Lockheed P-38 Lightning asi není třeba sáhodlouze představovat. Letadlo, které z množiny stíhaček vyčnívalo, jak to jen šlo. letadlo, které v Evropě příliš neuspělo (a jak tomu za války s americkými letadly bylo, úplně za to nemohlo), o to víc ale uspělo v Tichomoří. Teprve tam se naplno projevila jeho rychlost, silná výzbroj a zejména dolet. Obratnost byla sice v rámci možností výtečná, nicméně horší, než u jednomotorových strojů.  Vlstně mě překvapuje, že proti podstatně obratnějším Zerům uspěly, ale uspěly. Uspěly natolik, že se jich Japové báli jako čert kříže. Na Lightningu si v Tichomoří vydobyli status es takoví letci jako Thomas McGuire, nebo Richard Bong. Na Lightningu byl sestřelen Antoine de Saint-Exupéry. Bránit se nemohl, pilotoval neozbrojenou průzkumnou verzi.

Tolik trocha historie slavného letounu. Model pochaází z prastaré, ale celkem dobré stavebnice Heller. Navzdory svému stáří byla stavebnice vylisována čistě, s minimem nepřesností, které by vyžadovaly tmelení. Velmi pěkné, trochu hrubší, je rytí. Je to velmi výhodné pro natírání štětcem, a pro začátečníka. Je méně pravděpodobné, že zalijete detaily. Modely letadel s příďovým podvozkem je třeba dovážit, a Heller na to v návodu upozorňuje. Mám ale pocit, že poněkud podcenili nutnou váhu, a na zátěž také není moc prostoru. Musel jsem trochu improvizovat, ale zadařilo se, a Lightning stojí na třech kolech a nekácí se.

Model zpodobňuje letoun P-38G-13-LO poručíka Johna O’Neilla, 9.stíhací letky, 49. stíhací skupiny, 5. letecké armády, se kterým zmíněný poručík sestřelil celkem osm japonských letadel v období od března do listopadu 1943. Patina modelu je jen lehká, očouzení suchým štětcem.. Je to také první model, kde jsem natáhl anténní lanka, tvořená rybářským vlascem o síle 0,18 mm. Fotky se stavby bohužel nemám, byly v mobilu, který se poněkud porouchal, takže jsem o ně přišel. Mám tedy až dokumentaci hotového stroje.