Druhou té třicetčtyřku jsem stavěl ze stavebnicee Airfix. Podle typického rámečkového salátu se jednalo o Airfix starý, ale zas to celkem pasovalo, tak nevím. 🙂
Tank bylo možné postavit ve dvou verzích. Jako T-34 vzor pravděpodobně 1942 nasazený v Mandžusku, kde v této podobě proti japoncům s dělem 76 mm mohl bojovat ještě v roce 1945. Jiná situace ovšem byla na evropské východní frontě, kde na nové německé obrněnce již krátkohlavňová 76 nestačila. T-34 byla modernizována, dostala nové dělo ráže 85mm a s ním novou věž. Což byla ta druhá verze. T-34-85 1. československé obrněné brigády, součásti 1. československého armádního sboru pod vedením generála Ludvíka Svobody, která se po boku Rudé armády zúčastnila osvobození větší části Českoslovenké republiky.
Já se rozhodl postavit obě. Idea vychází z toho, že podvozek je stejný, liší se jen věž. Udělal jsem věže obě, jdou celkem snadno vyměnit. Stroj je sovětsky, armádně zelený, v případě mandžuské verze na věži s rudou hvězdou a nápisem BARS v azbuce, v případě verze československé s trikolórou a číslem 875. Napřed jsem newashoval s tím, že téčka na frontě zpravidla dlouhou životnost neměla a opršet nestihla, ale pak jsem po zralé úvaze ten wash nakonec dodělal. Sice po bbaně, ale co už. A bahno východní fronty bylo pověstné, takže bahnem jsem nešetřil. Na fotkách ale wash není, tam se ještě téčko leskne jak nový pětník.
Nadpis nelže, stroj jsem opravdu stihl ve dvou dnech, lze jej tedy považovat za zdařilou víkendovku. Navíc je to první stroj ve vitríně, který nese československé barvy. Ale brzy přijde ještě jeden. A prozradím, že také obrněnec.