Nashorn vznikl v roce 1943 montáží skutečně bestiálního děla PaK 43/1 L71 do samohybné houfnice Hummel. Vzniklo tím cosi, co se dalo při troše dobré vůle označit jako stíhač tanku. Stíhat to moc neumělo, vzhledem k rychlosti 40 km/h, nicméně, k palbě z ukrytých postavení byl jako dělaný. Dokázal zničit jakýkoli střední spojenecký tank až na čtyři kilometry ! Jako jediný německý stroj se může pochlubit i zničením M 26 Pershing. Měl i své slabiny, ale celkově by se dalo říct, že se jednalo o frontově užitečný stroj. Zajímavostí je, že se stroj zprvu jmenoval Hornisse, tedy Sršeň, což dávalo vzhledem k hmyzí nomenklatuře německých samohybných děl celkem smysl.Na přelomu let 1943 a 44 byl pak na Hitlerův rozkaz přejmenován na Nashorn, tedy Nosorožec.
Stavěl jsem Nashorna ze stavebnice Revell, ukázala se jako pěkně stavitelná (což není podle mých zkušeností u Revellu pravidlem) a detailní, v interiéru a na kanónu jsou poměrně pěkné drobné prvky. Ať už se jedná o ovládací prvky, nebo optické přístroje. I článkové pásy se daly udělat celkem hezky. Takže se patrně výrobci povedly. Nebo jsem se je naučil dělat :-). Kamufláž jsem dodržel krabičkovou, zimní. Ta je popsána jako neznámá jednotka na východní frontě. Já pátral, a zjistil, že stroj s nápisem Puma patřil s.H.Pz.Abt. 519, tedy schwere Heeres PanzerJäger Abteilung, vyskytující se v zimě 1943 – 44 v okolí Vitebska.
Základní nátěr je pískový, některé detaily zbraní jsou pak gunmetal. Zimní kamufláž je pak zajištěna olejovou barvou metodou suchého štětce. Tu budu muset ještě vylepšit, neboť mám pocit, že tahy jsou příliš hrubé.
Thus, like the Marder series weapons, the vehicle was not intended to engage in tank fights, but to provide mobility to a powerful anti-tank gun. The gun’s performance enabled Nashorn to penetrate the front plating of any Allied armoured vehicle and to engage enemy units while staying out of range themselves.
Yes, of course. Thank you for your translation 🙂