Poslyšte příběh o Zvěroboji ISU-152, aneb o tom, kterak si přidělat parník práce tím, že člověk nečte návod. ISU 152 od Zvezdy je celkem pěkná a jednoduchá stavebnice.Je deklarovaná jako Easy Assembly, a dokonce lze postavit bez použití lepidla. Já pro jistotu lepil. To je na jednu stranu fajn, ale na druhou stranu, když něco po**rete, těžko se to napravuje. Já to zkazil jen jednou, když jsem usadil vršek trupu předčasně, ale pomstilo se mi to hned dvakrát. Poprvé, když jsem usazoval dělo a podruhé, když jsem navlékal pásy. Ty jsou, ostatně jako celý model, řešené celkem chytře. Na vnitřní straně pásu jsou taková ucha, kterými prochází osy pojezdovéch kol a opěrných kladek. Ty pak ta ucha zcela skryjí. Já tak musel v prvním případě zkrátit osu děla, aby se tam dalo nahulvátit, a v druhém odbrousit vodící zuby. Oboje naštěstí na hotovém modelu není vidět.
Podoba stroje, který jsem dělal, je fotograficky zdokumentovaná, na jaře 1945 před Berlínem. Kromě toho se stejný stroj, nebo minimálně replika, stojí v muzeu v Kubince. Stroj je tradičně…a možná trochu nudě vojensky sovětsky zelený. Abych to trochu rozbil, hojně jsem patinoval. Olejovými barvami, pásy po olejovém orezení jsem pak ošoupal tužkou. Dělo a výfuky jsem pak očoudil černou. Původně byl úmysl akrylem a suchým štětcem, ale to na oleji moc nefungovalo (nakonec, mohlo mne to napadnout), takže jsem nakonec natupoval.
Celkově bych řekl, že i přes pakárnu, kterou jsem si způsobil uspěchaností, se Zvěroboj celkem vydařil.