{"id":5207,"date":"2023-09-07T10:10:10","date_gmt":"2023-09-07T09:10:10","guid":{"rendered":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?p=5207"},"modified":"2023-09-07T11:48:59","modified_gmt":"2023-09-07T10:48:59","slug":"slavna-jmena-vvs-sssr-part-1-ivan-nikitovic-kozedub-lavockin-la-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/?p=5207","title":{"rendered":"Slavn\u00e1 jm\u00e9na VVS SSSR, part 2: Ivan Nikitovi\u010d Ko\u017eedub \u2013 Lavo\u010dkin La-7"},"content":{"rendered":"
\"Ivan<\/a>

Ivan Nikitovi\u010d Ko\u017eedub, fotografie z \u010dasopisu Ohn\u00ed\u010dek z roku 1948. I. N. Ko\u017eedub je zde tedy je\u0161t\u011b majorem. Zdroj: Unknown author – \u0416\u0443\u0440\u043d\u0430\u043b \u00ab\u041e\u0433\u043e\u043d\u0451\u043a\u00bb \u2116 43, 1948 \u0433.https:\/\/goskatalog.ru\/portal\/#\/collections?id=41957605<\/a>, Public Domain, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=133339677<\/a><\/p><\/div>\n

Ivan Ko\u017eedub byl nej\u016fsp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed sov\u011btsk\u00fd pilot a tak\u00e9 nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed spojeneck\u00e9 leteck\u00e9 eso druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky s 62 samostatn\u00fdmi sest\u0159ely. Byl trojn\u00e1sobn\u00fdm Hrdinou Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a od roku 1985 mar\u0161\u00e1lem sov\u011btsk\u00e9ho letectva. Obdr\u017eel Lenin\u016fv \u0159\u00e1d, sedmkr\u00e1t \u0158\u00e1d rud\u00e9ho praporu, \u0158\u00e1d Alexandra N\u011bvsk\u00e9ho, \u0158\u00e1d Vlasteneck\u00e9 v\u00e1lky 1. stupn\u011b a dvakr\u00e1t \u0158\u00e1d rud\u00e9 hv\u011bzdy.<\/p>\n

Narodil se jako nejmlad\u0161\u00ed z p\u011bti d\u011bti v ukrajinsk\u00e9 rolnick\u00e9 rodin\u011b\u00a0 ve vesnici Obra\u017eijevka v \u010cernigovsk\u00e9 gubernii na Ukrajin\u011b, v 8. \u010dervna 1920. Po z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole studoval na st\u0159edn\u00edm chemicko-technologick\u00e9m u\u010dili\u0161ti. Nav\u0161t\u011bvoval aeroklub ve m\u011bst\u011b \u0160ostka, kde v roce 1939 ukon\u010dil p\u0159edvojensk\u00fd leteck\u00fd v\u00fdcvik v na cvi\u010dn\u00e9m letounu U-2. V \u00fanoru 1940 byl povol\u00e1n do Rud\u00e9 arm\u00e1dy a nastoupil do \u010cugujevsk\u00e9 vojensk\u00e9 leteck\u00e9 \u0161koly. Ve \u0161kole l\u00e9tal na letounech typu UT-2 a I-16. Po jej\u00edm absolvov\u00e1n\u00ed byl jmenov\u00e1n pilotn\u00edm instruktorem a dal\u0161\u00ed dva roky v n\u00ed p\u016fsobil p\u0159i v\u00fdcviku dal\u0161\u00edch pilot\u016f. Pravd\u011bpodobn\u011b d\u00edky tomu nebyl hned povol\u00e1n, co\u017e m\u011blo pro jeho dal\u0161\u00ed kari\u00e9ru z\u00e1sadn\u00ed vliv a dost mo\u017en\u00e1 mu to i zachr\u00e1nilo \u017eivot. D\u00edky v\u00fdkonu funkce instruktora mohl toti\u017e hromadit zku\u0161enosti, a j\u00edt do boje l\u00e9pe p\u0159ipraven\u00fd, ne\u017e v\u011bt\u0161ina jeho koleg\u016f, kte\u0159\u00ed \u0161li z leteck\u00fdch \u0161kol rovnou na frontu. B\u011bhem t\u00e9 doby byl i se \u0161kolou evakuov\u00e1n do st\u0159edn\u00ed Asie.<\/p>\n

Na frontu se tak dostal a\u017e v listopadu 1942, po n\u011bkolika \u017e\u00e1dostech, kdy byl p\u0159evelen k 240. st\u00edhac\u00edmu leteck\u00e9mu pluku vyzbrojen\u00e9mu Lavo\u010dkiny La-5, kter\u00e9mu velel veter\u00e1n ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky ve \u0160pan\u011blsku major<\/i> Soldat\u011bnkov. Po pat\u0159i\u010dn\u00e9m za\u0161kolen\u00ed na tento typ l\u00e9tal se strojem s trupov\u00fdm \u010d\u00edslem – \u201eb\u00edl\u00e1 75\u201c. Do boje se v hodnosti star\u0161\u00edho ser\u017eanta dostal a\u017e 26.\u00a0 b\u0159ezna 1943, na \u00faseku Voron\u011b\u017esk\u00e9ho frontu nad boji\u0161t\u011bm u Kurska. Prvn\u00ed bojov\u00fd let ale nebyl nikterak p\u0159\u00edjemnou zku\u0161enost\u00ed. Dostal se do palby Messerschmittu Bf 110 z I.\/ZG 1 a po\u0161kozen\u00fd letoun tak tak dot\u00e1hl na z\u00e1kladnu. Prvn\u00ed \u00fasp\u011bch zaznamenal a\u017e 6. \u010dervence 1943 v bitv\u011b u Kurska, kdy sest\u0159elil Ju 87. Dal\u0161\u00ed Stuku sest\u0159elil hned p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho dne a za dal\u0161\u00ed dva dny si p\u0159ipsal dv\u011b Bf 109. Po t\u011bchto v\u00fdkonech byl jmenov\u00e1n velitelem letky. V boj\u00edch nad Dn\u011bprem v \u0159\u00edjnu 1943 poslal k zemi deset n\u011bmeck\u00fdch letadel za jeden\u00e1ct dn\u00ed. Do konce \u0159\u00edjna zaokrouhlil sv\u00e9 sk\u00f3re na 20. Koncem roku byl pov\u00fd\u0161en na nadporu\u010d\u00edka.\u00a0 4. \u00fanora 1944 obdr\u017eel vyznamen\u00e1n\u00ed Hrdina Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. V t\u00e9 dob\u011b m\u011bl za sebou 146 bojov\u00fdch mis\u00ed a 31 sest\u0159el\u016f. Do konce dubna toto \u010d\u00edslo zv\u00fd\u0161il na 38. Od kv\u011btna 1944 l\u00e9tal na La-5FN s trupov\u00fdm \u010d\u00edslem \u201eb\u00edl\u00e1 14\u201c, vyroben\u00fdm za pen\u00edze, kter\u00e9 st\u00e1tu poskytl kolchozn\u00edk z\u00a0Stalingradsk\u00e9 oblasti Vasilij V. Kon\u011bv. S novou st\u00edha\u010dkou sest\u0159elil dal\u0161\u00ed Stuku a v pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edch \u0161esti dn\u016f 7 letadel, mezi nimi i 5 Focke-wulf\u016f Fw 190. Posledn\u00ed sest\u0159el u jednotky 240. IAP dos\u00e1hl 7. \u010dervna. Jeho 46. ob\u011bt\u00ed se stal Messerschmitt Bf 109G. Koncem \u010dervna p\u0159edal sv\u016fj La-5FN \u010d. 14 spolubojovn\u00edkovi, dvojn\u00e1sobn\u00e9mu Hrdinovi\u00a0 SSSR K.\u00a0A.\u00a0Jevstign\u011bjevovi, nebo\u0165 byl p\u0159elo\u017een k cvi\u010dn\u00e9mu pluku.<\/p>\n

\"Lavo\u010dkin<\/a>

Lavo\u010dkin La-7 (9705727302, b\u00edl\u00e1 27) Ivana Nikitovi\u010de Ko\u017eeduba, leteck\u00e9 muzeum Monino. Zdroj: Alan Wilson<\/a> \u2013 Lavochkin La-7 ’27 white’<\/a>, CC BY-SA 2.0<\/a>, https:\/\/commons.wikimedia.org\/w\/index.php?curid=29284352<\/a><\/p><\/div>\n

Ale u\u017e v srpnu se stal z\u00e1stupcem velitele 176. GIAP v hodnosti kapit\u00e1na. V t\u00e9 dob\u011b tak\u00e9 obdr\u017eel druh\u00fd titul Hrdina Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, za odl\u00e9t\u00e1n\u00ed 256 mis\u00ed a 48 sest\u0159el\u016f na kont\u011b. Bojoval pak v r\u00e1mci 3. pobaltsk\u00e9ho frontu. Prvn\u00edch dvou potvrzen\u00fdch sest\u0159el\u016f u nov\u00e9 jednotky dos\u00e1hl 22. z\u00e1\u0159\u00ed – dva Focke-wulfy Fw 190 – a 25. z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159idal dal\u0161\u00ed stodevades\u00e1tku. Koncem l\u00e9ta 1944 byl pluk vyzbrojov\u00e1n nov\u00fdmi st\u00edhac\u00edmi letouny Lavo\u010dkin La-7 a byl p\u0159em\u00edst\u011bn k 1. b\u011blorusk\u00e9mu frontu. Ko\u017eedub byl pov\u00fd\u0161en na majora. Dostal stroj s trupov\u00fdm \u010d\u00edslem 27, na kter\u00e9m l\u00e9tal a\u017e do konce v\u00e1lky. Posledn\u00ed leteck\u00fd souboj absolvoval nad Berl\u00ednem a sest\u0159elil p\u0159ito hned t\u0159i FW 190. Celkem se sb\u011bhem dvou let nasazen\u00ed z\u00fa\u010dastnil 326 bojov\u00fdch let\u016f, b\u011bhem nich\u017e pro\u0161el 120 souboji ve vzduchu, z \u010deho\u017e si odnesl 62 v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Z toho bylo 22 Fw 190, 10 Bf 109, 18 Ju 87, 2 He 111, 1 Me 262 a 1 letoun rumunsk\u00e9ho letectva. V tomto v\u00fd\u010dtu nejsou dva Mustangy, kter\u00e9 na n\u011bj za\u00fato\u010dily v b\u0159eznu 1945 nad N\u011bmeckem, kdy\u017e se formace jeho Lavo\u010dkin\u016f p\u0159ibl\u00ed\u017eila k americk\u00fdm bombard\u00e9r\u016fm, na vkus doprovodu a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. V situaci, kdy m\u011bl na v\u00fdb\u011br mezi sebou a Ameri\u010dany, dot\u00edraj\u00edc\u00ed Mustangy prost\u011b sest\u0159elil. Dnes je to vn\u00edm\u00e1no jako kontroverze, ale tehdy ameri\u010dt\u00ed piloti nejprve st\u0159\u00edleli a a\u017e pak se ptali.<\/p>\n

Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky v Evrop\u011b, 18. srpna 1945 obdr\u017eel pot\u0159et\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed Hrdiny Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. P\u0159ed n\u00edm obdr\u017eeli se stali trojn\u00e1sobn\u00fdmi hrdiny SSSR jen dva voj\u00e1ci. St\u00edha\u010d Alexandr Ivanovi\u010d Pokry\u0161kin a mar\u0161\u00e1l Georgij Konstantinovi\u010d \u017dukov. Ko\u017eedub z\u016fstal u letectva a kvalifikoval se na pilota proudov\u00fdch letoun\u016f na tehdy hork\u00e9 novince, MiGu 15. V roce 1949 absolvoval Akademii vzdu\u0161n\u00fdch sil, v roce 1956 Akademii gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu SSSR.\u00a0v\u00e1lky v Koreji velel 324. gardov\u00e9mu st\u00edhac\u00edmu leteck\u00e9mu pluku vyzbrojen\u00e9mu Migy-15, na kter\u00fdch l\u00e9tali jeho piloti a v pr\u016fb\u011bhu sv\u00e9ho bojov\u00e9ho nasazen\u00ed podle ofici\u00e1ln\u00edch zpr\u00e1v sest\u0159elili 239 letoun\u016f vojensk\u00fdch sil OSN. Jemu v\u0161ak, jako\u017eto trojn\u00e1sobn\u00e9mu Hrdinovi Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, bojov\u00e9 lety nebyly povoleny.<\/p>\n

\"Bokorys<\/a>

Bokorys Ko\u017eedubovy Lavo\u010dky. Zd\u00e1 se, \u017ee budu muset je\u0161t\u011b upravovat. Obr\u00e1zek poch\u00e1z\u00ed z p\u0159ebalu jin\u00e9 stavebnice.<\/p><\/div>\n

Mezi lety 1964 a\u017e 1971 byl prvn\u00edm z\u00e1stupcem velitele letectva Moskevsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho okruhu. V roce 1970 byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti gener\u00e1lplukovn\u00edka a od roku 1971 slou\u017eil ve velen\u00ed vzdu\u0161n\u00fdch sil. V\u00a0roce 1978 byl p\u0159evelen do komise gener\u00e1ln\u00edch inspektor\u016f ministerstva obrany SSSR. V\u00a0roce 1985 Ivan Ko\u017eedub dos\u00e1hl hodnost mar\u0161\u00e1la letectva. Byl \u010dlenem prez\u00eddia DOSAAF (n\u011bco, jako byl u n\u00e1s Svazarm) a nejvy\u0161\u0161\u00edho sov\u011btu SSSR. Krom\u011b t\u0159ech Zlat\u00fdch hv\u011bzd Hrdiny SSSR byl vyznamen\u00e1n dvakr\u00e1t \u0158\u00e1dem Lenina, sedmkr\u00e1t \u0158\u00e1dem rud\u00e9ho praporu, \u0158\u00e1dem Alexandra N\u011bvsk\u00e9ho, \u0158\u00e1dem Vlasteneck\u00e9 v\u00e1lky I. a II. stupn\u011b, a medailemi, v\u010detn\u011b \u0159ady zahrani\u010dn\u00edch. V pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed pak \u0158\u00e1dem Za slu\u017ebu vlasti v Ozbrojen\u00fdch sil\u00e1ch SSSR III. stupn\u011b. Zem\u0159el 8. srpna 1991, p\u0159esn\u011b 2 m\u011bs\u00edce po sv\u00fdch 71. narozenin\u00e1ch a necel\u00fdch p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed rozpadem SSSR. Celkov\u011b byl pokl\u00e1d\u00e1n za skv\u011bl\u00e9ho letce, sv\u00e9 \u00fasp\u011bchy dosahoval podobn\u011b jako Hans-Joachim Marseille \u010di George Beurling d\u00edky velk\u00e9 p\u0159esnosti st\u0159elby, \u010dasto dokonce z velk\u00fdch \u00fahl\u016f.<\/p>\n

J\u00e1 stav\u011bl Ko\u017eedubovu Lavo\u010dku z prastar\u00e9 stavebnice KP, tedy Kovoz\u00e1vody Prost\u011bjov. Ten model m\u00e1 z dne\u0161n\u00edho hlediska p\u00e1r nedostatk\u016f, nap\u0159\u00edklad velmi jednoduch\u00fd kokpit. Na\u0161t\u011bst\u00ed do n\u011bj nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 vid\u011bt. Cel\u00fd model je pln\u00fd ot\u0159ep\u016f, vyr\u00e1\u017ee\u010d\u016f a podobn\u00fdch artefakt\u016f, brusn\u00fd pap\u00edr obrous\u00edte do bezv\u011bdom\u00ed, aby to aspo\u0148 n\u011bjak vypadalo.\u0160edo\u0161ed\u00e1 kamufl\u00e1\u017e je \u0161t\u011btcovan\u00e1 – zde se pozastav\u00edm – v muzeu v Moninu je Ko\u017eedub\u016fv Lavo\u010dkin jednobarevn\u00fd, na n\u011bkter\u00fdch zdroj\u00edch je ta kamufl\u00e1\u017e podobn\u00e1 britsk\u00e9, kombinace \u0161ed\u00e9 a tmavozelen\u00e9, na jin\u00fdch jde o kombinaci \u0161ed\u00e9 a tmav\u011b modr\u00e9, co\u017e mi p\u0159ijde jako nesmysl. P\u0159iklonil jsem se tedy ke t\u0159et\u00edmu zdroji, kter\u00e1 uv\u00e1d\u00ed kombinaci sv\u011btl\u00e9 a tmav\u00e9 \u0161ed\u00e9. Dopl\u0148ky, jako je b\u00edl\u00fd ocas a \u010derven\u00e1 kapota, jsem st\u0159\u00edkal. Oboje m\u00e1 jist\u00e9 nedostatky, a\u017e se na to budu c\u00edtit a budu m\u00edt dost bezbarv\u00e9ho matn\u00e9ho laku, zkus\u00edm poopravit. Stroj je bez \u00faprav, krom ant\u00e9nn\u00edho lanka a tak\u00e9 zat\u00edm bez patiny.<\/p>\n

V m\u00e9 sbirce je to jeden ze slab\u0161\u00edch model\u016f.<\/p>\n\n\t\t