Tato děla se vyvíjela od roku 1939, kdy byly zadány specifikace, a první kousky přišly k jednotkám v létě 1941, a o rok později, v bitvě u El Alamejnu, byly tyto zbraně již celkem rozšířené. U jednotek nahradily zastaralé 6 palcové houfnice, které se používaly od první světové války. Po skončení války také nahradily 4,5 palcová střední polní děla, která byla prohlášena za zastaralá a vyřazena.
Byly to výborné zbraně, o čemž svědčí i fakt, že zůstaly ve službě dlouho po válce. K jejich nasazení došlo ještě v Koreji, v Jemenu, na Borneu a v Angole. V Británii byly později převedeny k domobraně, kde zůstaly až do roku 1980 ! V Austrálii dokonce ještě o čtyři roky později.
5,5 palcová děla dopravoval na bojiště nejčastěji střední tahač AEC Matador.
Technické údaje:
- Ráže: 140 mm(5,5″)
- Váha: 6190 kg(13647 lbs)
- Náměr: -5° – 45°
- Odměr: 30° – 15° vpravo, 15° vlevo
- Délka: 7300 mm
- Šířka: 2540 mm
- Váha střely: 37/45,5 kg HE (82/100 lbs)
- Úsťová rychlost: 590/511 m/s
- Dostřel: 16550/14813 m
- posádka: 10 mužů
5,5″ dělo bylo součástí stavebnice AEC Matador. Mělo by nést tedy stejné zbarvení, a také nese. Jen by barva neměla být písková, ale khaki – tento konkrétní kousek i se svým tahačem je zdokumentován v roce 1944 v Normandii. Byl to trochu ukvapený krok. Předělávat to ale nehodlám. Zbraň je zaprášena pouštním pískem, což je jediným vylepšením.