Tilly nebylo jen jedno vozidlo. Tilly byl název celé kategorie. Název byl odvozen od „Utility“ a celý název zněl „Light Utility Vehicle“, tedy lehké užitkové vozidlo, a jednalo se skutečně o nejlehčí užitkové vozidlo v britské vojenské službě. Vyrábělo ho hned několik firem. Austin 8 HP Series AP, Austin 10 HP Series G/YG, na bázi Austinu 10 GRQ, Morris 10 HP Series M, Standard 12 HP Series UV, na bázi Standardu Flying 14, Standard 10 HP a Hillman 10 HP, na bázi Hillmanu Minx si byly vozy celkem podobné, nikoli šak stejné. Podobnost byla způsobena jednotnou myšlenkou při jejich zrodu. Spousta vojenských vozidel ve Velké Británii na počátku války vznikala ve spěchu a v podstatě z nouze. Jen málo jich bylo konstruováno speciálně a prvoplánovitě jako vojenské vozidlo. Stejně tak vznikaly i Tillies. Původně osobní auta byla konvertována na dodávky, za sedadla řidiče a spolujezdce byla naroubována korba s nosnoctí cca. půl tuny. Byly určeny pro provoz na silnicích, s poháněnou jen zadní nápravou a standardními
pneumatikami neměly žádné terénní ambice. Vozů Tilly všech značek bylo během války vyrobeno mnoho, desítky tisíc. Sloužily snad u všech vojenských složek. Do dnešní doby se jich ale dochovalo jen málo. Velké množství Tillies sloužilo na letištích RAF. Jejich roli později převzaly Austiny J4 a ještě později Leylandy Sherpa. Označení Tilly si ale uchovaly.
Technické údaje – platí pro Austin Tilly 10:
- Délka: 3965 mm
- Šířka: 1596 mm
- Výška: 1893 mm
- Hmotnost: 1003 kg
- Motor: zážehový řadový čtyřválec o obsahu 1237 cm3
- Výkon motoru: 29 hp
- Pohon: 4×2
Vozidlo je zbarveno jako standarní stroj RAF z pozdější části války, v kombinaci khaki a černé. V této podobě mohl sloužit na libovolné základně bombardérů RAF. Model jsem postavil z krabičky, podle návodu, po předloze jsem nepátral. Patinoval jsem řídkým roztokem bahnitého pigmentu.