North American T-6 Texan

Prototyp letounu North American T-6 Texan byl zalétán v dubnu 1935 a v průběhu 2. světové války se stal nejpoužívanějším spojeneckým strojem určeným pro pilotní výcvik. K jeho rozšíření do více než 30 zemí světa však přispěly především lokální konflikty, v nichž byl často nasazován k podpoře pozemních vojsk.
Američané využívaly typ za války v Koreji především k řízení dělostřelecké palby a ke značkování cílů. Jihokorejské letectvo disponovalo na začátku konfliktu deseti stroji, jejichž posádky svrhovaly na postupující severokorejské jednotky na koleně vyrobené pumy nesené na podlaze pilotní kabiny. Pumami a kulomety vyzbrojené letouny Harvard ( tedy T-6 v britských službách) se v letech 1952-1956 zapojily do bojů proti povstalcům Mau Mau v Keni. K masivnímu nasazení francouzských T-6 došlo v letech 1954 – 62 nad Alžírskem. Stovky letounů T-6 nasadilo do bojů ve svých afrických koloniích Portugalsko. Španělské T-6 se zapojily do bojů nad Západní Saharou (válka o Ifni) v letech 1957 – 58. Na Blízkém východě tvořily různé verze letounů Texan či Harvard výzbroj jak izraelského letectva, tak vzdušných sil většiny jeho tradičních arabských rivalů, tedy Egypta, Sýrie, Jordánska a Libanonu. V červenci 1948, za první arabsko-izraelské války, se dokonce posádce syrského T-6 podařilo sestřelit izraeský stíhací letoun československého původu, Avia S-199. (Lámu si hlavu jak to dokázali, S-199 byla česká verze Messerschmittu Bf-109. Letadla byla tedy zhruba na stejné technologické úrovni, ale S-199 na rozdíl od Texanu je čistokrevný stíhač). Bylo to vůbec první vzdušné vítězství mladého syrského letectva. O šest dní později byl již T-6 sestřelen izraelskými protiletadlovými dělostřelci a jeho posádka zahynula. Texany argentinského námořního letectva se bojově angažovaly nejméně ve dvou vojenských převratech, v obou případech na straně vzbouřenců. V červnu 1955 zaútočily na cíle v Buenos Aires, přičemž jeden z nich byl sestřelen proudovým letounem Gloster Meteor argentiského letectva, jehož příslušníci podporovali vládní síly. Během převratu v dubnu 1963 útočily námořní T-6 na kolony tanků Sherman vládních sil a způsobily jim značné ztráty.

Zřejmě jediným konfliktem, v němž byly T-6 nasazeny jako hlavní bojový typ na obou stranách, byla válka mezi bývalou belgickou kolonií, republikou Kongo, a její odštěpenou provincií Katangou. Na sklonku roku 1961 zakoupila konžská vláda čtyři letouny Texan z přebytků belgického letectva. Do vzduchu se poprvé dostaly až koncem roku 1962, když se s pomocí USA podařilo na Floridě naverbovat pět pilotů a jednoho mechanika. Desítka letounů Texan určených pro katanžské separatisty byla v květnu 1962 přelétnuta z Belgie do Portugalska, odkud putovala lodí do Angoly a po vlastní ose do Katangy. Zatímco všichni tehdejší piloti konžského letectva byli kubánští emigranti, řada katanžských smluvních pilotů byli Poláci. Jedni měli bojové zkušenosti z neúspěšné invaze na Kubu v roce 1961, druzí byli veterány britské RAF a pamětníky bitvy o Anglii. Konžští piloti se tak dlouho chystali na přepad základny katanžských T-6, až to za ně nakonec museli udělat příslušníci švédského kontingentu vojsk OSN. Při té příležitosti došlo k souboji T-6 s proudovou stíhačkou J-29, který pro vrtulový stroj kupodivu nedopadl nejhůře – jeho pilotovi se podařilo ukrýt v mracích, odpoutat se od protivníka a s ocasními plochami proděravěnými palbou 20mm kanonů bezpečně přistát na jiném letišti. Nejménně čtyři stroje T-6 Texan zasáhly do bojů během občanské války v Nigérii. Od listopadu 1969 tvořily součást výzbroje letectva nově vzniklého státu Biafra. Proti proudovým letounům MiG-17 nigerijského letectva však byly prakticky bez šancí. Dle dostupných pramenů došlo pouze k jednomu střetu těchto strojů, který pochopitelně skončil sestřelením T-6.

Texany si zabojovaly také na stříbrném plátně. Pro natáčení amerického snímku Tora, tora, tora, který popisuje japonský útok na základnu amerického loďstva v Perl Harboru, byla řada letounů T-6 přestavěna do podoby japonských stíchacích letounů Zero, torpédonosných Kate a střemhlavých bombardérů Val. Některé z takto upravených strojů účinkovaly i v jiných válečných filmech např. Bitva u Midway a dalších. Z více než 15 000 vyrobených letounů Texan/Harvard jich desítky dosud létají u civilních uživatelů, spousta dalších je vystavena v leteckých muzeích po celém světě. Jeden ze strojů britského letectva je k vidění i ve kbelské expozici letectví a kosmonautiky.
Technické údaje:

• Výrobce: North American Aviation Inc, Inglewood, stát Kalifornie, USA
• Typ: dvoumístný pozemní cvičný, bitevní a bombardovací letoun.
• Osádka: 2
• Rozpětí: 12,81 m
• Délka: 8,84 m
• Výška: 3,57 m
• Nosná plocha: 23,6 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 1 886 kg
• Vzletová hmotnost: 2 548 kg
• Maximální rychlost: 335 km/h
• Dostup: 7 400 m
• Dolet: 1 175 km
• Motor: 1 × Vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Pratt & Whitney R-1340-AN-1 Wasp
• Výkon motoru: 600 hp (447 kW)

Texan je další „Easy Assembly“. Zde jsem trochu porušil svou zásadu, že dělám jen druhou světovou. Ztvárněný stroj patřil k 6147 TCS v Soulu roku 1952. Což už je trochu jiná válka. Snad proto jsem se trochu odchýlil od návodu, a místo tříbarevného proužku na vrchní části směrovky jsem celou směrovku pokryl červenobílými pruhy, tak častými na amerických letadlech v Tichomoří na začátku druhé světové války.