Mercedes G-4/W-31

Mercedes G-4/W-31 v muzeu automobilů a techniky v Sinsheimu. Zdroj: LSDSL – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4635428

Velký tříosý terénní vůz byl určen pro nejvyšší armádní elitu. Mercedes-Benz koketoval s pohonem 4×4 historicky jen třikrát. Poprvé už počátkem 20. století, pak v meziválečném období a naposledy v sedmdesátých letech. V meziválečném období poslal Mercedes do armádního tendru tehdy poprvé tříosý G-1. To bylo v roce 1926. G-1 však nebyl úspěšný. Překonal jej Horch 8 (pikantní na tom je, že tento Horch vznikal ve stejné továrně, jako pozdější Trabanty a navrhl ho Paul Daimler, syn zakladatel automobilky Mercedes, který se s rodinou rozešel ve zlém). Po té, co se z toho otřesu vzpamatovali, nakonec u Mercedesů ve vývoji pokračovali. V letech 1928 a 1929 se objevují modely G-3 a G-3a. Oproti G-1 mají větší světlou výšku, ale i větší rozvor kol. Což jsou věci, které se eliminují navzájem. Mají znak náprav 6×4, jsou poháněné zadní dvě nápravy. Vůz se výborně osvědčuje na nezpevněných cestách, v opravdovém terénu však kvůli přechodovým úhlúm a poměrně nízké trakci neostojí.

Přehlídka v Kraslicích

Der Führer in Graslitz – Hitler na přehlídce v Kraslicích, v říjnu 1938, po zabrání Sudet. Byl vítán s nadšením. Bohužel. Pro mne je to černá skvrna dějin ČR. Jede ovšem ve zmíněném Mercedesu G4. Zdroj: By Bundesarchiv, Bild 137-049535 / Unknown / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5337520

V roce 1934 se objevuje slavný G-4, který tentokrát již uspěl. Je veden jako velitelský vůz pro nejvyšší vojenské velitele a vrcholné představitele státu a NSDAP. Do roku 1939, kdy byla produkce ukončena, vyjelo z továrny 57 kusů, dodnes se dochovaly pouze tři.
Vůz měl samozřejmě rámovou koncepci, rám byl žebřinový. Nápravy tuhé, odpružené listovými péry. Nadstandardem byly samosvorné diferenciály obou hnaných náprav. Brzdy byly dvouokruhové, s podtlakovým posilovačem, to také nebylo v té době obvyklé. Převodovka byla čtyřstupňová, spojená s dvourychlostní redukční převodovkou. Pod kapotou se nacházel mohutný řadový osmiválec o zdvihovém objemu 5018 ccm. Ten byl pak převrtán na 5401 ccm, aby se udržel výkon okolo 80 kW. Což na takhle velký automobil nebylo mnoho. Pět a půl metru dlouhé, téměř metr devadesát široké a metr devadesát vysoké vozidlo mělo pohotovostní hmotnost 3700 kg a celkovou až 4400 kg. Jeho světlá výška byla 233 mm a poloměr otáčení byl obrovský. 17 metrů ! Na přehlídce vypadal vůz velmi impozantně, v terénu výše zmíněné vlastnosti však trochu vadily.
Jedním z nejvýznamnějších uživatelů G-4 byl i vůdce třetí říše, Adolf Hitler. Vůz s ním proto navštívil Rakousko při anšlusu v březnu 1938, aby v říjnu přejel československé hranice. Dotud se to obešlo bez boje a tak vůz dojel po silnicích bez problémů. V Polsku už se musel pohybovat mezi jednotkami v poli a zde se také dostavily první problémy. Traduje se historka, kdy vůdcův Mercedes beznadějně uvízl a herr führer musel vzít zavděk lehkým polním Kdf. Dále na východ, do bahen Sovětského svazu už si s G-4 raději nikdo netroufl.

Technické údaje:

  • Délka: mírně se u různých kusů lišila, od zhruba 5300 mm, až k 5900 mm
  • Šířka: 1870 mm
  • Výška: 1900 mm
  • Hmotnost pohotovostní/celková: 3700/4400 kg
  • Motor: osmiválcový řadový o obsahu 5018 cm3, později 5401 cm3 a výkonu cca 80 kW
  • Max. rychlost: 67 km/h
  • Pohon: 6×4

Primární idea byla samozřejmě stavět Hitlerův vůz, tomu odpovídá i posádka, nikoli však barva, protože originál byl šedý, zatímco já udělal vůz metalicky černý. Možná je to dobře. Uvnitř sedí řidič, dále nekonkrétní důstojník SS a pak špičky celé Osy. Tedy jsem se snažil ztvárnit figurky Hitlera, Musoliniho, Franca a Óšimy. Během celé války se zmínění pánové takto pravděpodobně nikdy nesešli. Kromě práce na figurkách jsem nedělal žádné úpravy a žádnou patinu, koneckonců, by byla naopak na přehlídkovém voze nežádoucí.
Tento model nijak neprojevuje mé politické zaměření a nepropaguje žádné politické hnutí a názory.