{"id":5296,"date":"2023-11-05T09:33:36","date_gmt":"2023-11-05T08:33:36","guid":{"rendered":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=5296"},"modified":"2023-11-05T09:33:36","modified_gmt":"2023-11-05T08:33:36","slug":"junkers-ju-88","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?page_id=5296","title":{"rendered":"Junkers Ju-88"},"content":{"rendered":"
\"Junkers<\/a>

Junkers Ju-88 A-4 106. skupiny pob\u0159e\u017en\u00edho letectva (K\u00fcstenfliegergruppe) na leti\u0161ti ve Francii v roce 1942. Prob\u00edh\u00e1 nakl\u00e1dka pum. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 101I-363-2256-11A \/ Rompel \/ CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=5477235<\/a><\/p><\/div>\n

P\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou se n\u011bmeck\u00e9 letectvo prudce vyv\u00edjelo. Hitler samoz\u0159ejm\u011b v\u011bd\u011bl, co chyst\u00e1 Evrop\u011b a pot\u0159eboval k tomu prost\u0159edky. A pr\u016fmysl, utlumen\u00fd po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159evratn\u00fdch stroj\u016f nenab\u00edzel. Tuto situaci pot\u0159eboval zm\u011bnit, ne\u017e se vyd\u00e1 na cestu v\u00e1lky. U st\u00edhac\u00edch stroj\u016f sliboval slu\u0161n\u00e9 v\u00fdkony tehdy nov\u00fd Messerchmitt Bf-109, st\u0159emhlav\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed m\u011bly zaji\u0161\u0165ovat vynikaj\u00edc\u00ed Stuky, Junkersy Ju-87. N\u011bmecku chyb\u011bly bombard\u00e9ry a bitevn\u00edky. Vznikal sice Dornier Do-17, ale to bylo v z\u00e1sad\u011b upraven\u00e9 po\u0161tovn\u00ed letadlo. A podobn\u00e1 situace byla i u Heinkelu He-111. V roce 1934 byla tak vypsan\u00e1 sout\u011b\u017e na letadlo tehdy v Evrop\u011b obl\u00edben\u00e9, av\u0161ak problematick\u00e9 kategorie \u201eKampfzerst\u00f6rer,\u201c co\u017e m\u011bl b\u00fdt stroj, spojuj\u00edc\u00ed v sob\u011b rychl\u00fd bombard\u00e9r, t\u011b\u017ek\u00fd st\u00edha\u010d a bitevn\u00ed. Jeliko\u017e po\u017eadavky na tyto letouny b\u00fdvaj\u00ed \u010dasto protich\u016fdn\u00e9, stroj, podle tohoto zad\u00e1n\u00ed se rodil pom\u011brn\u011b t\u011b\u017eko. Ostatn\u011b, v Evrop\u011b vznikl snad jedin\u00fd stroj podle takov\u00e9ho zad\u00e1n\u00ed, a to byl britsk\u00fd Bristol Beaufighter, a ani ten nebyl zdaleka ide\u00e1ln\u00ed a trp\u011bl stejn\u00fdmi neduhy, jak\u00e9 vykzovaly n\u00e1vrhy n\u011bmeck\u00fdch firem. Nakonec byla sout\u011b\u017e po ur\u010dit\u00fdch z\u00e1kulisn\u00edch jedn\u00e1n\u00edch zru\u0161ena a vyps\u00e1na nov\u00e1, na \u201eZerst\u00f6rer,\u201c tedy ni\u010ditel, bitevn\u00edk, \u00fato\u010dn\u00fd letoun a \u201eSchnellbomber,\u201c tedy rychl\u00fd bombard\u00e9r. Lze se domn\u00edvat, \u017ee na tom m\u011bl nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl Willy Messerschmitt, nebo\u0165 j\u00edm vyv\u00edjen\u00fd Bf-110, kter\u00fd p\u016fvodn\u00edmu zad\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 nevyhovoval, najednou p\u0159esn\u011b pasoval do prvn\u00ed kategorie nov\u00e9 sout\u011b\u017ee. Hodilo se to tak\u00e9 ale ostatn\u00edm firm\u00e1m, proto\u017ee vojensk\u00e9 modifikace civiln\u00edch, v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch stroj\u016f spadaly do t\u00e9 druh\u00e9. Junkers nem\u011bl vhodn\u00fd civiln\u00ed stroj a tak stav\u011bl od z\u00e1klad\u016f vojensk\u00e9 stroje. Nab\u00eddl RLM celkem dva projekty, Ju-85 a Ju-88. RLM vybralo Ju 88, kter\u00fd pak byl postaven v prototypech Ju 88 V-1 a\u017e V-3. O design letounu se postaral jednak vrchn\u00ed designer Ernst Zindel, kter\u00e9mu asistovali Heinrich Evers a tak\u00e9 americk\u00fd in\u017een\u00fdr Alfred Gassner. Posledn\u011b jmenovan\u00ed mu\u017ei spolu pracovali ve spole\u010dnosti Fokker Aircraft Corporation of America, tak\u017ee m\u011bli dostatek zku\u0161enost\u00ed pro konstrukci nov\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho letounu. K prvn\u00edmu letu do\u0161lo 21. prosince 1936. Posledn\u00ed z prototyp\u016f, poh\u00e1n\u011bn\u00fd motory Jumo 211 A (1 000 k), prok\u00e1zal v\u00fdborn\u00e9 letov\u00e9 vlastnosti a RLM ihned objednalo dal\u0161\u00ed t\u0159i prototypy. Ov\u011b\u0159ovaly se nejenom letov\u00e9 parametry, ale i konstrukce se modifikovala pro hromadnou v\u00fdrobu. Nakonec bylo zal\u00e9t\u00e1no 10 prototyp\u016f a v b\u0159eznu 1939 p\u0159i\u0161la do v\u00fdroby ov\u011b\u0159ovac\u00ed Ju 88 A-0.
\nPrvn\u00ed s\u00e9riov\u00e1 verze byla pak Ju-88 A-1 s motory Jumo 211 G-1 (1 200 k), unesla 2 400 kg pum a m\u011bla v\u00fdzbroj \u0161esti kulomet\u016f MG 15. Krom\u011b pum bylo do pumovnice mo\u017en\u00e9 nainstalovat p\u0159\u00eddavn\u00e9 n\u00e1dr\u017ee. Nepo\u010detn\u00e1 subverze Ju-88 A-2 umo\u017e\u0148ovala start z nouzov\u00fdch ploch pomoc\u00ed p\u0159\u00eddavn\u00fdch raketov\u00fdch motor\u016f a Ju-88 A-3 byla neozbrojen\u00e1 cvi\u010dn\u00e1 subverze s dvoj\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm. V \u010dervenci 1940 za\u010dala Bitva o Brit\u00e1nii, a zde se uk\u00e1zaly n\u011bkter\u00e9 slabiny Ju-88. Proti kvalitn\u00edm Hurrican\u016fm a modern\u00edm Spitfir\u016fm vykazovaly n\u00edzk\u00fd v\u00fdkon, malou odolnost a slabou v\u00fdzbroj. Verze Ju-88 A-4 tak dostala nov\u00e9 motory Jumo 211 F nebo J o v\u00fdkonu 1340 kon\u00ed, bylo pos\u00edleno panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed kritick\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed a kulomety MG-15 byly nahrazeny modern\u011bj\u0161\u00edmi MG-81 a 131. V\u00fdkony t\u00e9to verze byly pro RLM naprosto uspokojiv\u00e9. Na z\u00e1klad\u011b verze A-4 byly stav\u011bny tropikalizovan\u00e9 verze, a to u\u017e ve v\u00fdrob\u011b. Byly ozna\u010deny jako A-9, 10 a 11.<\/p>\n

\"Ju-88<\/a>

Ju-88 D-1 v rumunsk\u00fdch barv\u00e1ch v N\u00e1rodn\u00edm muzeu US Air Force v Daytonu v Ohiu. Zdroj: ZLEA<\/a> – Own work, CC BY-SA 4.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=118472546<\/a><\/p><\/div>\n

Bitva o Brit\u00e1nii prok\u00e1zala n\u011bkter\u00e9 nedostatky, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt odstran\u011bny na Ju 88 A-4. Byly pou\u017eity motory Jumo 211 F nebo Jumo 211 J-1 (1 340 k), letoun m\u011bl zes\u00edlen\u00e9 panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed a zastaral\u00e9 kulomety MG 15 byly nahrazeny nov\u011bj\u0161\u00edmi MG 81 a MG 131. Tato subverze se vyr\u00e1b\u011bla hromadn\u011b a jej\u00ed v\u00fdkony byly pro RLM naprosto uspokojiv\u00e9. N\u011bkter\u00e9 subverze byly tropikalizov\u00e1ny ji\u017e p\u0159i v\u00fdrob\u011b, \u010d\u00edm\u017e vznikly Ju 88 A-9, A-10, A-11.
\nVerze Ju-88 B se v podstat\u011b nestav\u011bla. V\u00fdvoj\u00e1\u0159i zde pou\u017eili integr\u00e1ln\u00ed prosklenou kabinu, podobnou, jakou pozd\u011bji dostal Ju-188, v dob\u011b vzniku t\u00e9to verze p\u0159i\u0161lo v\u0161ak toto \u0159e\u0161en\u00ed RLM p\u0159\u00edli\u0161 avantgardn\u00ed a nep\u0159ijali jej. Nakonec vzniklo jen deset stroj\u016f, kter\u00e9 l\u00e9taly jako pr\u016fzkumn\u00e9, s v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edmi motory Jumo 213.
\nJunkers se, ani po rozd\u011blen\u00ed tendru v roce 1935, \u00fapln\u011b nevzdal my\u0161lenky, \u017ee by JU-55 mohl b\u00fdt i t\u011b\u017ek\u00fdm st\u00edha\u010dem. Od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku tedy vznikal jeden z prototyp\u016f v t\u00e9to podob\u011b. Ta dala vzniknout verzi Ju-88 C. S\u00e9riov\u011b se vyr\u00e1b\u011bla Ju-88 C-2, s motory Jumo 211 B-1, vyzbrojen\u00e1 t\u0159emi kulomety MG-17, a bu\u010fto jedn\u00edm velkor\u00e1\u017eov\u00fdm 15 mm kulometem MG-151, nebo dvacetimilimetrov\u00fdm kan\u00f3nem MG-FF. Osv\u011bd\u010dila se a byla d\u00e1le vyv\u00edjena. Mont\u00e1\u017e\u00ed v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edch Jumo 211 J-1 vznik\u00e1 verze Ju-88 C-4, kter\u00e1 dostala nav\u00edc dal\u0161\u00ed dva kan\u00f3ny ve st\u0159eleck\u00e9 van\u011b pod trupem. Verze Ju-88 C-6 m\u011bla pak proti p\u0159edchoz\u00ed verzi modifikovan\u00e9 panc\u00e9\u0159ov\u00e1n\u00ed a op\u011bt v\u00fdzbroj. V\u011bt\u0161ina C-6 l\u00e9tala jako denn\u00ed (C-6a), ale vznikly i no\u010dn\u00ed varianty (C-6b, c).
\nZ Ju-88 C-6a byla odvozena pr\u016fzkumn\u00e1 varianty Ju-88 D. Fotografick\u00e9 kamery byly spolu s p\u0159\u00eddavnou n\u00e1dr\u017e\u00ed um\u00edst\u011bny v pumovnici. Prvn\u00ed s\u00e9riov\u00e9 Ju-88 D-2 s motory Jumo 211 G-1 p\u0159ich\u00e1zely do slu\u017eby na podzim roku 1940. Zdr\u017een\u00ed subverze Ju 88 D-1 bylo zp\u016fsobeno motory Jumo 211 J-1, kter\u00e9 nebyly k dispozici. Op\u011bt byly ve v\u00fdrob\u011b n\u011bkter\u00e9 stroje tropikalizov\u00e1ny a daly tak vzniknout Ju-88 D-3 a D-4.
\nVra\u0165me se nyn\u00ed k no\u010dn\u00ed verzi Ju-88 C. Tato \u00faprava se p\u0159\u00edli\u0161 nevyvedla a tak bylo p\u0159ikro\u010deno k z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00edm \u00faprav\u00e1m konstrukce. Vznik\u00e1 verze Ju-88 G. Poprv\u00e9 vzl\u00e9t\u00e1 v l\u00e9t\u011b 1943. S\u00e9riov\u00e9 Ju-88 G-1 s motory BMW 801 D (1 750 k) byly vyzbrojeny \u010dty\u0159mi 20 mm kan\u00f3ny MG 151. Pro no\u010dn\u00ed st\u00edh\u00e1n\u00ed byl vybaven radiolok\u00e1torem FuG 220 Lichtenstein. Modifikac\u00ed radiolok\u00e1toru a mont\u00e1\u017e\u00ed kan\u00f3n\u016f “Schr\u00e4ge Musik” za kabinou vznikla Ju 88 G-4. Ve velk\u00e9 s\u00e9rii byly vyrobeny Ju 88 G-6 s motory Jumo 213 E (1 750 k) a r\u016fzn\u00fdmi typy radiolok\u00e1tor\u016f. Ju-88 G byly ke konci v\u00e1lky zp\u011btn\u011b pou\u017e\u00edvan\u00e9 jako bombard\u00e9ry, vzhledem ke sv\u00e9mu no\u010dn\u00edmu vybaven\u00ed byly schopn\u00e9 velmi p\u0159esn\u00fdch z\u00e1sah\u016f, jak spojene\u010dt\u00ed voj\u00e1ci, kte\u0159\u00ed se v \u010dervnu 1944 vylodili na kontinentu, ke sv\u00e9mu nepohodl\u00ed zjistili. Verze Ju-88 G-10 byla v podstat\u011b letounovou st\u0159elou. Zaj\u00edmav\u00fd projekt Mistel spojoval bombard\u00e9r, nacpan\u00fd trhavinou, jemu\u017e byla demontov\u00e1na kabina a v\u00fdzbroj, a st\u00edha\u010dku, um\u00edst\u011bnou na konstrukci na jeho h\u0159betu. \u0158\u00edzen\u00ed se ovl\u00e1dalo ze st\u00edha\u010dky, a po zam\u011b\u0159en\u00ed na c\u00edl pilot jednodu\u0161e \u0159\u00edzen\u00ed zaaretoval, se st\u00edha\u010dkou se odpojil a odl\u00e9tl. V\u00edce o t\u00e9matu p\u00ed\u0161u na jin\u00e9m m\u00edst\u011b<\/a> tohoto webu. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b nebyl to \u00fapln\u011b \u0161patn\u00fd n\u00e1pad a t\u011bsn\u011b p\u0159ed koncem v\u00e1lky bylo provedeno n\u011bkolik \u00fatok\u016f Mistely na strategick\u00e9 mosty.<\/p>\n

\"Ju-88<\/a>

No\u010dn\u00ed st\u00edhac\u00ed Junkers Ju 88G-6, p\u0159edloha na\u0161eho modelu. Tyto stroje byly v posledn\u00edch dvou letech v\u00e1lky \u00fasp\u011b\u0161n\u011b nasazov\u00e1ny proti no\u010dn\u00edm n\u00e1let\u016fm RAF. Fotografie je patrn\u011b po\u0159\u00edzena a\u017e po v\u00e1lce, proto\u017ee ji ud\u011blal fotograf RAF. Zdroj: Royal Air Force official photographer – http:\/\/media.iwm.org.uk\/iwm\/mediaLib\/\/61\/media-61240\/large.jpg<\/a>. This photograph CH 15686<\/a> comes from the collections of the Imperial War Museums<\/a>, Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=30848115<\/a><\/p><\/div>\n

Verze Ju-88 H byla d\u00e1lkov\u00e1 n\u00e1mo\u0159n\u00ed, a m\u011bla zasahovat proti spojeneck\u00fdm konvoj\u016fm. M\u011bla t\u0159\u00ed\u010dlennou pos\u00e1dku, prodlou\u017een\u00fd trup, v\u011bt\u0161\u00ed palivov\u00e9 n\u00e1dr\u017ee a motory BMW 801 D-2. Ju-88 H-1 byly ur\u010deny p\u0159esn\u011b k tomuto \u00fa\u010delu, tedy d\u00e1lkov\u00fd pr\u016fzkum a bombardov\u00e1n\u00ed, Ju-88 H-2 byly op\u011bt adaptov\u00e1ny na t\u011b\u017ekou st\u00edha\u010dku.
\nV roce 1942 vznikla protitankov\u00e1 verze Ju-88 P. Ta nesla v podtrupov\u00e9 van\u011b kan\u00f3n KwK 39 L\/50, ten byl pozd\u011bji nahrazen typem BK 7,5\u00a0 r\u00e1\u017ee 75 mm. Letoun vypadal slibn\u011b, a tak byly s\u00e9riov\u00e9 stroje Ju-88 P-1 odesl\u00e1ny na v\u00fdchodn\u00ed frontu, kde ale zklamaly. Laborovalo se i s jin\u00fdmi kan\u00f3ny, ale k z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00edmu zlep\u0161en\u00ed nedo\u0161lo.
\nVerze Ju-88 R vznikla mont\u00e1\u017e\u00ed siln\u011bj\u0161\u00edch motor\u016f do Ju-88 C. To byl zp\u016fsob, jak vylep\u0161it st\u00e1vaj\u00edc\u00ed typ bez p\u0159eru\u0161en\u00ed v\u00fdroby. Bylo odstran\u011bno za\u0159\u00edzen\u00ed, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed st\u0159emhlav\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed, zredukov\u00e1na v\u00fdzbroj a m\u00edsto \u0159adov\u00fdch motor\u016f Jumo byly pou\u017eity hv\u011bzdicov\u00e9 BMW 801 D.
\nN\u00e1sleduj\u00edc\u00ed Ju-88 S-1 m\u011bly motory BMW 801 G-2 se za\u0159\u00edzen\u00edm pro zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdkonu GM 1, vst\u0159ikuj\u00edc\u00edm do motoru oxid dusn\u00fd, S-2 obdr\u017eely Jumo 213 A (1776 k, s GM1 a\u017e 2 300 k). Tak\u00e9 m\u011bly v\u011bt\u0161\u00ed pumovnici. S-2 byla posledn\u00ed bombardovac\u00ed variantou. \u00dapravou pro pr\u016fzkum vznik\u00e1 definitivn\u011b posledn\u00ed verze, Ju-88 T
\nJu 88 byl univerz\u00e1ln\u00ed a vysoce osv\u011bd\u010den\u00fd letoun. Byl jedn\u00edm z posledn\u00edch vrtulov\u00fdch stroj\u016f, kter\u00e9 se je\u0161t\u011b vyr\u00e1b\u011bly a l\u00e9taly, kdy\u017e u\u017e byla v\u00fdroba ostatn\u00edch v\u00edcemotorov\u00fdch vrtulov\u00fdch letoun\u016f zastavena. A\u010d nebyl pronikav\u011b modern\u00ed a za celou v\u00e1lku se nepoda\u0159ilo ho pln\u011b nahradit modern\u011bj\u0161\u00edmi konstrukcemi, slou\u017eil ve v\u0161ech mo\u017en\u00fdch podob\u00e1ch. Byl takov\u00fdm \u201ed\u011bln\u00edkem v\u00e1lky.\u201c Po v\u00e1lce se ji\u017e nestav\u011bl.
\nPokud bychom m\u011bli vyjmenovat jeden z nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edch letoun\u016f n\u011bmeck\u00e9 Luftwaffe, nemohli bychom opomenout Junkers Ju 88. Ten se v\u00fdborn\u011b N\u011bmc\u016fm osv\u011bd\u010doval v univerz\u00e1ln\u00ed roli a\u017e do konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Bylo vyrobeno v\u00edce ne\u017e 15 000 stroj\u016f v\u0161ech verz\u00ed, co\u017e z Ju-88 d\u011bl\u00e1 jeden z nejv\u00edce vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch typ\u016f bombard\u00e9r\u016f za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v\u016fbec. Pouze americk\u00e9 Liberatory B-24 je dok\u00e1zaly je\u0161t\u011b o 3000 p\u0159ekonat. Vp\u00e1du do Polska se z\u00fa\u010dastnilo pouze 12 Ju-88, produkce se teprve rozb\u00edhala. Objevily se nad Norskem, kde b\u011bhem boj\u016f s Brity po\u0161kodily bitevn\u00ed lo\u010f HMS Rodney a potopily britsk\u00fd torp\u00e9doborec HMS Gurkha. Dal\u0161\u00ed boji\u0161t\u011b, kde se objevily, byla v kv\u011btnu 1940 Francie. Zde se uplatnily i jako st\u0159emhlav\u00e9. O Bitv\u011b o Brit\u00e1nii jsem se ji\u017e zm\u00ednil, zde utrp\u011bly bombard\u00e9ry t\u011b\u017ek\u00e9 ztr\u00e1ty, Junkersy Ju-88 nevyj\u00edmaje. D\u00e1le l\u00e9taly Ju-88 nad Jugosl\u00e1vi\u00ed, p\u0159i jej\u00edm obsazov\u00e1n\u00ed a n\u00e1sledn\u011b nad \u0158eckem. Asi nejv\u00edce bojov\u00fdch akc\u00ed odl\u00e9taly Junkersy ale nad v\u00fdchodn\u00ed frontou, a byly zde velice \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, d\u00edlem i proto, \u017ee ran\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 st\u00edha\u010dky na n\u011b byly p\u0159i jejich rychlosti kr\u00e1tk\u00e9.
\nKrom\u011b Luftwaffe l\u00e9taly Ju-88 tak\u00e9 ve finsk\u00fdch barv\u00e1ch – Finov\u00e9 si koupili 24 stroj\u016f. Dal\u0161\u00ed pak l\u00e9taly v ma\u010farsk\u00fdch, rumunsk\u00fdch a italsk\u00fdch barv\u00e1ch.<\/p>\n

Technick\u00e9 \u00fadaje:<\/p>\n