
Bedford QLD na War and Peace show. Zdroj: Zandcee – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=16511442
Společnost Bedford vyrobila svůj první automobil s pohonem všech čtyř kol v roce 1938 při vývoji 15 centýřového vozu Bedford s typickou hranatou kapotou. Válečný úřad prý uvažoval o souhlasu s dalším vývojem této konstrukce. O vozidlo byl určitý zájem, neobjevily se však žádné objednávky na jeho dodání a tak se projekt zastavil. Bedford se poté rozhodl podniknout vlastní vývoj v malém měřítku, od kterého si sliboval pozdější vojenské zakázky. Po vypuknutí 2.světové války Válečný úřad vystavil příkazy na dodání velkých počtů vozidel 4×2.Firma bedford byla požádána o postavení prototypu třítunového univerzálního užitkového automobilu s pohonem všech čtyř kol. V říjnu 1939 byla schválena specifikace vozidla a v únoru 1940 mohla firma předvést první prototyp při silničních testech. Během následujících měsíců firma dodala pro zevrubné tovární a vojenské zkoušky další prototypy. Po skončení obvyklých testů a vybavení vozidel speciálním nářadím se mohli řidiči z ačít učit ovládat nový automobil. Trvalo necelý jeden rok, než se od prototypu dospělo k prvním sériově vyráběným vozům, což byl v době

De Havilland Mosquito mk.II 157. perutě RAF doplňuje palivo z cisterny Bedford QLC na letišti Hundson v Hertfordshire. Zdroj: Drees H V (P/O), Royal Air Force official photographer – http://media.iwm.org.uk/iwm/mediaLib//53/media-53365/large.jpg. This is photograph CH 10313 from the collections of the Imperial War Museums, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=24465505
válečného vypětí a nedostatku pozoruhodný výsledek. Pohon všech čtyř kol Bedfordu QL dovoloval uplatnění v obtížném terénu. Na zpevněných vozovkách se vypínal pohon předních kol, čímž se snižovalo opotřebení pneumatik a převodů. Pohon se řadil pomocí páky na přídavné převodovce. Jiným trumfem v Bedfordově rukávu byla nepřítomnost obvyklých dětských nemocí, spojených s uvedením nového typu do provozu. Až asi po roce se objevila jedna zvláštní závada, při slabém stisknutí brzdového pedálu se vozidlo začalo otřásat. Problém zcela zmizel nahrazením terénních pneumatik s hrubým vzorkem normálními silničními.
Od šasi Bedfordu QL bylo odvozeno mnoho verzí. Nejrozšířenější byl bezesporu QLD, používaný jako valník, sklápěč, pojízdná kantýna či kuchyně. Známý je také QLT, na prodlouženém šasi byla prodloužená korba se třemi řadami k sezení. Tato speciální verze, uzpůsobena k transportu pěšáků, jich pobrala 29 včetně výstroje a výzbroje. Další známou verzí je také QLB, který byl uzpůsoben k vleku prtiletadlového 40mm děla Bofors. Jeho korba byla zkrácena, aby se mezi ni a kabinu řidiče vešla ještě další uzavřená kabina, která při transportu sloužila obsluze děla. Na krátké korbě pak byla munice pro dělo.
Další verzí byl QLC, který sloužil například jako tahač návěsů, mobilní ústředna nebo tankovací cisterna. QLR pak byla skříňová verze, pro radiovůz a velitelský vůz.
Vlká Británie přišla o drtivou většinu vozidel při evakuaci z Dunkirku (Dunkerque), a kriticky potřebovala nové. Bedford série QL – díky tomuto označení dostal přezdíku “Queen Lizzie” – přišel v pravou chvíli, aby situaci zachránil a stal se nejrozšířenějším náklaďákem britských obranných sil. Vyráběl se do roku 1955, kdy byl nahrazen řadou R. Vyrobilo se jich kolem 52 000. V civilním sektoru jezdily běžně do konce šedesátých let.
Technické údaje (platné pro QLD):
- Typ: terénní nákladní vůz
- Motor: Bedford, zážehový vodou chlazený řadový 6válec 3 519 cm³
- Výkon motoru: 72 hp při 3 000 ot/min
- Převodovka: 3 rychlosti vpřed, 1 vzad
- Náhon: 4 x 4 (přední vypínatelný)
- Brzdy: hydraulické, bubnové
- Podvozek: tuhé nápravy, odpružení na listových perech
- Délka: 5,99 m
- Šířka: 2,26 m
- Výška: 3,00 m
- Hmotnost: 7000 kg(celková)
- Dovolené zatížení: 3000 kg
- Maximální rychlost na silnici: 61 km/h
- Dojezd: 370 km
- Výrobce: Bedford Vehicles
- Výroba: 1941-1955; okolo 52 000 všech verzí
Já stavěl bedfordy dva, a to QLD a QLT. Oba jsou stavěny z krabičky, bez jakýchkoli doplňků domácí produkce. Oa mají standardní britskou kamufláž – olivově zelenou s černými poli. QLT podle označení patří Guards Armoured Division, Gardové obrněné divizi, jedné z nejelitnějších divizí britdké armády. Dále pak nese označení divizní RASC, což byla jakási podpůrná služba, a označení 61. pěšího pluku. Vůz by měl být nasazen na Evropském bojišti, na přelomu roku 1944 a 1945.
QLD patří 88. pěší dílenské brigádě pod 11. obrněnou divizí. Místo a čas nasazení stejné.
Třetí je QLC z Refuelling setu Airfix, kromě otevřených dveří řidiče bez úprav. Jednotková příslušnost je nejasná, model je součástí dio s Lancasterem.
- Hotovo
- Hotovka
- A finále