{"id":4701,"date":"2022-10-25T09:58:34","date_gmt":"2022-10-25T08:58:34","guid":{"rendered":"http:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=4701"},"modified":"2022-10-25T09:58:34","modified_gmt":"2022-10-25T08:58:34","slug":"zis-5","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=4701","title":{"rendered":"ZiS-5"},"content":{"rendered":"
\"ZiS-5\"<\/a>

ZiS-5, exportn\u00ed verze, zachycen\u00e1 ve \u0160pan\u011blsku. Zdroj: Spanish Coches<\/a> – ZiS 3CH<\/a>, CC BY 2.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=38116684<\/a><\/p><\/div>\n

ZiS – 5 byl jedn\u00edm z nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00edch vozidel sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy a d\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee byl pro Rusy t\u00edm, \u010d\u00edm byl Opel Blitz pro N\u011bmce. V\u016fz, p\u016fvodn\u011b civiln\u00ed, se znakem n\u00e1prav 4×2, nebyl nijak technicky p\u0159evratn\u00fd. Naopak, a to bylo v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m i v\u00e1le\u010dn\u00e9m SSSR d\u016fle\u017eit\u00e9, byl jednoduch\u00fd, \u0159\u00eddit ho zvl\u00e1dl i negramotn\u00fd \u010deled\u00edn a opravu mohla prov\u00e1d\u011bt ka\u017ed\u00e1 jen trochu vybaven\u00e1 d\u00edlna \u010di kov\u00e1rna. V dob\u011b, kdy vznikl, je\u0161t\u011b nikdo netu\u0161il, jak n\u00e1ro\u010dn\u00fd \u00fakol m\u00e1 tohle auto p\u0159ed sebou.
\nKoncem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v tehdy je\u0161t\u011b carsk\u00e9m Rusku do\u0161li k z\u00e1v\u011bru, \u017ee arm\u00e1da pot\u0159ebuje jednotn\u00fd vozov\u00fd park, nebo\u0165 to usnad\u0148uje z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, i opravy. Proto byla zah\u00e1jena stavba celkem p\u011bti automobilov\u00fdch z\u00e1vod\u016f, kter\u00e9 m\u011bly svou produkc\u00ed situaci \u0159e\u0161it. Jedn\u00edm byla firma AMO, kte\u00e1 m\u011bla pro arm\u00e1du vyr\u00e1b\u011bt v licenci FIAT 15Ter pod n\u00e1zvem AMO F-15. Vozidlo uvezlo v ter\u00e9nu tunu, na silnici je\u0161t\u011b o polovinu v\u00edc. Pot\u0159eba nov\u00fdch v\u00fdkonn\u00fdch n\u00e1kladn\u00edch aut se po revoluci je\u0161t\u011b prohloubila. V roce 1927 tak p\u0159i\u0161el p\u0159\u00edkaz ukon\u010dit v\u00fdrobu AMO F-15 a p\u0159ej\u00edt na v\u00fdrobu nov\u00e9ho typu tak, aby v roce 1930 dosahovala ro\u010dn\u00ed produkce 12 000 a do dal\u0161\u00edho roku se zdvojn\u00e1sobila.To byl \u00fakol velmi n\u00e1ro\u010dn\u00fd, nebo\u0165 s t\u00edm nikdo nem\u011bl zku\u0161enosti. AMO F-15 se vyr\u00e1b\u011blo v maxim\u00e1ln\u00edm po\u010dtu 3 000 voz\u016f ro\u010dn\u011b. Ne\u0161lo o s\u00e9riovou v\u00fdrobu, AMO fungovalo sp\u00ed\u0161e jako manufaktura. Se sriovou v\u00fdrobou ov\u0161em nebyl jedin\u00fd probl\u00e9m. Vyvst\u00e1vala tak\u00e9 ot\u00e1zka, co<\/b> vlastn\u011b vyr\u00e1b\u011bt. Cel\u00e1 situace notn\u011b sm\u011b\u0159ovala k tomu, \u017ee bylo t\u0159eba nakoupit na z\u00e1pad\u011b. Kapitalistick\u00e9m, a vlastn\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00e9m. Skupiny sov\u011btsk\u00fdch odborn\u00edk\u016f vyrazily do sv\u011bta, aby se poohl\u00e9dly po vhodn\u00e9m \u201eknow-how\u201d.<\/p>\n

\"ZiS-5\"<\/a>

ZiS-5 na v\u00fdstavce historick\u00e9 bojov\u00e9 techniky v Gork\u00e9ho parku v Moskv\u011b, p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti dne V\u00edt\u011bzstv\u00ed. Zdroj: Stolbovsky<\/a> – Own work, CC BY-SA 3.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=119171031<\/a><\/p><\/div>\n

Jejich zji\u0161t\u011bn\u00ed byla neradostn\u00e1. Nep\u0159\u00edzniv\u011b vych\u00e1zely p\u0159edev\u0161\u00edm n\u00e1klady, d\u00edky tomu, \u017ee materi\u00e1ly v Sov\u011btsk\u00e9m svazu vych\u00e1zely podstatn\u011b dr\u00e1\u017e, zhruba na \u010dty\u0159n\u00e1sobek. Bylo tedy zefektivnit cel\u00fd v\u00fdrobn\u00ed proces od z\u00e1kladu. Jako nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed se Rus\u016fm jevili ameri\u010dt\u00ed v\u00fdrobci, mimo jin\u00e9 i d\u00edky tomu, \u017ee zde v prvn\u00ed \u0159ad\u011b byly vyr\u00e1b\u011bny automobily s\u00e9riovou metodou. Volba padla na Autocar CA o nosnosti 2,5 tuny. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee jedn\u00edm z faktor\u016f, kter\u00e9 toto rozhodnut\u00ed ovlivnily, byl i fakt, \u017ee se tento v\u016fz montoval i v zem\u00edch Latinsk\u00e9 Ameriky, co\u017e d\u00e1valo jistou nad\u011bji na mal\u00e9 n\u00e1roky na odbornost v\u00fdrobn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f.
\nNakonec odborn\u00e1 komise s po\u017eehn\u00e1n\u00edm z Moskvy v kv\u011btnu 1929 podepsala smlouvu s obchodn\u00ed spole\u010dnost\u00ed Brandt. Ta zahrnovala i modernizaci v\u00fdrobn\u00edho z\u00e1vodu, aby byl schopen vyr\u00e1b\u011bt a\u017e 25 000 voz\u016f ro\u010dn\u011b s n\u00e1klady 4 000 rubl\u016f na v\u016fz. Projekt m\u011bl b\u00fdt hotov do \u0159\u00edjna a na rekonstrukci dostali Ameri\u010dan\u00e9 lh\u016ftu do poloviny roku 1930. Spolupr\u00e1ce v\u0161ak sk\u0159\u00edpala. Rekonstrukci nakonec Rusov\u00e9 dokon\u010dili sami. Dal\u0161\u00ed probl\u00e9m byl s dokumentac\u00ed. zat\u00edmco Rusov\u00e9 o\u010dek\u00e1vali kompletn\u00ed dokumentaci, Ameri\u010dan\u00e9 dodali jen podstestavy. Bylo to proto, \u017ee v USA se vyr\u00e1b\u011bla u\u017e tehdy auta jako dnes, ted mont\u00e1\u017e\u00ed celk\u016f od subdodavatel\u016f. V SSSR se to ov\u0161em takto ned\u011blalo.
\nBylo tedy nutno rozebrat vzorov\u00fd v\u016fz a dokumentaci zhotovit. I p\u0159esto v\u00fdroba vozidla, ozna\u010den\u00e9ho jako AMO – 2 za\u010dala v roce 1930. Zat\u00edm z dovezen\u00fdch d\u00edl\u016f. Dovoz postupn\u011b nahrazovala dom\u00e1c\u00ed produkce. Kabinu a korbu, kterou zvl\u00e1dli sami, ov\u0161em d\u011blali po sv\u00e9m. Zejm\u00e9na jednodu\u0161eji a levn\u011bji. V roce 1931 vznik\u00e1 na prodlou\u017een\u00e9m \u0161asi autobus AMO – 4. Po\u010d\u00e1tkem \u0159\u00edjna se p\u0159e\u0161lo na v\u00fdrobu kompletn\u011b ze sov\u011btsk\u00fdch d\u00edl\u016f a v\u016fz byl p\u0159ezna\u010den na<\/p>\n

\"Autobus<\/a>

Autobus ZiS-8 v Moskv\u011b. Zdroj: Pulux11<\/a> – Own work, CC BY-SA 4.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=72180396<\/a><\/p><\/div>\n

AMO – 3. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bnou byla jin\u00e1 zadn\u00ed n\u00e1prava. Konstrukt\u00e9\u0159i \u0159e\u0161ili mal\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek. P\u016fvodn\u00ed americk\u00e1 n\u00e1prava m\u011bla nosnost jen 2,5 tuny. N\u00e1prava s v\u011bt\u0161\u00ed nosnost\u00ed byla ale v\u011bt\u0161\u00ed (rozvodovka ve st\u0159edu) a tak byl nakonec zkonstruov\u00e1n kompromis. M\u011bl po\u017eadovanou nosnost, av\u0161ak mal\u00e9 rozm\u011bry. Z\u00e1rove\u0148 se v\u0161ak uk\u00e1zalo, \u017ee nekvalifikovan\u00ed pracovn\u00edci ani na takto jednoduch\u00e9m voze nemohou odv\u00e9st stoprocentn\u00ed pr\u00e1ci. Pom\u011brn\u011b velk\u00e1 \u010d\u00e1st vyroben\u00fdch voz\u016f se vracela do tov\u00e1rny s r\u016fzn\u00fdmi v\u00fdrobn\u00edmi vadami.
\nKrom technick\u00fdch probl\u00e9m\u016f v\u0161ak byla s vozidly spojena i inovativn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. Vozy nap\u0159\u00edklad disponovaly od motoru poh\u00e1n\u011bn\u00fdm kompresorem, kter\u00fd umo\u017enil, aby si obsluha p\u0159i defektu sama dofoukla pneumatiky. Po\u010d\u00edtalo se s dal\u0161\u00edmi za\u0159\u00edzen\u00edmi a na p\u0159evodovce na n\u011b byl p\u0159ipraven pohon. Vozidlo bylo tak\u00e9 prvn\u00edm sov\u011btsk\u00fdm vozem s kapalinov\u00fdmi brzdami – aspo\u0148 na jedn\u00e9 n\u00e1prav\u011b. V\u00fdroba byla zjednodu\u0161ea, a co nemuselo b\u00fdt z barevn\u00e9ho kovu, z n\u011bj tak\u00e9 nebylo. Sov\u011bti se sna\u017eili ud\u011blat v\u016fz lep\u0161\u00ed ne\u017e origin\u00e1l. Minim\u00e1ln\u011b z hlediska n\u00e1ro\u010dnosti v\u00fdroby a ceny se z\u00e1m\u011br vyda\u0159il. Jako testovac\u00ed polygon pak poslou\u017eily dlouh\u00e9 expedice, kter\u00e9 byly i z propaga\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f po\u0159\u00e1d\u00e1ny. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je pak v\u00fdprava z Moskvy na pou\u0161\u0165 Karakum. Spolu s AMO – 3 v konvoji jely i GAZy A a AA an\u011bkolik dal\u0161\u00edch voz\u016f. Vozy vyrazily po\u010d\u00e1tkem \u010dervna 1933 a \u010dekalo je kolem 10 000 km. V t\u00e9 dob\u011b u\u017e m\u011bly AMO – 3 na chladi\u010di \u0161t\u00edtek ZiS. Vozy byly p\u0159ed cestou i b\u011bhem n\u00ed st\u00e1le upravov\u00e1ny. Poznatky sesb\u00edran\u00e9 b\u011bhem cesty pak poslou\u017eily pro dal\u0161\u00ed \u00fapravy.V roce 1933, po celkem 34 000 kusech, byla v\u00fdroba AMO – 3 ukon\u010dena, nebo\u0165 se m\u00edsto d\u00edl\u010d\u00edch \u00faprav jevilo jako lep\u0161\u00ed z\u00e1sadn\u011bji zrekonstruovat cel\u00fd projekt. Tak vznik\u00e1 nov\u00fd model AMO – 5, po p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed tov\u00e1rny p\u0159ezna\u010den\u00fd na ZiS – 5. Oproti AMO – 3 m\u011bl ZiS – 5 p\u0159evrtan\u00fd motor. To sice zv\u00fd\u0161ilo spot\u0159ebu, na druhou stranu v\u0161ak stoupl v\u00fdkon, a motor byl m\u00e9n\u011b citliv\u00fd na kvalitu paliva. V\u016fz dostal novou,<\/p>\n

\"Polop\u00e1sov\u00e1<\/a>

Odvozen\u00e1 polop\u00e1sov\u00e1 verze ZiS-42. Zdroj: Unknown author – \u041a\u0438\u0440\u0438\u043d\u0434\u0430\u0441 \u0410. \u041f\u043e\u043b\u0443\u0433\u0443\u0441\u0435\u043d\u0438\u0447\u043d\u044b\u0435 \u0432\u0435\u0437\u0434\u0435\u0445\u043e\u0434\u044b \u041a\u0440\u0430\u0441\u043d\u043e\u0439 \u0410\u0440\u043c\u0438\u0438. \u2014 \u041c.:\u0418\u0437\u0434.\u0446\u0435\u043d\u0442\u0440 \u00ab\u042d\u043a\u0441\u043f\u0440\u0438\u043d\u0442\u00bb. 2004 \u0433. \u2014 48 \u0441. \u2014 3000 \u044d\u043a\u0437., Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=7967430<\/a><\/p><\/div>\n

jednodu\u0161\u0161\u00ed a spolehliv\u011bj\u0161\u00ed p\u0159evodovku. Byl zjednodu\u0161en kardan. Vozidlo p\u0159ich\u00e1z\u00ed o hydraulick\u00e9 brzdy. Z pikantn\u00edho d\u016fvodu. Byly moc \u00fa\u010dinn\u00e9 a ni\u010dily tak nedostatkov\u00e9 pneumatiky. Korba byla tak\u00e9 inovov\u00e1na. \u00dapravami stoupla hmotnost, av\u0161ak stoupla i nosnost. Na ZiSu – 5 se tak\u00e9 poprv\u00e9 objevuje vzduchov\u00fd filtr. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti ani konstrukce zaplachtov\u00e1n\u00ed korby. Ta se dala sejmout a sestavit na zemi jako stan.
\nNa rok 1933 byl vyty\u010den pl\u00e1n vyrobit 19 000 nov\u00fdch ZiS\u016f – 5 a 150 t\u0159\u00edos\u00fdch ZiS\u016f – 6. Ten se splnit patrn\u011b nepoda\u0159ilo, proto\u017ee ostr\u00e1 produkce za\u010dla a\u017e v prosinci 1933. Od Zisu – 5 se pak odvozovaly dal\u0161\u00ed varianty. Autobus, podobn\u00fd AMO – 4 byl ZiS – 8, sedlov\u00fd taha\u010d ZiS – 10. Prodlou\u017een\u00e9 podvozky pro speci\u00e1ln\u00ed n\u00e1stavby ZiS – 11 a Dlouh\u00e9 valn\u00edky ZiS – 12. Probl\u00e9my se \u0159e\u0161ily za pochodu. Bylo t\u0159eba upravit p\u0159evodovku, jej\u00ed\u017e rychlosti p\u0159i v\u011bt\u0161\u00edm zat\u00ed\u017een\u00ed vyskakovaly. Podobn\u011b p\u0159i vy\u0161\u0161\u00edch zat\u00ed\u017een\u00edch trp\u011bla rozvodovka. Problematick\u00e9 byly i kabur\u00e1tory. P\u016fvodn\u00ed americk\u00e9 byly kvalitn\u011bj\u0161\u00ed, auto s nimi m\u011blo men\u0161\u00ed spot\u0159ebu. Ov\u0161em i men\u0161\u00ed v\u00fdkon.
\nKdy\u017e se poda\u0159ilo vy\u0159e\u0161it probl\u00e9my typu, objevil se o v\u016fz z\u00e1jem i v zahrani\u010d\u00ed. Turecko koupilo 570 ZiS\u016f – 5 a 6 a 40 autobus\u016f ZiS – 8. Dal\u0161\u00edmi odb\u011brateli se staly pobaltsk\u00e9 zem\u011b a \u00cdr\u00e1n. Exportn\u00ed vozy m\u011bly ozdobn\u00e9 prvky, kter\u00e9 na dom\u00e1c\u00edch p\u0159\u00edli\u0161 nebylo. Dost \u010dasto se na exportn\u00ed vozy tak\u00e9 montovaly v\u011bt\u0161\u00ed pneu. Vozidla byla toti\u017e v zahrani\u010d\u00ed \u010dasto p\u0159et\u011b\u017eov\u00e1na. Dal\u0161\u00ed zaj\u00edmav\u00fd experiment, co se t\u00fd\u010de transportn\u00ed kapacity, prob\u011bhl v roce 1937. Z Moskvy do Kyjeva a zp\u011bt se vydala vozidla ZiS spolu s JaZy – 6 a n\u011bmeck\u00fdmi B\u00fcssingy. Na celkov\u00e9 vzd\u00e1lenosti 2200 km t\u00e1hly ka\u017ed\u00fd dva p\u0159\u00edv\u011bsy s n\u00e1kladem kolem deseti tun. Vozidla si s takov\u00fdm n\u00e1kladem poradila, a teoreticky prok\u00e1zala mo\u017enost takov\u00e9 n\u00e1klady rychlost\u00ed kolem 25 km\/h vozit. Proto byl schv\u00e1len prooz soupravy s celkov\u00fdm n\u00e1kladem dev\u011bt tun. V praxi to bylo hor\u0161\u00ed.<\/p>\n

\"Sanitn\u00ed<\/a>

Odvozen\u00fd sanitn\u00ed v\u016fz ZiS-44. Pobral a\u017e 18 zran\u011bn\u00fdch. Zdroj: Aleksandr Markin – ZIS-44<\/a>, CC BY-SA 2.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=31935978<\/a><\/p><\/div>\n

Motory se nadm\u011brn\u011b opot\u0159ebov\u00e1valy, podpalovaly se ventily a doch\u00e1zelo k po\u0161kozen\u00edm p\u0159eh\u0159\u00e1t\u00edm. Nav\u00edc, \u0159\u00edzen\u00ed takov\u00e9 soupravy, kdy p\u0159\u00edv\u011bsy m\u011bly jen n\u00e1jezdov\u00e9 mechanick\u00e9 brzdy, bylo v p\u0159\u00edpad\u011b dvou p\u0159\u00edv\u011bs\u016f opravdu na ost\u0159\u00ed b\u0159itvy. Jako daleko lep\u0161\u00ed se jevil taha\u010d ZiS – 10 (viz v\u00fd\u0161e) s n\u00e1v\u011bsem. A\u010dkoli m\u011bl lep\u0161\u00ed vlastnosti ne\u017e souprava a dvojn\u00e1sobnou p\u0159epravn\u00ed kapacitu proti s\u00f3lu, vyrobilo se do roku 1941 jen asi 760 kus\u016f. Produkce skon\u010dila s dod\u00e1vkami Lend and Lease. Podobn\u011b to bylo se skl\u00e1p\u011b\u010dem. Ten byl sice navr\u017een u\u017e v roce 1936 a byl pom\u011brn\u011b pokrokov\u00fd. Skl\u00e1p\u011bl se sice ru\u010dn\u011b, ale i tak v\u00fdznamn\u011b zjednodu\u0161il manipulaci. Ty se vyr\u00e1b\u011bly P\u0159ed v\u00e1lkou a pak jejich produkce a\u017e do konce v\u00e1lky ustala. Pom\u011brn\u011b poveden\u00fd byl i autobus. Ten m\u011bl d\u00edky podvozku z n\u00e1kla\u010f\u00e1ku pom\u011brn\u011b dobrou p\u016fchodivost, co\u017e se na rusk\u00fdch cest\u00e1ch hodilo. Na druhou stranu, d\u00edky t\u00e9to konstrukci a jen d\u0159ev\u011bn\u00fdm lavic\u00edm nebyl nijak pohodln\u00fd. Za v\u00e1lky se ov\u0161em hodily k evakuac\u00edm, a byla zdokumentov\u00e1na situace, kdy autobusy ZiS – 8 nejen \u017ee dopravovaly na frontu \u017eivou s\u00edlu, ale dokonce t\u00e1hly i d\u011bla. A to v\u010detn\u011b t\u011b\u017ek\u00fdch, 152mm houfnic. Od roku 1938 se pak vyr\u00e1b\u011bla inovovan\u00e1, v\u00fdrazn\u011b pohodln\u011bj\u0161\u00ed varianta ZiS – 16, ze kter\u00e9 byla n\u00e1sledn\u011b odvozena sanitn\u00ed verze.Do osudn\u00e9ho roku 1941 bylo vyrobeno na 325 000 ZiS\u016f – 5. A v\u00fdroba d\u00e1le pokra\u010dovala. I kdy\u017e kv\u016fli ohro\u017een\u00ed postupem N\u011bmc\u016f od \u0159\u00edjna za Uralem. Ale u\u017e v \u00fanoru 1942 se cel\u00fd z\u00e1vod, \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed krom\u011b stroj\u016f a z\u00e1zem\u00ed tak\u00e9 7000 ( s rodinami 16 000) zam\u011bstnanc\u016f st\u011bhuje zase zp\u00e1tky. Jakkoli byl v\u016fz proti Autocaru CA notn\u011b zjednodu\u0161en, pro poln\u00ed slu\u017ebu to bylo m\u00e1lo. ZiS – 5V (Vojennyj) m\u011bl celod\u0159ev\u011bnou budku i korbu, a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch prvk\u016f, nap\u0159\u00edklad osv\u011btlen\u00ed tak\u00e9 pro\u0161lo redukc\u00ed. T\u00edm se u\u0161et\u0159ilo v\u00edce ne\u017e 200 kg oceli. Jeho produkce m\u011bla nab\u00edhat pr\u00e1v\u011b v dob\u011b p\u0159esunu zp\u011bt zpoza Uralu, a d\u00edky komplikac\u00edm p\u0159i tomto p\u0159esunu se zdr\u017eela o dlouh\u00e9 \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce. ZiSy – 5 a 5V byly jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e britsk\u00e1 a americk\u00e1 soudob\u00e1 vozidla, kter\u00e9 Rusov\u00e9 dostali. Tak\u00e9 nebyly moc stav\u011bn\u00e9 pro j\u00edzdu v ter\u00e9nu. Ale, a to bylo dl\u016fle\u017eit\u00e9, jezdily t\u00e9m\u011b\u0159 na cokoli a byly schopn\u00e9 mazat t\u00e9m\u011b\u0159 jak\u00fdmkoli mazadlem. Jezdily ve vedru, v pov\u011bstn\u00fdh rusk\u00fdch mrazech. I gener\u00e1ln\u00ed opravu zvl\u00e1dla poln\u00ed d\u00edlna.<\/p>\n

\"ZiS-5<\/a>

ZiS-5 s protiletadlov\u00fdm sv\u011btlometem v Pam\u00e1tkov\u00e9m koplexu – Muzeu Saljut, Pob\u011bda v Orenburgu na Urale<\/p><\/div>\n

Na ZiS – 5 se montovala cel\u00e1 \u0159ada vojensk\u00fdch n\u00e1staveb. Nap\u0159\u00edklad protiletadlov\u00e9 verze, vyzbrojen\u00e9 od \u010dty\u0159mont\u00e1\u017ee kulometu Maxim a\u017e po kan\u00f3ny 72K ve dvojmont\u00e1\u017ei. Ta u\u017e se ale montovala na odvozen\u00fd ZiS – 12, nebo 14. Na stejn\u00e9m podvozku pak vozidlo mohlo n\u00e9st protiletadlov\u00fd sv\u011btlomet. Vozidla vozila i mobiln\u00ed elektrocentr\u00e1ly, nebo pontonov\u00e9 mosty. Velkou skupinou byly tak\u00e9 cisterny. Na vodu, na benzin a dokonce i na kysl\u00edk. V roce 1944 vznikla i poj\u00edzdn\u00e1 v\u00fdrobna kysl\u00edku na b\u00e1zi ZiSu – 5. Vozidla pro dopravu vody a maziv disponovala benzinov\u00fdm kotlem pro oh\u0159ev n\u00e1kladu. To bylo za rusk\u00fdch zim zapot\u0159eb\u00ed. Na podvozku ZiSu – 5 se stav\u011bly po\u017e\u00e1rn\u00ed \u017eeb\u0159\u00edky i autoje\u0159\u00e1by s nosnost\u00ed a\u017e t\u0159\u00ed tun. Dal\u0161\u00ed \u0161k\u00e1lu mo\u017en\u00fdch vyu\u017eit\u00ed poskytovala sk\u0159\u00ed\u0148ov\u00e1 n\u00e1stavba. ZiS – 5 se vyr\u00e1b\u011bl a\u017e do roku 1947, kdy byl nahrazen modern\u011bj\u0161\u00edl ZiSem – 150. Do t\u00e9 doby se vyrobil v\u00edce ne\u017e mili\u00f3n kus\u016f. ZiS – 5 byl pro Sov\u011btsk\u00fd Svaz velmi v\u00fdznamn\u00fdm vozem.<\/p>\n

 <\/p>\n

Technick\u00e9 \u00fadaje:<\/p>\n

    \n
  • D\u00e9lka: 6 060 mm<\/li>\n
  • \u0160\u00ed\u0159ka: 2 240 mm<\/li>\n
  • V\u00fd\u0161ka: 2 160 mm<\/li>\n
  • Hmotnost: 3 100 kg<\/li>\n
  • Nosnost: 3 000 kg<\/li>\n
  • Motor: z\u00e1\u017eehov\u00fd \u0161estiv\u00e1lcov\u00fd \u0159adov\u00fd o obsahu 5 555 cm3 a v\u00fdkonu 54 kW (73 k)<\/li>\n
  • Max. rychlost: 60 km\/h<\/li>\n
  • Dojezd: 195 km<\/li>\n
  • Pohon: 4×2<\/li>\n<\/ul>\n

    J\u00e1 stav\u011bl ZiS – 5 patrn\u011b z produkce PST. Stav\u011bl se celkem p\u011bkn\u011b, nekomplikovan\u011b. Podvozek jsem postavil jsem v\u00edcem\u00e9n\u011b krabi\u010dkov\u011b, ov\u0161em stavebnice byla p\u016fvodn\u011b coby mobiln\u00ed raketomet BM – 13. Ten jsem na n\u011bj ov\u0161em nepostavil, nechal jsem si ho na Studebaker a na ZiSe jsem postavil cisternu z jin\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed produkce. Vozidlo jsem nat\u0159el sov\u011btskou tmavou zelen\u00ed, Aplikoval \u201epozn\u00e1vac\u00ed zna\u010dky\u201d, rud\u00e9 hv\u011bzdy a n\u00e1pis na cisternu. Pak jsem cel\u00fd model pokryl b\u00edl\u00fdm filtrem, simuluj\u00edc\u00edm n\u00e1mrazu a nakonec aplikoval sn\u00edh z pr\u00e1\u0161ku do pe\u010diva. Jeliko\u017e jsem obtisky skl\u00e1dal v\u0161elijak, dovoluji si ozna\u010dit jednotkovou p\u0159\u00edslu\u0161nost jako nezn\u00e1mou. Boji\u0161t\u011b snad net\u0159eba ani zmi\u0148ovat a vzhledem k tomu, \u017ee se ZiS – 5 vyr\u00e1b\u011bl po celou dobu v\u00e1lky, m\u016f\u017ee to b\u00fdt kteroukoli v\u00e1le\u010dnou zimu v SSSR.<\/p>\n\n\t\t