QF 17-pdr.

Sedmnáctiliberka v akci během bitvy o Medenine. Zdroj: Keating (Capt), No 2 Army Film & Photographic Unit – http://media.iwm.org.uk/iwm/mediaLib//47/media-47117/large.jpg. This is photograph NA 1076 from the collections of the Imperial War Museums, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=25297348

Kanón OQF 17 pounder (Ordnance Quick Fire 17 pounder neboli „sedmnáctiliberní kanón“) byl britský protitankový a tankový kanón ráže 76,2 mm vyvinutý ve Velké Británii během druhé světové války. Byl to nejvýkonnější spojenecký protitankový kanón. S použitím podkaliberního střeliva (APDS) si byl schopen poradit i s německými těžkými tanky. Byl tak úspěšný, že vznikla myšlenka ho použít v tanku. Britové jím zkusili osadit americký střední tank M4 Sherman, a tak vznikl Sherman Firefly, velmi úspěsný ničitel německých Tigerů. Bohužel jich nikdy nebylo dostatečné množství.
V úloze protitankového kanónu byl v poválečných letech nahrazen 120 mm bezzákluzovým kanónem BAT a jako tankový kanón ho vystřídal modernější 84 mm OQF 20 pounder.

Technické údaje:

  • Ráže: 76,2 mm
  • Váha: 3 050 kg
  • Náměr: -6° – 16,5°
  • Odměr: 60° – 30° vpravo, 30° vlevo
  • Délka: 4,58 metrů
  • Váha střely: cca 9 kg
  • Úsťová rychlost: 883 m/s
  • Dostřel: na vzdálenost 950 metrů dokázala střela probít pancíř o síle 118mm, skloněný pod úhlem 30°
  • posádka: 7 mužů

Dělo OQF 17pdr bylo součástí stavebnice s Jeepem a Morrisem C8. Stejně jako ony dva stroje patřilo do stavu britské 11. obrněné divize. Tato příslušnost však není na děle nikde znázorněna. Jediné vylepšení, zabahněný podvozek.