A scout car Dingo. Tyhle dva modely vznikly ještě před tankem Lee, ale nějak jsem na ně pozapomněl. Takže je dávám k lepším teď.
Začátkem druhé světové války byla obrněná auta velmi populární. Zatímco tanky té doby byly většinou buďto velké nepohyblivé obludy, nebo lehké stroje, tak obrněná auta nabízela na zpevněném povrchu v podstatě stejnou ochranu, zato lepší pohyblivost. S těžkým terénem se moc nepočítalo. Obrněná auta měly ve výzbroji snad všechny armády té doby. Je celkem zajímavé sledovat, jak u různých armád měla tato vozidla rozdílnou ideu. Německo mělo obrněný automobilový park celkem komplexní. Od Sd.Kfz.221, později 222, což bylo lehké dvonápravové obrněné auto na podvozku velkého osbního Horcha, přes šestikolové, později osmikolové Sd.kfz.231 a následné typy. Až do vzniku Sd.kfz.234 Puma však měly poměrně slabou výzbroj, buďto pouze kulometnou, nebo kulomet s kanónem ráže 20mm. Když už dostaly zbraň větší ráže, jednalo se o kanóny s velmi krátkou hlavní, sloužící k přímé podpoře pěchoty. Ostatní evropské národy, Hitlerem porobené, nezmiňuji, i když i ony užívaly obrněná auta – například francouzský Panhard 178. Britové používali obrněná auta už dlouho, a dlouho to byla auta, jejichž karosérie byla jen pokryta pancířem, jako byly vozy Rolls-Royce, nebo Fordson. Za druhé světové využívali v podstatě čtyři – tedy vlastní. Šlo o vozy dvou značek a navzájem si byly hodně podobné. V obou případech šlo o malé průzkumné vozidlo, a plnohodnotné obrněné auto. Těmi značkami byly Humber a Daimler. Malé průzkumné vozidlo, a zde bych se zastavil, bylo poměrně unikátní záležitostí, kterou neprovozoval nikdo jiný než britové. Typičtější je Daimler Dingo. Jedná se o vozidlo velikosti zhruba Jeepu, obrněné v rámci možností, s dvoučlenou posádkou. Tu tvořil řidič a pozorovatel/střelec. Stroj byl totiž vyzbrojen lehkým kulometem. Měl rejdovací všechna čtyři kola. Byl malinký, rychlý a obratný. Pravda, i zranitelný, ale trefte ho. Humber byl podobný, jen o malinko větší. A stejně podobné si byly i velká obrněná auta. Obě měla otočnou věž s hlavní zbraní, ne nepodobnou věži tanku. Daimler v ní nesl britskou dvouliberku – stejnou jako Matilda, Humber buďto 15mm těžký kulomet, nebo americkou sedmatřicítku. Obě nesla i lehký kulomet. A tahle část byla nejdůležitější 🙂 Málem bych zapomněl na AEC. Vozidlo bylo stejné kocepce jako zmíněné dva stroje, nesla věž tanku Valentine, a jako hlavní zbraň byla buďto dvouliberka, šestiliberka, nebo ROQF 75mm. Zmíním se ještě pro úplmnost o USA, ale k Britům se vrátím. Zde vidím jistý rozdíl ve filozofii. Zatímco u němců byla těžšími děly vyzbrojeny pouze , tudíž poměrně velké a méně pohyblivé typy, u britů neměla mohutnost výzbroje tak zásadní vliv na rozměry a pohyblivost. Všechna vozidla měla v podstatě podobné parametry, jediný zásadnější rozdíl byl ve výzbroji.
Američané – možná to souviselo s pozdějším vstupem do války, a možná je to můj subjektivní ocit, byli tak nějak nejpokročilejší, byť každé vozidlo bylo zcelajiné koncepce. Používali M3 Scout Car, který byl v podstatě normálním automobilem s pancéřovou karosérií (známější je jeho polopásová verze), Staghound byl podobný britským strojům, ale s jeho výzbrojí už se muselo počítat. Začínal na dělu ráže 37mm, přes houfnice, a nejtěžší verze nesla buď šestiliberku, nebo pětasedmdesátku. A té už se musely obávat i lehké tanky. Greyhound sice vypadal jako tank na kolech, na svou dobu moderně, leč bylo to jen lehké vozidlo. Jeho opakem pak byl Boarhound. Velký jako těžký tank, těžký jako střední tank a vyzbrojený lépe než kdejaký lehký tank. Nicméně, těch bylo pár a v podstatě se přišlo na to, že díky váze a rozměrům je to v podstatě zbytečný stroj. Ale kdo ví, třeba položil základy pro dnešní Strykery.
Tak to by byl stručný průřez, a teď se vrátíme k těm britům. Ve sbírce mi přistál Humber Mk.II, oldschool Hasegawa, vyzbrojená 15mm těžkým kulometem a Daimler Dingo, ještě starší, od Matchboxu. Původně patřil do stavebnice se štábním náklaďákem maršála Bernarda Montgomeryho, leč ten jsem nedodělal dodnes a článek o Dingovi jsem skoro zapomněl napsat. Takže píšu raději teď.
Humber patří podle označení 7. obrněné divizi, 5.RTR, 4. obrněné brigádě, což je Afrika. Pouštní krysy. Kamufláž tomu odpovídá, krabičkový model je vylepšen pískovým pigmentem a anténami z kartáčové žíně. Dingo je z druhého oddílu švadrony B 1. Household Cavalry, což je jeden z tradičních britských dříve jízdních, později motorizovaných útvarů. Ten byl zařazen do 12. sboru 21. armádní skupiny. To je samozřejmě západní evropa těsně před koncem války, v dubnu 1945. Zde jsem nechal otevřený překryt kabiny posádky, a před kabinou je odložený kulomet.Stroj je lehce obahněn světlým bahnem (btw, by mě zajímalo, jak vypadá tmavý :-))
No a teď fotky 🙂