Stavebnice Hasegawa mně bohužel hořce zklamala. Jedinou omluvou jí budiž značná věkovitost, ovšem jestli se nepletu, nabízí firma pod označením MB-009 stavebnici dodnes. Sama stavebnice je deklarována jako ausf. G, ale má některé prvky ausf.A. Dalším kamenem úrazu je povozek, ktery se sice dá sestavit mimo model – tedy každý bok zvlášť a pak ho na model přilepit, ovšem chatrná konstrukce napínacích a hnacích kol a příliš těsné pásy zadělají na problém. Kola mají tendenci se vyvracet. Dá se tomu předejít vlepením kousku destičky pod kolo, na to jsem ale přišel pozdě.
V kamuflážních schématech, v návodu zobrazených řekněme….schématicky, se nachází zbarvení jak strojů ausf. G, tak ausf.A, ačkoli stroj není ani kočka, ani pes. A nejsem si jistý, nakolik se dělaly frontové skládanky. Nicméně, jedno schéma mně zaujalo, mimo jiné tím, že na věži nese emblém černého pantera a číslo má, poměrně nezvykle na představném pancíři. Jedná se o stroj hauptsturmführera Hanse Gruhleho, osobního adjutanta Joachima Peipera, velitele první obrněné divize SS „Liebstandarte Adolf Hitler“. Stroj ve vyobrazené podobě (tedy v návodu), bojoval po vylodění spojenců na území Francie, a pravděpodobně se zúčastnil i bitvy v Ardenách (jak známo, 1. Panzer Division SS má na svědomí tzv. Malmédský masakr, kdy bylo během ofenzivy v Ardenách postříleno na 150 zajatých spojeneckých vojáků).
Na stroji jsem se pokusil o tříbarevnou kamufláž – poměrně úspěšně, řekl bych, její kontrast jsem pak ztlumil hnědočerným stříkaným washem. Ten je také jedinou patinou stroje. Do poklopu věže jsem umístil velitele tanku, v černé uniformě. Ačkoli jednotky SS v roce 1944 pravděpodobně užívaly maskovací polní uniformy, snažil jsem se udělat z figurky velitele solitér, který naruší jednotvárný maskovaný povrch tanku. Také jsem si na řádově menší barevné stopy maskovací uniformy příliš netroufal. Anténu stroje jsem zkusil zhotovit ze štětiny smetáku, také myslím celkem úspěšně.
Panther považuji za jeden ze svých slabších modelů, a to i přes poměrně zdařilou povrchovou úpravu. Hlavní vinu na tom nese jak výše zmíněno, nešťastná konstrukce podvozku. Abych ale model jen nehaněl, naopak se mi líbilo ztvárnění nářaďových sad, které se na model dolepují, a nejsou jen vylisované na jeho povrchu. Což byla věc, která mi poměrně vadila na Tigeru od Trumpetera. Dále mají blatníky zespodu poměrně šikovný výstupek, který zajistí správný „průvěs“ pásu za hnacím kolem. Počítá ovšem s tím, že na stroji budou představné pancíře, které jej zakryjí.