Nejprve jsem chtěl napsat i onu slavnou přezdívku stroje, tedy do nadpisu. Nakonec jsem si ji nechal do článku. Letoun měl přezdívek totiž několik. Sověti mu říkali šturmovik, podle způsobu nasazení, tedy jako útočný bitevní stroj. Také mu říkali hrbatý, podle tvaru trupu s kabinou, nebo familiárně Iljuša. Od Němců se mu dostalo jmen jako Zemmenterbomber – patrně pro odolnost stroje. Případně létající tank, nebo asi nejznámější černá smrt.
Já si při stavbě připadal poněkud německy. Se šturmovikem bylo totiž těžké pořízení. Všechno začalo tím, že když jsem synovi koupil autíčko v nejmenovaném hračkářství, upotal mou pozornost model šturmovika, nezmámé firmy mistercraft, za výhodnou cenu. Mělo mne to varovat. OK, varovalo, ale neposlouchal jsem. Dobře mi tak. Takže, přátelé, Mistercraft fakt ne. Nešlo by ani tak o to, že to je polský, už jsem tu měl lecjaký polský model, FTF to třeba dělá výborně, i když jsou to superjednoduché modely. Tohle bylo strašný. Tak strašný, že nebýt toho, že jsem tu měl ještě jednoho šturmovika, tentokrát ruského Dako plast, který byl strašný zas jinak, asi bych s tím sekl. Takhle jsem se rozhodl k riskantnímu kousku a z obou stavebnic jsem za strašlivého sochaření postavil jeden stroj. Tmelu je na tom možná více než plastu. Hlavně kanónů jsem nahradil injekčními jehlami….no užil jsem si. Nikdy víc.
Co se zbarvení týče, držel jsem se návodu, mělo by jít o stroj první letky třetího útočného pluku první smíšené československé letecké divize v SSSR v dubnu 1945. V návodu je sice 1944, to je však blbost. patinoval jsem olejovou barvou, přičemž se černá zdá se poněkud zdrcla. Výsledek není bůhvíjaký, ale upřímně – jsem rád, že jsem z té tragédie vykřesal aspoň tohle.