FlaK 8,8 cm

FlaK 8,8 cm před muzeem Grand Blockhaus v Batz-sur-Mer (Loire-Atlantique). Zdroj: sybarite48 – https://www.flickr.com/photos/26082117@N07/48786971933/, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82526960

88mm kanón FlaK se stal významnou zbraní nacistického Německa v druhé světové válce. Původně protiletadlový kanón našel v době války široké uplatnění. FlaK je zkratkou německého slova Flugzeugabwehrkanone anebo Fliegerabwehrkanone (tj. protiletecký či protiletadlový kanón, doslova kanón protiletecké či protiletadlové obrany).
Vývoj kanónu sahá až ke konci první světové války, kdy tehdejší protiletadlové kanóny přestávaly být účinné vůči stále se zdokonalujícím letadlům. Mírovými dohodami z Versailles však mělo Německo vývoj a výrobu těžkého dělostřelectva zakázanou. Přesto se firmě Krupp podařilo vyslat skupinu techniků do švédské společnosti Bofors, která byla jedním z předních výrobců protiletadlových kanónů. Ta vyrobila na základě projektové dokumentace z roku 1931 několik vzorků, které byly tajně dodány do Německa. V roce 1933 se kanóny začaly vyrábět sériově. Dostaly vzorové označení „18“, a to podle roku 1918, kdy byly vyvinuty.
Poprvé byl protiletadlový kanón testován během španělské občanské války, kde měl uspokojivé výsledky. Zde byl také zkoušen pro použití k boji proti tankům. Po vypuknutí druhé světové války byl používán prakticky na všech frontách. Po přepadení Sovětského svazu, kde se Němci poprvé setkali s novými tanky T-34, KV-1 a KV-2, začal kanón sloužit stále ve větší míře k boji proti těmto obrněncům, protože žádný stávající německý tank

FlaK 8,8 cm

Němečtí vojáci připravují FlaK 8,8 cm k palbě na východní frontě v zimě roku 1943. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 101I-724-0135-11 / Briecke / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5413541

nedokázal moderní sovětské tanky v boji přímou střelbou zničit. Nevýhodou kanónu v přímém boji proti tankům však byla vysoká silueta a poměrně velká hmotnost zbraně. Pro svou účinnost byl kanón v pozměněné podobě instalován pod označením 8,8cm-KWK 36 L/56 do tanků Tiger. FlaK však byl zejména používán k tomu, k čemu byl původně určen, a to byla protivzdušná obrana. Stal se páteří protivzdušných baterií, které chránily německá města, průmyslové podniky a infrastrukturu před bombardováním spojenců.
Verze

  • FlaK 18 – první verze
  • FlaK 36 – první modernizace, umožňovala rychlejší manipulaci a lepší ovládání, některé kanóny byly vybaveny ochranným štítem pro obsluhu.
  • FlaK 37 – další modernizace, byl vybaven systémem přenosu cílových údajů
  • FlaK 41 – výrazná modernizace, zvýšen dostřel, zvětšena rychlost střelby

Kromě stávajících verzí FlaKu došlo k vývoji dalších kanónů. 88mm kanón PaK 43 byl používán jako protitankový kanón a jeho obměny byly montovány do stíhačů tanků Ferdinand, Nashorn a Jagdpanther. 88mm kanón KWK 43 byl zase montován do tanků Tiger II.
Technické údaje – FlaK 18, 36 a 37

  • Délka v palebném postavení: 7620 mm
  • Šířka: 2305 mm
  • Výška: 2418 mm
  • Délka hlavně: 4930 mm
  • Ráže: 88 mm
  • Hmotnost v bojovém postavení: 5000 kg
  • Hmotnost během přepravy: 7400 kg
  • Náměr: -3° až +85°
  • Odměr: 360°
  • Úsťová rychlost: 820 m/s
  • Úsťová rychlost protitankového granátu: 795 m/s
  • Dostřel dálkový: 14.860 m
  • Dostřel výškový: 10.600 m
  • Rychlost střelby: 15-20 výstřelů/min.

Kanón Flak mám připojen k Sd.Kfz.7, logicky jsem tedy použil stejnou kamufláž a jednotkové označení. Tedy, hadovitá kamufláž, 5. divize SS-pancéřových granátníků „Wiking“, červenec 1943, východní fronta, postavení na Donu. Dokonce se mi podařilo sestavit jej tak, že se dá přestavět z pochodové do palebné polohy. Bílé pruhy na hlavni jsou tzv. vítězné kruhy. Mají ukázat, kolik nepřátelské techniky zničila posádka se svým dělem.