Domácí rychlovka – High speed tractor M4

Na tohle jsem narazil úplnou náhodou – už celkem dlouho jsem pásl po větším bratříčkovi M5. Mimo jiné i proto, že se mi M4 prostě líbí víc než M5, jen s lehkou, plátěnou střechou. Jinak jsou si oba stoje dost podobné. Podvozek z M3 Stuart, nástavba, která pobrala celou posádku děla a v případě M4 i nějakou tu munici.
A koukám tak na Facebook svého kamaráda, provozovatele modelářské prodejny, a na fotce novinek, které mu právě přišly, vidím M4! I neváhal jsem a stavebnici zakoupil. Po otevření jsem zjistil, že je celkem jednoduchá. samotný trup tvorily čtyři díly, plus doplňky. Pojezdy jsou víceméně vcelku. Tedy jeden díl tvoří pás, pojezdová kola, napínací kolo a půl kola hnacího. Také polovina podpůrných kladek. Doplňuje to pak druhá polovina hnacího kola a druhá polovina podpůrných kladek. Doplňky pak tvoří světla, zrcátka, jeřáb, a na oběžném kruhu těžký kulomet M2. Lopaty, krumpáče, sochory a podobné byly vylisovány na střeše a zde se vyskytl první a jediný problém. Natřít tyhle detaily. Asi v tu chvíli se objevil nápad udělat takové zimní téma.
M4 se dost dobře mohl ocitnout v Ardenách a toho jsem se chystal využít. Sice to obnášelo zakrýt kruhový otvor oběžného kruhu, ale ve finále to nebyla až tak strašná škoda, ten interiér byl celkem jednoduchý. Nechtěl jsem ho ale zase nějak zadělávat, vlastně jsem tam jenom přes otvor a částečně přes kulomet natáhl kus celty. Z kapesníku. Nechtěl jsem ji dělal pískovou, zároveň jsem chtěl rozbít olivovou, tak jsem celtu natřel německou polní šedí. V důsledku to není úplně patrné. Celý stroj jsem stříkl silně naředěnou bílou akrylovou barvou, což mělo simulovat mírnou námrazu. Nejlíp se chytila na střeše, kde jsem ji až tak moc nepotřeboval. Na střechu a rámy oken jsem aplikoval starou známou metodou „prdopeč“ sněhový poprašek. Cíleně nebyl tak silný jako na dříve stavěné sovětské technice, což mu možná uškodilo – myslím, že na těch dvou autech ta silná vrstva vypadá prostě líp. Nicméně to dopadlo celkem dobře. Asi bych někdy postavil tu dvěstěčtyřicítku, v palebné poici, abych ten tahač doplnil. A pak samozřejmě ten poslední tahač. M6.
Vzhledem k jednoduchosti stavebnice to byla záležitost víceméně na tři dny – tím samozřejmě myslím tři dny čistého pracovního času. To se zase úplně často nestává. Tak proto ten titulek.