Scammell Pioneer TRMU 30

Automobilka Scammell Lorries, Ltd., nezávislá až do roku 1955, zahájila novou etapu v závodě ve Watfordu (Herts.) v roce 1922 jako průkopník návěsových souprav, kde vyráběla kapotové tahače i příslušné návěsy. Její historie je však mnohem starší, oddělila se od kolářství, výroby kočárů a oprav parních strojů, jež provozovala původní společnost G. Scammell & Nephew, Ltd., ve Spitalfields v Londýně už od roku 1837 a v roce 1919 zahájila experimenty s prvním tahačem návěsů (u Scammellu je nenazývali trailers, ale carriers), jenž vycházel z americké konstrukce Knox Martin. Konstruktér Oliver D. North později zdokonalil návěsové sedlo, tzv. páté kolo, a vyvinul tříkolový tahač, jenž nahradil koně v rozvážkové službě a distribuci z nádraží, uplatnil se při rozvozu poštovních zásilek a zboží.
Druhým nejznámějším produktem Scammellu jsou speciální těžká vozidla pro provoz v nejtěžších terénních podmínkách, či pro vlečení podvalníků s těžkým nákladem. První z nich byl Scammell Pioneer, hojně používaný britskou armádou jako dělostřelecký tahač, vyprošťovací vozidlo a samozřejmě pro přepravu nejtěžších nákladů. Po druhé světové válce nalezla tato řada pokračování v těžkých kapotových typech Mountaineer (od 1949), Constructor (1951), Contractor (1966) a posledním Commanderu (1978), vyráběném až do osmdesátých let.

„Ten velký vzadu“, tak byl přezdíván Scammell Pioneer TRMU30. Neúnavný dříč v týlových službách britských obrněných sil za 2. světové války. Ukázal se jako velmi spolehlivý, a sna i proto mnohé z několika stovek vyrobených souprav pak sloužily ještě dlouho po ní.
Výkonné teréní tahače Scammell začaly vznikat ve dvacátých letech, první transportér tanků na bázi Scammellu Pioneer vznikl v roce 1932. Uvezl dvacet tun. Později vznikaly dvaceti a třicetitunové kombinace Pioneera s různými návěsy. Ty byly víceméně napevno uchyceny k tahači a nedaly se snadno odpojit, jako u dnešních kamiónů. Vynikající trakci v terénu dodával podvozek s velkými rozsahy pohyblivosti kol (tzv. zkřižitelnost), další nesporou výhodou byl vhodně zpřevodovaný výkonný vznětový motor. Pioneer sice dosahoval maximální rychlosti pouze 26 km/h, ale dokázal v terénu utáhnout i podstatně větší zátěže, než projektovaných 30 tun. A to i přesto, že poháněné byly pouze dvě zadní nápravy (uspořádání 6×4). Měl, na svou dobu poměrně neobvyklou,šestistupňovou převodovku. Tato měla výstup na naviják s vertikální osou a šnekovým pohonem, schopný navinout 32 metrů lana za minutu při maximálních otáčkách motoru, které činily 1750rpm.
Návěs spočíval (tedy kromě tahače), na osmi kolech s balónovými pneumatikami dimenzovanými na velkou zátěž. Měl vlastní sklopné nákladové rampy. Konstrukce umožňovala protáhnout lano navijáku tahače připravenými průvlaky a natáhnout nepojízdný tank nahoru.
Vozidlo dále disponovalo velkou kabinou, která pobrala kromě své posádky i posádku vezeného tanku. Tyto transportéry sloužily na severu Afriky, italských a evropských frontách.

Technické údaje:

 

• Typ: Kolový terénní těžký transportér
• Motor: Gardner 6LW, vznětový řadový šestiválec 8 369 cm³
• Výkon motoru: 102 hp při 1 750 ot/min
• Délka: 6,17 m
• Délka soupravy: 15,14 m
• Šířka: 2,64 m
• Výška: 2,87 m
• Hmotnost: 8,4 t
• Hmotnost soupravy: 20t
• Posádka: 3
• Dovolené zatížení soupravy: 30 000 kg (traduje se, že bez problému uvezly i více než dvojnásobek)
• Naviják: 8t (k naložení nepojízdného tanku bylo třeba kladek)
• Maximální rychlost : 26 km/h
• Dojezd : 692 km
• Výrobce: Scammell Lorries Ltd., Watford, Hertfordshire, UK
• Výroba: 1932-1949; Bylo vyrobeno 768 kusů (spolu s dělostřeleckými tahači a vyprošťovacími speciály kolem 3000)

Souprava má zbarvení běžné pro použití v poušti. Standardem sice byly horní plochy v černé barvě, ale od toho jsem se úmyslně odchýlil. Našel jsem kdesi fotografii Scamella v totožném zbarvení, jaké jsem použil. Jednotkové označení zatím chybí – doplním, pravděpodobně nějaký transportní útvar při 7. RTR, v Libyi 1941.