BSA M20

BSA, neboli Birmingham Small Arms Company již od dob první světové války zásobovala britskou armádu kvalitními motocykly. Když v roce 1936 vyvinula typ M20, odpovědní britští činitelé ji přijali spíše chladně. U prototypu totiž docházelo k rychlému opotřebení motoru a válec a píst musel být vyměněn po 6000 mílích. To se ministerstvu války zdálo nepřijatelné. Přesto se BSA M20 stala jedním z nejdéle vyráběných a sloužících motocyklů. Již v roce 1937 firma dodala inovované prototypy, které měly tento interval delší. Motocykly M20 byly kritizovány za svou pomalost a těžkopádnost, a také malou světlou výšku, tato negativa byla však vyvážena bezporuchovostí a velmi snadnou údržbou. První dodávky pro armádu byly ještě montovány z běžných civilních dílů, jen s přídavkem vojenského vybavení, jako byl například zatemňovací reflektor Lucas. V roce 1939 se objevují první M20 přímo pro armádu, oproti časným kusům došlo k některým úpravám, například vidlic. Do roku 1942 docházelo k průběžným úpravám, jako třeba zjednodušené nastavení tuhosti tlumičů – tuto potřebu ukázala služba v Africe. Světlomet byl zmenšen a motocykl obdržel i zadní světlo. V roce 1942 byl nedostatek gumy, takže se rukověti řidítek dělaly kovové s textilním potahem. V roce 1942 dochází ke standardizaci výroby, ale k

úpravám docházelo i dále. Motocykl byl například vybaven velkým nosičem v zadní částí, na který bylo možné upevnit brašny. Tato úprava je maličkostí jen zdánlivě, neboť muselo dojít k přemístění stojanu. V roce 1943 pak dostala kliková skříň štít a motor jako takový vzduchový filtr, který jej chránil v prašném prostředí. Téměř na konci války pak došlo ke změnám v elektroinstalaci. Základem motocyklu byl pevný trubkový rám, od začátku umožňující připojení postranního vozíku. Přední vidlice je paralelogramová s tlačnou pružinou, zadní vidlice je pak bez odpružení. Kola byla poměrně velká, 19″. Motocykl byl poháněn Jednoválcem o zdvihovém objemu 496 ccm, čtyřdobým, s ventilovým rozvodem SV. Díky nízké kompresi se dobře startoval a měl dobrý kroutící moment v nízkých otáčkách. Při 3000 ot./min. dával výkon 8,9 kW (12 hp). Tento motor přes čtyřrychlostní převodovku s nožním řazením a převod řetězem roztáčel zadní kolo. Motocykl byl jednomístný, jen některé kusy měly nouzové sedátko na zadním blatníku. Vojenské motocykly býval opatřeny khaki nátěrem bez lesklých doplňků. Jednotkové značení se provádělo z boku na nádrž. Po válce výroba pokračovala až do roku 1955 (včetně civilní verze, a vyrobilo se více než 126 000 kusů. V armádě sloužily až do roku 1960.
Technické údaje:

• Délka: 2 184 mm
• Šířka: 737 mm
• Výška: 991 mm
• Hmotnost: 178 kg
• Motor: zážehový jednoválec o obsahu 496 cm3
• Výkon motoru: 12 hp

Motorka je postaven ve standardním zbarvení, bez jednotkového označe, stejně jako Tilly mohl takto vypadající stroj sloužit na libovolné základně bombardérů RAF. Model jsem postavil z krabičky, podle návodu, po předloze jsem nepátral. Patinoval jsem řídkým roztokem bahnitého pigmentu.