Je to takové národní téma. Avia. Slavná letecká značka, která skončila u výroby licenčních francouzských náklaďáků. Ale to je zas jiný příběh, a výrobky, kterých se to týká, ještě mají křídla. Po historické a letecké stránce většinou celkem úspěšné. Po modelářské stránce katastrofa, děs, běs. Všechny modely jsou prastaré kovozávody. Já fakt nechápu, jak jsem to jako kluk mohl lepit (a tenkrát nic moc jiného k sehnání nebylo) a neoběsit se z toho.
Avia B.534. Nejpočetnější stíhačka , kterou jsme v roce 1938 měli k dispozici. To bylo to, čím jsme chtěli čelit Messerschmittům Bf-109C, D a počínajícím E. a bombardovacím Heinkelům a Štukám. Letadlo to bylo celkem solidní, s na tehdejší dobu průměrnou výzbrojí čtyř kulometů puškové ráže, což bylo srovnatelné s C nebo D, ale éčka už nosila i kanóny. A ty by si s lehkou, z většiny plátnem potaženou Avii snadno poradily. Avia byla taky podstatně pomalejší, než Messerschmitty. Co hůř, ulétl by jí i bombardovací Heinkel. Její zbraní, mohu-li teoretizovat, by byla vynikající obratnost, daná dvojplošnou koncepcí. Kdyby se jí podařilo vlákat Bf-109 do manévrového boje, jistou naději na úspěch měla. Také by si poradila se Štukami. Jako záchytný stíhač ale fungovat nemohla a bombardéry by mohly řádit v podstatě beztrestně. Na stroji je vidět jistá inspirace britskými stroji, zejména Hawkerem Hart.
Po modelářské stránce je asi nejsložitější spasovat nepasující trup, a dodržet celkovou geometrii. Křídla nejsou, jak je časté, ze dvou polovin, ale vcelkuHorší je ale montáž k trupu. Je předepsané určité vzepětí spodních křídel, není však mechanicky zajištěno. Pokud úhly nedodržíte, nebudou vám sedět vzpěry mezi křídly. Což se mi stalo a dost jsem se při usazovámí horního křídla vycukal.Podobný problém je se vzpěramy výškovek. Vlastně celý model je jedna taková velká nepřesnost. No, nakonec jsem ho dohromady dal, a jelikož není dvakrát čím se chlubit, mám pouze fotografie hotového modelu.

Avia B.35 měla nahradit pětistovku. Byl zde patrný jistý pokrok. Letoun měl sice stále ještě pevný podvozek, ale šlo již o jednoplošník s velmi moderním eliptickým křídlem. Zde je zas patrná inspirace francouzskýmmi stroji, se kterými ho mimo jiné pojil i motor, Avia HS 12 Ydrs, licenčně vyráběný motor Hispanu-Suiza. Stejný ostatně poháněl i pětistovku. To už ale byla jiná káva. Pětatřicítka i s pevným podvozkem atakovala pětisetkilometrovou hranici a manévrovala výtečně. Vyzbrojena měla být dvěma kulomety puškové ráže a kanónem v ose motoru.. Němcům mohla zatápět, ale přišla příliš pozdě. Před okupací vzlétl pouze druhý prototyp. Třetí prototyp a nástupnický typ B.135 (který ještě nemám) už létaly se svastikami.
Modelářsky je pětatřicítka z oněch tří asi nejlepší, a model také z oněch tří vypadá nejlépe.

Avia S-199 je stroj trochu jiné kategorie. Řekl bych, že model, o který se jedná, je model za trest letadla za trest. Po válce tady zbylo poměrně hodně draků Messerschmittů Bf-109G a K. Nebyly ovšem motory. Jednak byly jisté
pochybnosti o spolehlivosti motorů, vyrobených koncem války v Říši rukama zajatců a totálně nasazených. Navíc ětšina těchto motorů byla zničena při výbuchu munice v Krásném Březně. Ale zase ne, že by nebyly žádné motory. Byly. Jenže JuMo 211, z bombardérů. Těžké a slabší než motory Daimler-Benz, se kterými stodevítky létaly. Navíc bylo třeba i předělat kapotáž. Výsledek byl přinejlepším sporný. Stroj zpomalil na úroveň Bf-109E, díky těžkému motoru se zhoršily i letové vlastnosti. Vrtule s širokými listy zvětšila klopný moment. Celé letadlo se chovalo poněkud jankovitě, a tím si vysloužilo přezdívku Mezek. Svou roli v oné přezdívce ale asi sehrál původ stroje v německém Messerschmittu. 24 strojů jsme dodali mezi lety 1947 a 1949 mladému státu Izrael. Na ten bylo uvaleno tehdy zbrojní embargo a Československo bylo jedním z mála států, které embargo porušily. Kromě Avií jsme, aspoň co se letadel týče, Izraelcům dodali také 61 Spitfirů mk.IX. A zatímco ve spitfirech obdrželi Izraelci i v roce 1949, tedy v době, kdy už létaly stroje proudové, celkem slušné stíhačky, s Aviemi jsme se jim spíše pomstili, aspoň podle mého názoru. Model byl poměrně tragický. Nesedící trup, kryty podvozku sice hezky tenké, ale zas nesmyslně tlusté podvozkové nohy.Zas na druhou stranu, vezmeme-li v úvahu dobu vzniku, bych jim asi nohy odpustil. Ani na Avii S-199 nejsem zvláť hrdý. A tím bych to ukončil Ještě fotky Mezka a pár společných.