Další ze vzácných, vzácně sehnaných Matchboxů. Ačkoli tahle firma většinou mívala vozidel v jedné krabičce víc, nebo aspoň s autem kanón, Puma je výjimkou. Ta tam byla zcela sama a jediná. Na výběr jako obvykle ze dvou maskovacích schémat, dvou sad obtisků, dvou vojenských útvarů, dvou míst nasazení. Buďto 11. dobrovolnická divize pancéřových granátníků Nordland, nebo 9. pancéřová divize SS Hohenstaufen. Vzhledem k tomu, že divize Nordland má poměrně blízko k divizi Wiking, od které již tři stroje mám, vybral jsem nakonec Hohenstaufen. Konkrétně nasazení po invazi spojenců v Normandii, u Falaise.
Ani zde jsem kamufláž nedodržel. Předepsána byla tříbarevná…..a než jsem to zjistil, byla už Puma šedá. Výsledně je tedy šedá, zelené kropenatá. Stavěla se pohodově, jak už to u Matchboxu bývá (jak jsem se poučil). Jediný problém – zcela jsem nepochopil umístění ramen podvozku, respektive správnou výšku. Stroj tak stojí lehce nachýlen k jedné straně, ale není to příliš patrné. Zvláště po aplikaci maskování, které rozbíjí charakteristický tvar.
Měl jsem problém s obtisky – ačkoli obě jednotky patřily do řad Waffen SS, RZ pro obě varianty začínaly písmeny WH, což je běžná armáda. Vypomohl jsem si tedy značkami ze stavebnice Sd.kfz.222 od Fujimy. Nepatinoval jsem, Pumy přišly poměrně pozdě a i když se dočkaly konce války, určitě nestačily nějak zvlášť vyrudnout. Ze stejného důvodu jsem ani nerezil, jen na kola a okolí nanesl trochu bahna. Model by to byl víceméně krabičkový, kdybych se nezahleděl do maskování, které bylo po dni D mezi němci ve Francii poměrně rozšířené. Znalci tuší, a možná i ví. Křoví. Němci upevňovaly na svou techniku větve a kusy keřů, aby ze vzduchu v místní křovinaté krajině co nejlépe splývali. Pokusil jsem se o totéž. Za oběť padl jeden železničářský stromek, který jsem nastříhal, a jeho části rozmístil po korbě a věži.