk a Spitfiry mk.V B. Pozd\u011bji tak\u00e9 Belly P-39 Airacobra. Posledn\u00ed letkou, kter\u00e1 byla je\u0161t\u011b vybavena D.520, byla GC I\/2. Ta byla kompletn\u011b p\u0159ezbrojena na konci roku 1943. V lednu 1945 bylo letuschopn\u00fdch pouh\u00fdch 30 stroj\u016f, a ty se v letuschopn\u00e9m stavu udr\u017eovaly kanibalizac\u00ed. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky p\u0159el\u00e9tlo do Francie u\u017e jen 20 letoun\u016f. Ty pak l\u00e9taly v leteck\u00e9 \u0161kole v Tours.
\nSoub\u011b\u017en\u011b zakl\u00e1d\u00e1 francouzsk\u00e1 prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da tzv. vnit\u0159n\u00ed s\u00edly. Ty byly tvo\u0159eny pozemn\u00edmi jednotkami, byl v\u0161ak vytvo\u0159en i \u00fatvar vzdu\u0161n\u00fd, na podporu on\u011bch pozemn\u00edch. Vznik\u00e1 skupina Doret, pod velen\u00edm Marcela Doreta, b\u00fdval\u00e9ho Dewoitinova zku\u0161ebn\u00edho pilota. Tato jednotka operovala se sv\u00fdmi D.520 z Ossunu a z Toulousse-Blagnacu. Piloti plnili \u00fakoly doprovodu bombard\u00e9r\u016f, a post\u0159elovali pozemn\u00ed jednotky. Na konci roku 1944 byla jednotka v\u010dlen\u011bna do obnoven\u00fdch francouzsk\u00fdch leteck\u00fdch sil jako GC II\/18 \u201eSaintogne\u201d Ta dol\u00e9tala v b\u0159eznu 1945, Sv\u00e9 pro\u0159\u00eddl\u00e9 \u0159ady letuschopn\u00fdch stroj\u016f p\u0159edala jednak k v\u00fdcviku a jednak bombardovac\u00ed jednotce, kter\u00e1 l\u00e9tala a\u017e do sam\u00e9ho konce v\u00e1lky.
\nPo v\u00e1lce byla tov\u00e1rna zn\u00e1rodn\u011bn\u00e9ho leteck\u00e9ho podniku (SNCASO) v Saint Nazaire pov\u011b\u0159ena opravou v\u0161ech p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch D.520. Z p\u0159ibli\u017en\u011b dev\u00edti set vyroben\u00fdch kus\u016f jich v\u00e1lku p\u0159e\u017eilo asi 60. Z nich nakonec bylo opraveno pouh\u00fdch dvacet. Posledn\u00edmi sestaven\u00fdmi letouny se stalo 13 dvoum\u00edstn\u00fdch D.520DC, kter\u00e9 v\u0161ak nevznikly jako nov\u00e9, ale byly sestaveny z n\u00e1hradn\u00edch d\u00edl\u016f a \u010d\u00e1st\u00ed, kanibalizovan\u00fdch z jin\u00fdch, vy\u0159azen\u00fdch stroj\u016f. Definitivn\u011b posledn\u00ed letkou, l\u00e9taj\u00edc\u00ed na Dewotine D.520, byla \u201edisplay\u201d letka EPAA.58, kde nahradily Jaky-3 pluku Normandie-N\u011bmen. Do z\u00e1\u0159\u00ed 1948 dostala 9 letoun\u016f, kter\u00e9 definitivn\u011b naposledy vzl\u00e9tly v z\u00e1\u0159\u00ed 1953. T\u00e9ho\u017e m\u011bs\u00edce byl \u00fatvar rozpu\u0161t\u011bn.
\nOd po\u010d\u00e1tku v\u00fdroby vznikaly na z\u00e1klad\u011b p\u016fvodn\u00ed D.520 r\u016fzn\u00e9 subverze. N\u011bkter\u00e9 skute\u010dn\u011b l\u00e9taly, jin\u00e9 se dostaly jen do f\u00e1ze prototypu a mnoho jich z\u016fstalo jen na pap\u00ed\u0159e.<\/p>\n