Německý pokročilý cvičný letoun Arado Ar-96 vznikl těsně před válkou jako odpověď na požadavek Luftwaffe na stroj, který by připravoval nové piloty na pilotáž výkonných stíhačů, jakými byly Messerschmitty Bf-109. Není proto divu, že konstrukce byla velmi moderní. První prototyp vzlétl v roce 1937 a už o rok později sjízděly z linky sériová letadla. Verze Ar-96 B-1 sloužila k nácviku letu, a ke kurýrním a štábním účelům, verze Ar-96 B-2 byla ozbrojená, a sloužila především k nácviku střelby. Verze B-5, B-6 a B-7 sloužily, s patřičným vybavením, k výcviku pilotů bombardérů a bitevníků. Kromě mateřské továrny se Ar-96 vyráběly také ve Francii a u nás, konkrétně v Letovu a v Avii. Jejich výroba u nás pokračovala i po válce, pod označením Avia C-2, které létaly neozbrojené jako civilní a cvičné, a ozbrojené, které sloužily jako cvičné a v letecké složce SNB.

Stavěl jsem dva shodné modely ze dou úplně odlišných krabiček. Zatímco první obsahovala Avii C-2, nesla značku prostějovských Kovozávodů a pocházela z 80. let minulého století (a byla stará přibližně 40 let – vzpomínám si, jak jsem C-2 lepil jako kluk na pionýrském táboře – moc to tehdy nedopadlo, tak jsem cé dvojce tímto splatil svůj dluh), Ve druhé bylo Arado, na ní se skvělo logo Směru a byla vyrobena v roce 2018. Obsah krabiček byl, ale, jak již řečeno, stejný. Liší se jen použitým plastem a obtiskovým archem. Za mě se mi asi lépe pracovalo s tím čtyřicet let starým šedým plastem, než s modernějším bílým. Možná také proto, že forma je stále tatáž, a před čtyřiceti lety byla méně opotřebovaná.

Avia C-2 se dalo postavit ve třech podobách. Jako stroj leteckého učiliště v Prostějově, stroj VZLÚ a konečně jako jeden z letounů SNB. Vybral jsem si právě ten, pro neobvyklou červenostříbrnou kombinaci a také pro „špidlaté“ kokardy – oboje bylo typickým znakem bezpečnostního letectva.

Také Arado se dalo postavit  ve třech podobách. Jako blže neurčené béčko Luftwaffe, zdokumentované v srpnu 1944 v Praze – Ruzyni, jako B-1 Francouzského letectva těsně po válce, nebo jako B-7 pro nácvik bitevních úkolů u 102. bitevní eskadry, létající mezi říjnem 1944 a březnem 1945 z letiště v Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě. Opět jsem si vybral naposledy zmíněnou podobu.

Jak zmíněno, starší model se mi lepil lépe, a i červenostříbrný nástřik vypadá lépe. Dvoubarevná kamufláž způsobovala na štětci drobné problémy s krytím i přechody. Sice jsem na kabinu v obou případech použil masky, ale ta na německém stroji podtekla. Navíc se zevnitř na kryt dostaly i částečky žluté barvy, která je na spodní části nosu letadla. problémy byly i s obtisky, kterým se nechtělo od podkladového papíru. Jeden se mi dokonce povedlo docela zničit, a písmena jsem musel domalovat ručně. Naštěstí to není příliš zjevné.

Celkově tedy považuji za povedenější čekoslovenskou, než německou verzi. První je tedy Avia C-2 bezpečnostního letectva s imatrikulací OK-BSF, padesátá léta 20. století, Praha – Ruzyně. Druhé je Arado Ar-96 B-7 102. bitevní eskadry, zima 1944/45 Havlíčkův Brod.