Protitankové dělo PaK40 7,5 cm v tankovém muzeu v Parole ve Finsku. Autor: Balcer~commonswiki“ – Vlastní dílo, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=986295
V roce 1939 zadal německý zbrojní úřad zakázku na vývoj nového protitankového kanónu ráže 75 mm, který by byl schopen probít nejsilnější pancíře tehdy známých obrněnců. Zakázku obdržely firmy Krupp a Rheinmetall. Vývoj kanónu dostal jen velmi malou prioritu, neboť Pak 36 si s lehkými tanky poradit dokázal a do výroby se dostával i Pak 38 se svým 50 mm dělem. Avšak po zkušenostech s ruskými KV-1 a T-34 byl požadavek na urychlení vývoje zbraně. Tak se v listopadu 1941 dostal první 7.5 cm Panzerabwehrkanone 40 na frontu. Roku 1943 nebyl ničím nestandardním ve výzbroji německých protitankových dělostřeleckých jednotek.
Pak 40 byl standardní německou zbraní až do konce války a byl také dodáván německým spojencům. Některé kusy pochopitelně používala i Rudá armáda.
PaK 40 7,5 cm v palebném postavení v Albánii roku 1943. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 101I-203-1690-25 / Prizibilla / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=25838302
Zbraň byla efektivní proti většině nepřátelských tanků s výjimkou IS-2 a tanku Pershing, který se na evropském bojišti téměř neukázal. Nicméně jeho vyšší hmotnost oproti Paku 38 ztěžovala přesouvání zbraně a v bažinatém terénu musel být použit tahač. Do roku 1945 bylo vyrobeno 23 303 kusů z toho asi 6000 v roli tažné protitankové zbraně.
Po válce tuto zbraň používalo mnoho států např.Albánie, Bulharsko, Československo, Finsko, Maďarsko, Rumunsko.
Technické údaje:
- Ráže: 75 mm L/46
- Celková délka: 6.20 m
- Šířka: 2.00 m
- Výška: 1.25 m
- Bojová hmotnost: 1,425 kg
- Traverse: 65°
- Úhel sklonu: -5° až + 22°
- Frekvence střelby: 12-15 výstřelů za minutu
- Úsťová rychlost:
- 933 m/s (wolframové střely)
- 792 m/s (standardní protitanková munice)
- 548 m/s (tříštivé granáty)
- Efektivní dostřel: 1,800 m
- Maximální dostřel: 7678 m (HE shell)
- Váha granátu: 3.18 až 6.8 kg
- Průbojnost pancíře s nulovým sklonem na vzdálenost 500 m:
- 132 mm (standardní protitanková munice)
- 154 mm (wolframové střely)
U děla už jsem sáhl po správné barvě a je tedy tak šedé, jak má být. Jediný malý problém nastal s opěrami, neboť se pohybovaly velmi volně a to nejen do stran, jak měly, ale i nahoru a dolů – takzvaný wackel (neboli vakl). Po zralé úvaze jsem nakonec podpěry slepil v pochodové poloze. 3. obrněná divize, východní fronta, zima 1941-42
