Ne, nevznikla nová firma vyrábějící plastikové modely, kterou bych, zcela náhodou, objevil. Šali je můj kolega z práce, kolega modelář a kamarád. Preferuje trochu jiné měřítko než já, jak říká: “ Ty 1/72 jsou takový kostičky malý…“, no….proto je lepím. On lepí 1/48. A na polici mu stály dva modely ze samého začátku jeho modelaření. Stály. No spíš překážely. A než aby je vyhodil, tak mi je přinesl. Jednalo se o Pz. VI Tiger raného data výroby z produkce firmy Zvezda a JgPz. IV/48 z produkce patrně Trumpeteru.
Celkem precizně slepené, řekl bych. Z Jagdpanzera jen při přepravě opadaly náhradní kusy pásů a ulomilo se dělo, což jsem opravil okamžitě, jak jsem oba modely donesl domů. Tím ovšem práce nekončila. Stroje nesly zimní kamufláž a v případě Tigeru jednotkové označení divize SS Totenkopf, ovšem z bitvy u Kurska, kam se zimní maskování příliš nehodí. Jagdpanzer nenes žádné jednotkové označení. Jelikož změna kamufláže by byla nejnáročnější, a „kurské“ obtisky by při ní stejně zařvaly, rozhodl jsem se kamufláž zachovat. Stejně tak jednotkovou příslušnost. Zatřel jsem původní divizní znaky a zpola zatřené číslo na věži, a na vozidlo umístil tradiční znaky divize Totenkopf, tedy umrlčí lebky. Na věž přišlo nové číslo, červené, bíle lemované číslo 135. Což patrně není odpovídající, ale ze zásob, které tu mám, bylo jediné, které bylo na té věži aspoň trochu vidět. Vozidlo jsem tak zařadil do sil generála Haussera ve třetí bitvě o Charkov
Jagdpanzer číslo měl, stejně barevné 321. To jsem zachoval, a přidal divizní znaky divize SS Das Reich. Toho jsem původně zamýšlel do stejné lokace, jako Tigera, ale to není možné, neboť se začal vyrábět až rok po charkovské bitvě. Zasadil jsem ho tedy do bojů na Ukrajině, kde se v březnu probíjela divize Das Reich z obklíčení, patrně u Kamence Podolského. Oba modely pak čekala patina. Rozhodl jsem se použít novou metodu. Jelikož mně štětcovaný wash na Kruppu Protz příliš nenadchl, rozhodl jsem se udělat jej stříkaný. Nanášená barva byla opět destilovanou vodou zředěná bílá akrylová Tamiya, a ke stříkání jsem použil mechanický rozprašovač z laku na vlasy. S výsledkem jsem byl navýsost spokojen. Vytvořilo to přesně takový ten namrzlý povrch se zafoukaným prašanem. Efekt mně potěšil dokonce natolik, že jsem stejnou „zimní patinu“ nanesl i na Sherman M4A3E8, účastnící se bitvy v Ardenách.
Takže děkuji Šalimu za dva krásné přírůstky, a snad to nezní, že se tu chlubím cizím peřím…:-)