Avro Anson byl britský dvoumotorový letoun, užívaný jak britským Royal Air Force v době druhé světové války, tak i civilními letectvy mnoha zemí světa. Vlastně jsem to měl napsat obráceně, protože první byla civilní verze, Avro 652. Militarizovaná verze se lišila okny, výkonnějšími motory, interiérem a samozřejmě výzbrojí. Ta se skládala ze dvou kulometů 7,7 mm a závěsníky pro 164 kg pum. V prosinci 1935 obdržel letoun jméno Anson mk.I. Následně se verze střídaly – mk.II byla licenční verze vyráběná v Kanadě, mk.III britská, mk.IV kanadská. Mk.V a VI už byly jen kanadské. Od britských se odlišovaly zejména americkými motory. V británii vznikla ještě neozbrojená dopravní verze C mk.X a vývoj pokračoval i po válce. Původním určením letadla bylo letecké hlídkování a bombardování, avšak vývoj techniky letoun rychle odsunul do méně nebezpečných rolí, jako je pozorování, přeprava a civilní služba. Nicméně, Ansony létaly i jako protiponorkové a zaznamenaly určité úspěchy a dokonce byl jednomu Ansonu připrsán sestřel, konkrétně německého hydroplánu Dornier Do-18. Ansony také sloužily jako cvičné stroje.

Já stavěl Ansona ze stavebnice Airfix, z edice z roku 1994. Model je ale daleko starší, pochází z roku 1962 a kromě pravidelné obměny krabiček vlastně až do tohoto roku nedoznal změny. A vlastně ani potom, nezměněn se vyráběl nejméně do roku 2008. V roce 1994 dostal nový obtiskový aršík. Celkově jsem se na tomto modelu docela vycukal. Nejvíce mě potrápila velké boční okna, protože jedno se po slepení obo polovin trupu a zasklení kokpitu odlepilo a musel jsem jej lepit znovu, což v danou chvíli nebylo úplně jednoduché, nebylo jak průhledný díl přitisknout zpět k trupu. musel jsem vyvrtat do boku letounu několik otvorů, jimiž jsem protahoval různé drátky a háčky. Následně jsem musel otvory opět zaplnit. Další cukatura nastala s výfuky, které jsem vyráběl z uchošťouru, a na které jsem se mohl ve výsledku vykašlat, některé verze je neměly. Nejsnáze tak vyšlo barvení a obtisky. Podoba stroje odpovídá Ansonu číslo N9742, který s imatrikulací MW-Y létal v roce 1940 u 321. (holandské) perutě RAF v St. Eval. Doplněno obligátně anténní lanko a očouzení.