
Jeep Willys MB/Ford GPW s nataženou střechou na leteckém dni Wings over Wine Country 2007 na Sonoma Couty Airport v Kalifornii. Autor: BrokenSphere – Vlastní dílo, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3557261
Říká se, že tři věci pomohly Spojeným státům vahrát druhou světovou válku. A byla to bazooka, atomová bomba a Jeep. Úloha atomové pumy se dnes hodně diskutuje. Úloha nejrozšířenějšího armádního vozidla nikoli. Jeep sloužil po celém světě, ještě dlouho po válce a mnoho jich jezdí dodnes, byť už ne v aktivní službě.
Obchodník s auty John North Willys z American Motorcar Sales Co. si objednal 500 aut firmy Overland právě v době, kdy sa tato firma dostala do hluboké finanční krize a hrozil jí bankrot. Willys byl přesvědčen o kvalitě automobilů Overland, převzal podnik v roce 1908 a založil Willys-Overland Co.
V roce 1929 sa John Willys vzdal svého balíku akcií. Krátce nato musela firma Willys-Overland, naplno zasažená hosp. krizí, vyhlásit konkurs, axšak v následujícich letech se podařilo závod aspoň částečně zachovat. V roce 1936 vrátil konkurzní soudce závodu plnou administrativní a finanční autonomii. V roce 1940 začal podnik vyrábět pro spojenecké státy slavný Jeep. Koncem války se počet vyrobených kusů tohoto vojenského terénního vozidla vyšplhal na 361 349. Po válce vyráběla firma Willys model Jeep pro civilní využití.
Ve třicátých letech prováděly různé země světa vývoj terénního automobilu, který by se stal všestranným vozidlem pro vojenské účely. V USA byl roku 1938 dokončen stroj tohoto typu, který vyrobila firma American Bantam, ale který se nedočkal ohlasu. Po vypuknutí války v Evropě roku 1939 se postoj amerických úřadů změnil a v červenci roku 1940 byla vyhlášena soutěž o armádní zakázku. Technické specifikace však byly velmi přísné, takže se do soutěže přihlásily pouze tři firmy: American Bantam, Willys-Overland a Ford

Všudypřítomným Jeepem se svezly různé osobnosti. V tomto případě ve voze sedí prezident Spojených států Franklin D. Roosevelt. Důstojník, se kterým hovoří, je generál George S. Patton. Toto setkání proběhlo 18. 1. 1943 během konference v Casablance. Autor: US Army – http://ww2db.com/image.php?image_id=25759, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=50496988
Motors. Společnost American Bantam se svým vozem Bantam BRC-40 splnila sice zakázku nejdříve, ovšem nesplňovala hmotnostní limit. Přesto jí byla přidělena státní zakázka na sedmdesát kusů. Vývoj dále pokračoval i v obou neúspěšných firmách, které se začaly předhánět v technických parametrech. Vzhledem k tomu, že Pentagon dospěl k názoru, že by stejně jedna továrna nestačila z kapacitních důvodů dodat potřebný počet automobilů, zadal každé ze tří společností zakázku na 1500 kusů. Postupem času se však ukázalo, že je třeba, aby vozy byly standardizovány a tudíž aby je vyráběl pouze jeden výrobce. Proto byla v polovině roku 1941 vyhlášena nová soutěž, při které došlo díky podobné kvalitě vozů nakonec k tomu, že rozhodujícím kritériem se stala cena. Vyhrála ji nakonec společnost Willys-Overland, která nabídla svůj Jeep Wyllis MB za 739 dolarů. Ihned byla zadána armádní zakázka na 16 tisíc kusů vozidel. Ale ani konkurenční společnosti nepřišly zkrátka, protože se jim podařilo získat zakázky od Sovětského svazu a Velké Británie, kam bylo dodáno 2 675 vozů Bantam 40 BRC, 3 650 vozů Ford GP a 1 500 vozidel Jeep Willys. Na podzim roku 1941 se ukázalo, že firma Willys-Overland nebude stačit sama dodat potřebný počet kusů, který navíc narůstal o další zakázky Američanů i jejich spojenců, a tak byla zadána výroba Willysů konkurenční firmě Ford Motors, která je vyráběla pod označením Ford GPW (General Purpose Willys). Džípy byly v průběhu války neustále modernizovány a staly se velmi oblíbenými mezi americkými i spojeneckými vojáky. Automobil se stal základem pro nové typy džípů. Jeep byl vyráběn v mnoha verzích – namátkou třeba tříosá verze Tug či opancéřované Jeepy.
Technické údaje:
- Typ: terénní osobní vůz
- Motor: Willys 442, zážehový vodou chlazený řadový 4válec 2 199 cm³
- Výkon motoru: 60 hp při 3 600 ot/min
- Převodovka: 3 rychlosti vpřed, 1 vzad, redukční převodovka; jednokotoučová suchá spojka; bezuzávěrový diferenciál
- Náhon: 4 x 4 (přední vypínatelný)
- Brzdy: hydraulické, bubnové
- Podvozek: tuhé nápravy, odpružení na listových perech
- Karosérie: rámová otevřená
- Délka: 3,36 m
- Šířka: 1,57 m
- Výška s nasazenou střechou: 1,77 m
- Rozvor: 203 cm
- Rozchod kol: 123 cm
- Světlá výška: 22 cm
- Hmotnost: 1045 kg
- Dovolené zatížení: 360 kg
- Maximální rychlost na silnici: 105 km/h
- Výrobce: Willys-Overland / Ford Motor Company
- Výroba: 1941-1945; Willys v tomto období vyrobil 361 349 vozů MB a Ford 277 896 vozů GPW
První jeep je od Hasegawy. Jeepy poměrně často tahaly malé nákladní přívěsy, byl součástí i této stavebnice. Stejně jako protitankové dělo ráže 37 mm. Obojí jde připojit k jeepu. Dělo se dá rozložit do palebného postavení, přívěs obsahuje trochu nákladu. Jelikož byly součástí i figurky, má jeep posádku. Vojína za volantem – pro zajímavost – černé pleti a důstojníka na místě spolujezdce. Podle označení se jedná o vozidlo z konce války, patřící k některé z obrněných divizí na západní frontě – nejsem zrovna kovaný v nárazníkovém kódu.
Do sbírky přibyl druhý Jeep, a taky vylepšený. Chtěl jsem vůz v anglickém markingu. Výsledek je jakási mírně what-if pouštní varianta. Vůz má pískovou barvu, bílé hvězdy (nejde jen o výsadu američanů, hvězdami se označovala veškerá spojenecká technika na západní frontě). Z boku na kapotě má jen číslo, USA. Jednotkové označení na rámu okna jsem nakonec musel rekonstruovat za pomocí obtisků, co zbyly od Bedfordů. Podle něj pak Jeep patří 49. polní jednotce 51 Highland Division. Tato jednotka skutečně bojovala v Africe, mimo jiné u El Alameinu. Jeep jsem udělal s otevřenou kapotou – academka dodala celkem použitelný motor. Přidal jsem nějaké kanystry, balíky a bágly, a před chladič kondenzátor, který umožňoval při přehřátí vodu zachytit a znovu použít. Je to ten válec vepředu.
Třetí Jeep dodal Airfix spolu s Buffalem. Upřímně, kvalita modelu je strašná, horší jsem snad nikdy nedělal, ani v době, kdy jsem kupoval KP a Směr. Ačkoli ano, Defiant od Pavla models. Ten se slepit nedal. Vůz jsem udělal v markingu US Navy, podle fotografie skutečného vozu. Na modelu jsou zajímavé obtisky vlastní výroby, vytištěné na obtiskovém papíru. Pracuje se s nimi výtečně.
Čtvrtý jeep je z prastaré stavebnice Matchbox. A upřímně řečeno, o jeho kvalitě si mohou nechat ty tři předchozí jen zdát. Stroj je v typické britské zelenočerné kamufláži, v jaké sloužil v 11. obrněné divizi. Jako jediný má nataženou plátěnou stříšku. Stroj je neorezený a lehce zablácený.
Pátý a snad poslední Jeep je hlídkové vozidlo LRDG, a až na detaily je naprosto stejný jako předchozí, tedy ještě poměrně kvalitní Matchbox. Tentokrát jde o velmi specifické vozidlo LRDG. Kamufláž samozřejmě písková.
Šestým jeepem je new tool Airfix, ztvárňující výsadkovou úpravu v britských službách. Od standardu se liší zkráceným předním narázníkem, rezervou umístěnou vepředu, a kanystry v interiéru. Absence navěšeného příšlušenství v zadní části byla nutná, aby se jeep vešel do nákladního prostoru kluzáku. Stroj nese, jak zmíněno, britské barvy, je patinován, obahněn a označen markingem 6th Airborne Div., v červnu 1944 v Normandii. Stříškou z tohoto modelu jsem dodatečně vylepšil první postavený Jeep od Hasegawy, který se tak stal druhým ve sbírce s nataženou střechou.
Sedmý je opět Airfix, tentokrát starý. Tentokrát byl marking účelový. Vozidlo má sloužit jako vozidlo velitele mobilní armádní nemocnice. Nese proto označení Armády Spojených států, doplněné červenými kříži. Zaprášený je olejovým filtrem stejně jako obě sanitky, které budou součástí stejného dioráma.
- Hotovo
- Jeep komplet
- Zde i s patinou
- A všichni pohromadě.
- Hotovo
- Hotovo, zaprášeno