{"id":19,"date":"2022-11-26T19:30:21","date_gmt":"2022-11-26T18:30:21","guid":{"rendered":"http:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/?page_id=19"},"modified":"2022-11-26T19:30:21","modified_gmt":"2022-11-26T18:30:21","slug":"junkers-ju-52-3m-d-aqui-fritz-simon-d-abis-kurt-wolff","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/junkers-ju-52-3m-d-aqui-fritz-simon-d-abis-kurt-wolff\/","title":{"rendered":"Junkers Ju – 52\/3m D-AQUI Fritz Simon (D-ABIS Kurt Wolff)"},"content":{"rendered":"

\u017de se bude jednat o Junkers Ju – 52\/3m bylo znalc\u016fm jasn\u00e9 – imatrikulace D-AQUI je pom\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e1. Mo\u017en\u00e1 jsem si trochu zava\u0159il, m\u00e1m zde toti\u017e arm\u00e1dn\u00ed verzi a je\u0161t\u011b mus\u00edm nastudovat, co v\u0161echno budu muset p\u0159ed\u011blat. A je\u0161t\u011b nen\u00ed vylou\u010deno, \u017ee st\u00e1vaj\u00edc\u00ed stavebnici Airfix nahrad\u00ed jin\u00e1, civiln\u011bj\u0161\u00ed. Co\u017e ale nic nem\u011bn\u00ed na zbarven\u00ed a proveden\u00ed, v\u00fdsledek by m\u011bl vypadat v\u00edcem\u00e9n\u011b stejn\u011b. Skute\u010dn\u00fd letoun m\u011bl celkem pohnut\u00fd osud. Byl vyrobeno v Dessau a m\u011bl vskutku magick\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed \u010d\u00edslo. 5555. V dubnu 1936 za\u010dal l\u00e9tat v barv\u00e1ch Lufthansy jako D-AQUI „Fritz Simon“. Pak byl p\u0159eveden k norsk\u00e9 D.N.L. jako LN-DAH „Falken“, opat\u0159en\u00fd plov\u00e1ky. K Lufthanse se vrac\u00ed \u010dty\u0159i roky po sv\u00e9 premi\u00e9\u0159e, op\u011bt v dubnu, ale 1940. U Lufthansy l\u00e9t\u00e1 pod p\u016fvodn\u00ed imatrikulac\u00ed. Po v\u00e1lce se p\u0159esunuje zase k D.N.L., tentokr\u00e1t jako LN-KAF „Askeladden“. V roce 1947 byl podroben gener\u00e1ln\u00ed oprav\u011b – za pomoci kanibalizace jin\u00e9 Ju-52. V Norsku slou\u017eil a\u017e do roku 1956. N\u00e1sledn\u011b byl prod\u00e1n leteck\u00e9 spole\u010dnosti Transport A\u00e9ros Orientales v Quito, Ecuador, kde nosil imatrikulaci HBC-ABS „Amazonas“.
\nLetadlo bylo odstaveno z provozu po 8000 letov\u00fdch hodinn\u00e1ch v Quitu v roce 1963. Roku 1969 ho koupil Lester Weaver, a d\u016fkladn\u011b zrekonstruoval. Pot\u00e9 l\u00e9tal pod americkou zna\u010dkou N130LW. V roce 1975 ho koupil Martin Caidin a provozoval ho hlavn\u011b na leteck\u00fdch dnech s imatrikulac\u00ed N52JU „Iron Anny“. Nakonec se p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti oslav 60-t\u00fdch narozenin spole\u010dnosti Lufthansa v roce 1984 dostalo op\u011bt zp\u011bt do N\u011bmecka. V \u0159\u00edjnu toho roku p\u0159edstavenstvo Lufthansy rozhodlo o zakoupen\u00ed letounu. Letoun p\u0159el\u00e9tl do N\u011bmecka vlastn\u00ed silou a po p\u0159ekon\u00e1n\u00ed v\u00edce ne\u017e 8000 km p\u0159ist\u00e1l 28. prosince v Hamburku. U lufthansy letoun pro\u0161el kompletn\u00ed rekonstrukc\u00ed, je\u0161t\u011b d\u016fkladn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e byla ta v USA. Nen\u00ed divu. Do z\u00e1sahu americk\u00e9ho majitele od v\u00e1lky ch\u00e1tral. Tato rekonstrukce trvala cel\u00e9 dva roky. Tante Ju, jak bylo Junkers\u016fm tohoto typu p\u0159ezd\u00edv\u00e1no za v\u00e1lky, znovu vzl\u00e9tla na apr\u00edla roku 1986. Slou\u017e\u00ed ke kr\u00e1tk\u00fdm vyhl\u00eddkov\u00fdm let\u016fm. Zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed je, \u017ee nese dvoj\u00ed imatrikulaci. Jednak novou D-CDLH, z\u00e1rove\u0148 ale i p\u016fvodn\u00ed D-AQUI s n\u00e1zvem „BERLIN-TEMPELHOF“. Letoun vlastn\u00ed nadace Deutsche Lufthansa Berlin-Stiftung (DLBS), kter\u00e1 se od roku 1986 o stroj star\u00e1. C\u00edlem t\u00e9to nadace je rozv\u00edjet odkaz n\u011bmeck\u00e9ho civiln\u00edho letectv\u00ed.<\/p>\n

\n

Zde jsme doznali jist\u00fdch zm\u011bn. Jak jsem p\u0159edes\u00edlal, poda\u0159ilo se mi sehnat origin\u00e1l civiln\u00ed verzi, co\u017e sebou nese n\u011bkolik pozitivn\u00edch v\u011bc\u00ed. 1.) nebudu muset p\u0159ed\u011bl\u00e1vat vojenskou verzi, 2.) nemus\u00edm po v\u0161ech \u010dertech sh\u00e1n\u011bt obtisky. M\u00e1 to i sv\u00e1 negativa, tedy jedno. Nebude to chronicky zn\u00e1m\u00fd Fritz Simon, ale podstatn\u011b m\u00e9n\u011b proslul\u00fd Kurt Wolff, o kter\u00e9m se mi zat\u00edm poda\u0159ilo zjistit jen, \u017ee byl v\u016fbec prvn\u00ed Ju 52 Lufthansy v Norsku a po v\u00e1lce byl odprod\u00e1n do Argentiny, kde se dote\u010f nach\u00e1z\u00ed, by\u0165 po\u0161kozen\u00fd, v muzeu. Kdyby se mi poda\u0159ilo zjistit v\u00edc, dopln\u00edm.<\/p>\n

\"Ju
Takto by m\u011bl vypadat kone\u010dn\u00fd produkt \ud83d\ude42 Fotografii jsem si vyp\u016fj\u010dil na European Airlines<\/a>. Odkud ji maj\u00ed oni se mi nepoda\u0159ilo zjistit, neuvedli zdroj ani copyright, vzhledem k jej\u00edmu st\u00e1\u0159\u00ed mysl\u00edm, \u017ee jde o voln\u00e9 d\u00edlo.<\/figcaption><\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u017de se bude jednat o Junkers Ju – 52\/3m bylo znalc\u016fm jasn\u00e9 – imatrikulace D-AQUI je pom\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e1. Mo\u017en\u00e1 jsem si trochu zava\u0159il, m\u00e1m zde toti\u017e arm\u00e1dn\u00ed verzi a je\u0161t\u011b mus\u00edm nastudovat, co v\u0161echno budu muset p\u0159ed\u011blat. A je\u0161t\u011b nen\u00ed vylou\u010deno, \u017ee st\u00e1vaj\u00edc\u00ed stavebnici Airfix nahrad\u00ed jin\u00e1, civiln\u011bj\u0161\u00ed. Co\u017e ale nic nem\u011bn\u00ed na zbarven\u00ed a proveden\u00ed, v\u00fdsledek by m\u011bl vypadat v\u00edcem\u00e9n\u011b stejn\u011b. Skute\u010dn\u00fd letoun m\u011bl celkem pohnut\u00fd osud. Byl vyrobeno v Dessau a m\u011bl vskutku magick\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed \u010d\u00edslo. 5555. V dubnu 1936 za\u010dal l\u00e9tat v barv\u00e1ch Lufthansy jako D-AQUI „Fritz Simon“. Pak byl p\u0159eveden k norsk\u00e9 D.N.L. jako LN-DAH „Falken“, opat\u0159en\u00fd plov\u00e1ky. K Lufthanse se vrac\u00ed \u010dty\u0159i roky po sv\u00e9 premi\u00e9\u0159e, op\u011bt v dubnu, ale 1940. U Lufthansy l\u00e9t\u00e1 pod p\u016fvodn\u00ed imatrikulac\u00ed. Po v\u00e1lce se p\u0159esunuje zase k D.N.L., tentokr\u00e1t jako LN-KAF „Askeladden“. V roce 1947 byl podroben gener\u00e1ln\u00ed oprav\u011b – za pomoci kanibalizace jin\u00e9 Ju-52. V Norsku slou\u017eil a\u017e do roku 1956. N\u00e1sledn\u011b byl prod\u00e1n leteck\u00e9 spole\u010dnosti Transport A\u00e9ros Orientales v Quito, Ecuador, kde nosil imatrikulaci HBC-ABS „Amazonas“. Letadlo bylo odstaveno z provozu po 8000 letov\u00fdch hodinn\u00e1ch v Quitu v roce 1963. Roku 1969 ho koupil Lester Weaver, a d\u016fkladn\u011b zrekonstruoval. Pot\u00e9 l\u00e9tal pod americkou zna\u010dkou N130LW. V roce 1975 ho koupil Martin Caidin a provozoval ho hlavn\u011b na leteck\u00fdch dnech s imatrikulac\u00ed N52JU „Iron Anny“. Nakonec se p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti oslav 60-t\u00fdch narozenin spole\u010dnosti Lufthansa v roce 1984 dostalo op\u011bt zp\u011bt do N\u011bmecka. V \u0159\u00edjnu toho roku p\u0159edstavenstvo Lufthansy rozhodlo o zakoupen\u00ed letounu. Letoun p\u0159el\u00e9tl do N\u011bmecka vlastn\u00ed silou a po p\u0159ekon\u00e1n\u00ed v\u00edce ne\u017e 8000 km p\u0159ist\u00e1l 28. prosince v Hamburku. U lufthansy letoun pro\u0161el kompletn\u00ed rekonstrukc\u00ed, je\u0161t\u011b d\u016fkladn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e byla ta v USA. Nen\u00ed divu. Do z\u00e1sahu americk\u00e9ho majitele od v\u00e1lky ch\u00e1tral. Tato rekonstrukce trvala cel\u00e9 dva roky. Tante Ju, jak bylo Junkers\u016fm tohoto typu p\u0159ezd\u00edv\u00e1no za v\u00e1lky, znovu vzl\u00e9tla na apr\u00edla roku 1986. Slou\u017e\u00ed ke kr\u00e1tk\u00fdm vyhl\u00eddkov\u00fdm let\u016fm. Zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed je, \u017ee nese dvoj\u00ed imatrikulaci. Jednak novou D-CDLH, z\u00e1rove\u0148 ale i p\u016fvodn\u00ed D-AQUI s n\u00e1zvem „BERLIN-TEMPELHOF“. Letoun vlastn\u00ed nadace Deutsche Lufthansa Berlin-Stiftung (DLBS), kter\u00e1 se od roku 1986 o stroj star\u00e1. C\u00edlem t\u00e9to nadace je rozv\u00edjet odkaz n\u011bmeck\u00e9ho civiln\u00edho letectv\u00ed. Zde jsme doznali jist\u00fdch zm\u011bn. Jak jsem p\u0159edes\u00edlal, poda\u0159ilo se mi sehnat origin\u00e1l civiln\u00ed verzi, co\u017e sebou nese n\u011bkolik pozitivn\u00edch v\u011bc\u00ed. 1.) nebudu muset p\u0159ed\u011bl\u00e1vat vojenskou verzi, 2.) nemus\u00edm po v\u0161ech \u010dertech sh\u00e1n\u011bt obtisky. M\u00e1 to i sv\u00e1 negativa, tedy jedno. Nebude to chronicky zn\u00e1m\u00fd Fritz Simon, ale podstatn\u011b m\u00e9n\u011b proslul\u00fd Kurt Wolff, o kter\u00e9m se mi zat\u00edm poda\u0159ilo zjistit jen, \u017ee byl v\u016fbec prvn\u00ed Ju 52 Lufthansy v Norsku a po v\u00e1lce byl odprod\u00e1n do Argentiny, kde se dote\u010f nach\u00e1z\u00ed, by\u0165 po\u0161kozen\u00fd, v muzeu. Kdyby se mi poda\u0159ilo zjistit v\u00edc, dopln\u00edm.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-19","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/19","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/19\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":24,"href":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/19\/revisions\/24"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/modely-galerie.dark-net.cz\/projects\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}