{"id":4561,"date":"2022-10-11T11:01:31","date_gmt":"2022-10-11T10:01:31","guid":{"rendered":"http:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=4561"},"modified":"2022-10-11T11:01:31","modified_gmt":"2022-10-11T10:01:31","slug":"protiletadlovy-kanon-bofors-raze-40-mm","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=4561","title":{"rendered":"Protiletadlov\u00fd kan\u00f3n Bofors r\u00e1\u017ee 40 mm"},"content":{"rendered":"
\"Kan\u00f3n<\/a>

Kan\u00f3n Bofors 40 mm vybaven\u00fd britsk\u00fdm zam\u011b\u0159ova\u010dem Stiffkey. Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=1250642<\/a><\/p><\/div>\n

Protiletadlov\u00e9 d\u011blo Bofors 40 mm bylo vyvinuto ve stejnojmenn\u00e9 \u0161v\u00e9dsk\u00e9 firm\u011b roku 1930 a vyr\u00e1b\u00ed se, modernizovan\u00e9, dodnes. Do slu\u017eby se dostalo roku 1932 a slou\u017e\u00ed takt\u00e9\u017e dodnes. Za v\u00e1lky slou\u017eilo na v\u0161ech front\u00e1ch a na v\u0161ech stran\u00e1ch konfliktu. N\u011bmci ho znali jako 4 cm Flak 28, Britov\u00e9 jako 40 mm Caliber QF, Ameri\u010dan\u00e9 jako 40 mm Caliber a Japonci jako 40 mm Typ 5.
\nV roce 1922 koupilo \u0161v\u00e9dsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo dvoulibern\u00ed pom-pomy. Z\u00e1rove\u0148 byl osloven Bofors, aby vyvinul podobnou – a lep\u0161\u00ed – zbra\u0148 na dom\u00e1c\u00ed p\u016fd\u011b. Bofors postavil d\u011blo, kter\u00e9 bylo v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e dvouliberka, ale men\u0161\u00ed ne\u017e \u0161estiliberka. Slu\u0161nou rychlost st\u0159elby pak zaji\u0161\u0165oval automatick\u00fd mechanismus, kter\u00fd sami vymysleli.
\nPrototyp byl dokon\u010den a vyzkou\u0161en v roce 1931, byl schopen st\u0159elby o kadenci 130 ran za minutu. V roce 1933 bylo d\u011blo schopn\u00e9 s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby, ale p\u0159ijato bylo ji\u017e o rok d\u0159\u00edve, pod ozna\u010den\u00edm \u201e40 mm Akan M \/ 32\u201d. Zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak bylo jako \u201eBofors 40 mm L \/ 60\u201d. Zbra\u0148 st\u0159\u00edlela vysoce explozivn\u00ed st\u0159ely 40×311 s \u00fas\u0165ovou rychlost\u00ed 900 m\/s. Rychlost palby byla maxim\u00e1ln\u011b 120 ran za minutu. Obecn\u011b se dosahovalo t\u00edm lep\u0161\u00edch v\u00fdsledk\u016f, \u010d\u00edm ni\u017e\u0161\u00ed n\u00e1m\u011br d\u011blo m\u011blo, nebo\u0165 zde zapracovala gravitace a n\u00e1boje ze z\u00e1sobn\u00edk\u016f naho\u0159e prost\u011b \u201epadaly\u201d do z\u00e1v\u011bru rychleji. V praxi naopak rychlost m\u00edrn\u011b poklesla, proto\u017ee z\u00e1sobn\u00edky bylo t\u0159eba m\u011bnit ru\u010dn\u011b. \u010dinila tak mezi 80 a 100 v\u00fdst\u0159ely za minutu. Maxim\u00e1ln\u00ed vertik\u00e1ln\u00ed dosah byl 7 200 m, ale praktick\u00e9 maximum bylo n\u00ed\u017ee, ve 3 800 m. Zbra\u0148 byla vybavena pokro\u010dil\u00fdm zam\u011b\u0159ovac\u00edm syst\u00e9mem, oba mi\u0159i\u010di m\u011bli reflexn\u00ed zam\u011b\u0159ova\u010de, zp\u0159es\u0148ovan\u00e9 jednoduch\u00fdm po\u010d\u00edta\u010dem, poh\u00e1n\u011bn\u00fdm autobateri\u00ed. Syst\u00e9m to byl bezesporu velmi modern\u00ed, kter\u00fd umo\u017e\u0148oval velmi p\u0159esnou st\u0159elbu, nicm\u00e9n\u011b, m\u00e1l i jist\u00e1 \u00faskal\u00ed. po\u010d\u00edta\u010d a reflexn\u00ed zam\u011b\u0159ova\u010de byly choulostiv\u011bj\u0161\u00ed a i ta baterie m\u016f\u017ee b\u00fdt nedostatkov\u00fdm zbo\u017e\u00edm. Poln\u00ed jednotky tak \u010dasto up\u0159ednost\u0148ovaly oby\u010dejn\u00fd nitkov\u00fd k\u0159\u00ed\u017e.<\/p>\n

\"Kan\u00f3nov\u00e9<\/a>

Cty\u0159i kan\u00f3ny Bofors 40 mm v jedn\u00e9 mont\u00e1\u017ei MK12 na palub\u011b letadlov\u00e9 lodi USS Hornet. Zdroj: Lt. Comdr. Charles Kerlee, USN – Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=1634466<\/a><\/p><\/div>\n

Navzdory tomu, \u017ee zbra\u0148 se zjevn\u011b povedla, \u0161v\u00e9dsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo nakonec usoudilo, \u017ee je pro jejich pot\u0159eby p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 a \u017ee pot\u0159ebuje men\u0161\u00ed, ru\u010dn\u011b poh\u00e1n\u011bn\u00fd protiletadlov\u00fd kan\u00f3n. Bofors nakonec vyvinul 25 mm verzi. K prvn\u00edmu pou\u017eit\u00ed tak do\u0161lo na ponorce, kde ov\u0161em byla verze se zkr\u00e1cenou hlavn\u00ed, kombinovan\u011b pou\u017eiteln\u00e1 jako protileteck\u00e1, nebo protilodn\u00ed. Zaj\u00edmavost\u00ed je um\u00edst\u011bn\u00ed, kdy byla nepou\u017e\u00edvan\u00e1 zbra\u0148 zata\u017eena do vodot\u011bsn\u00e9ho v\u00e1lce. Od toho bylo ale \u010dasem z d\u016fvod\u016f zv\u00fd\u0161en\u00e9ho odporu p\u0159i plavb\u011b pod vodou upu\u0161t\u011bno. K prvn\u00edmu nasazen\u00ed L\/60 tak do\u0161lo na nizozemsk\u00e9m k\u0159i\u017en\u00edku De Ruyter, kde bylo z\u0159\u00edzeno p\u011bt palpost\u016f vybaven\u00fdch dvojmont\u00e1\u017e\u00ed t\u00e9to zbran\u011b.
\nBofors pro sv\u00e9 d\u011blo vyvinul i praktick\u00fd podvozek. Ten umo\u017e\u0148oval st\u0159elbu z pochodov\u00e9 sestavy, s omezenou p\u0159esnost\u00ed, nebo po rozlo\u017een\u00ed a nivelaci, k \u010demu\u017e slou\u017eily \u0161roubov\u00e9 podp\u011bry. Toto rozlo\u017een\u00ed a nastaven\u00ed zvl\u00e1dla cvi\u010den\u00e1 pos\u00e1dka pod minutu. Prvn\u00ed objedn\u00e1vku u\u010dinila Belgie, kter\u00e1 si v srpnu 1935 po\u0159\u00eddila osm kus\u016f. Pot\u00e9 se s objedn\u00e1vkami roztrhl pytel. V\u011bt\u0161ina tehdej\u0161\u00edch mocnost\u00ed si po\u0159\u00eddila Boforsy, v\u010detn\u011b takov\u00fdch zem\u00ed, jako Polsko, Norsko a Finsko. Bofors otev\u00edr\u00e1 tov\u00e1rny v Polsku, aby byl schopen objedn\u00e1vky plnit. Pot\u00e9 se probraly i dom\u00e1c\u00ed slo\u017eky a tyto zbran\u011b si po\u0159\u00eddily. Krom\u011b Bofors\u016f se d\u011blo vyr\u00e1b\u011blo licen\u010dn\u011b je\u0161t\u011b v n\u011bkolika dal\u0161\u00edch firm\u00e1ch. Po\u010det vyroben\u00fdch kus\u016f bude obrovsk\u00fd a hlavn\u011b nen\u00ed definitivn\u00ed, vzhledem k faktu, \u017ee se vyr\u00e1b\u00ed dodnes. Ale zp\u011bt k v\u00fdvoji. Britov\u00e9, po d\u016fkladn\u00e9m prozkoum\u00e1n\u00ed zbran\u011b, po\u017e\u00e1dali o licenci, a kdy\u017e ji z\u00edskali, zbra\u0148 d\u00e1le zdokonalili. Jednak zjednodu\u0161ili v\u00fdrobu, co\u017e usnadnilo s\u00e9riovou produkci, jednak vylep\u0161ili zam\u011b\u0159ovac\u00ed syst\u00e9m, mimo jin\u00e9 i za pou\u017eit\u00ed komplexn\u00edho mechanick\u00e9ho po\u010d\u00edta\u010de. V\u00fdsledek byl nazv\u00e1n \u201eQF 40 mm Mark III\u201d, voj\u00e1ky byl v\u0161ak naz\u00fdv\u00e1n d\u00e1le Bofors.
\nV t\u00e9to podob\u011b, “QF 40 mm Mark III” (Mk II byl nem\u00e9n\u011b slavn\u00fd Vickers\u016fv \u201epom-pom\u201d) se stal standardn\u00ed lehk\u00fdm protiletadlov\u00fdm d\u011blem britsk\u00e9 arm\u00e1dy. Zbra\u0148 byla pova\u017eov\u00e1na za tak d\u016fle\u017eitou, \u017ee byl v roce 1940 nato\u010den propaga\u010dn\u00ed sn\u00edmek The Gun, kter\u00fd m\u011bl d\u011bln\u00edky, kte\u0159\u00ed ji vyr\u00e1b\u011bli, povzbudit k je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edmu pracovn\u00edmu nasazen\u00ed.<\/p>\n

\"Kan\u00f3nov\u00e9<\/a>

Dvoumont\u00e1\u017e Bofors 40 mm v n\u00e1mo\u0159\u00edm muzeu Patriot Point v Ji\u017en\u00ed Karol\u00edn\u011b. Zdroj: Michael Rivera<\/a> – Own work, CC BY-SA 4.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=80227841<\/a><\/p><\/div>\n

V boji se op\u011bt projevilo, \u017ee elektromechanick\u00fd zam\u011b\u0159ovac\u00ed syst\u00e9m je p\u0159\u00edli\u0161 zraniteln\u00fd, nespolehliv\u00fd a nepru\u017en\u00fd, jin\u00fdmi slovy, \u010dasto nefungoval \u00fapln\u011b optim\u00e1ln\u011b, nebo v\u016fbec. D\u00edky tomu pak m\u011bly britsk\u00e9 jednotky s touto zbran\u00ed hor\u0161\u00ed v\u00fdsledky ne\u017e jednotky jin\u00fdch st\u00e1t\u016f, vybaven\u00fdch stejn\u011b. Syst\u00e9m se nakonec poda\u0159ilo modifikovat a vznikl takzvan\u00fd \u201e Stiffkey Sight\u201d k jeho\u017e obsluze p\u0159ibyl je\u0161t\u011b jeden \u010dlen os\u00e1dky. Vznikl tak\u00e9 lehk\u00fd dvoukolov\u00fd podvozek, ur\u010den\u00fd pro leteck\u00e9 v\u00fdsadky t\u00e9to zbran\u011b. Takto vybaven\u00e1 zbra\u0148 byla nazv\u00e1na \u201eQF 40 mm Mark XII\u201d a poprv\u00e9 nasazena byla v r\u00e1mci kanadsk\u00fdch jednotek v bitv\u011b o Aleuty.
\nExperimentovalo se s osazen\u00edm zbran\u011b na r\u016fzn\u00e1 vozidla s c\u00edle vytvo\u0159it samohybn\u00e9 protiletadlov\u00e9 d\u011blo. Plusem tohoto \u0159e\u0161en\u00ed je operativnost. Samohybn\u00e1 zbra\u0148 se m\u016f\u017ee pohybovat s jednotkami a v p\u0159\u00edpad\u011b ohro\u017een\u00ed spustit palbu bez zdlouhav\u00e9ho rozkl\u00e1d\u00e1n\u00ed slo\u017een\u00e9ho ta\u017een\u00e9ho d\u011bla. Osazen\u00edm na podvozek tanku Crusader vznikl Crusader III AA Mk.I. Vzikla, a ve v\u011bt\u0161\u00edm po\u010dtu, i leh\u010d\u00ed samohybn\u00e1 verze, na podvozku 30.cwt Morrise. Byly nasazeny nap\u0159\u00edklad v Normandii. Zaj\u00edmav\u00e9ho pou\u017eit\u00ed se do\u010dkaly v Africe, b\u011bhem druh\u00e9 bitvy u El Alameinu. Zde st\u0159\u00edlely horizont\u00e1ln\u011b trasovac\u00edmi n\u00e1boji, a ozna\u010dovali bezpe\u010dn\u00fd koridor n\u011bmeck\u00fdmi minov\u00fdmi poli. Tato praxe byla pak pou\u017eita i v Evrop\u011b, kde v\u00fdbuchy barevn\u011b odli\u0161en\u00e9 trasovac\u00ed munice definovaly osu r\u016fzn\u00fdch formac\u00ed p\u0159i no\u010dn\u00edch \u00fatoc\u00edch velk\u00e9ho rozsahu.<\/p>\n

\"kan\u00f3ny<\/a>

Kan\u00f3ny Bofors r\u00e1\u017ee 40 mm jsou vybaveny i letouny palebn\u00e9 podpory AC-130. Dva Boforsy zde dopl\u0148uj\u00ed dva 20 mm rota\u010dn\u00ed kan\u00f3ny Vulcan a 105 mm houfnice. Zdroj: Greg Goebel<\/a> – https:\/\/www.flickr.com\/photos\/37467370@N08\/7317306896<\/a>, CC BY-SA 2.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=22121515<\/a><\/p><\/div>\n

Zbra\u0148 houfn\u011b vyu\u017e\u00edvalo tak\u00e9 britsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo. A vrac\u00edme se na za\u010d\u00e1tek, pou\u017e\u00edvali ji vlastn\u011b v\u0161ichni. Ameri\u010dan\u00e9 dokonce zah\u00e1jili svoji v\u00fdrobu bez licence, kterou pak \u0159e\u0161ili dodate\u010dn\u011b. Osadili zbra\u0148 na podvoze tanku M 24 Chaffee, \u010d\u00edm\u017e vznikl M 19 GMC. N\u011bmci z\u00edskali mno\u017estv\u00ed t\u011bchto zbran\u00ed v Polsku, ve Francii a v Norsku. Japonci uko\u0159istili tyto zbran\u011b v Singapuru a d\u00e1le je vyr\u00e1b\u011bli. V\u0161ichni u\u017eivatel\u00e9 zbran\u011b ponechali ve slu\u017eb\u011b i b\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky – n\u011bkter\u00e9 slou\u017e\u00ed dodnes. Po v\u00e1lce, v dob\u011b, kdy za\u010dala b\u00fdt masivn\u011bji nasazov\u00e1na proudov\u00e1 letadla, se v\u0161ak zjistilo, \u017ee by bylo t\u0159eba zv\u00fd\u0161it v\u00fdkon zbran\u011b. Toho se doc\u00edlilo prodlou\u017een\u00edm hlavn\u011b o deset r\u00e1\u017e\u00ed a v t\u00e9to podob\u011b se tak\u00e9 zbra\u0148 dodnes vyr\u00e1b\u00ed. By\u0165 do\u0161lo k d\u00edl\u010d\u00edm modernizac\u00edm, kter\u00e9 d\u00e1le zv\u00fd\u0161ily rychlost palby. D\u011bla Bofors r\u00e1\u017ee 40mm jsou tak\u00e9 osazena ve speci\u00e1ln\u00edm \u00fato\u010dn\u00e9m letounu AC-130.
\nD\u011bla Bofors v britsk\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch byla – v ta\u017een\u00e9m uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed – na boji\u0161t\u011b dopravov\u00e1na vozy Morris Commercial 30.cwt, pozd\u011bji pak Morris Quad.
\nTechnick\u00e9 \u00fadaje:<\/p>\n